Například ve Švédsku, hostitelské zemi tohoto zasedání, až 20%  studentů středních škol jasně vyjadřuje netolerantní postoje vůči přistěhovalcům, Židům, Romům a homosexuálům a jsou nakloněni extrémně pravicové propagandě. Tuto situaci má řešit švédský Národní akční program na ochranu demokracie od násilí a extremismu, který přináší konkrétní úspěchy. Čím je více vyučovacích hodin na školách věnovaných demokracii a lidským právům, tím více jsou středoškoláci  odolní vůči této nebezpečné propagandě.

Hlavním cílem v boji proti nárůstu neonacismu a xenofobie by mělo být vzdělávání, prevence a včasná reakce na projevy neonacismu a nenávisti, jako i podpora a pomoc lidem, kteří chtějí opustit uzavřený kruh těchto extrémistických hnutí.

Prioritním tématem byla debata o situaci na Ukrajině, která odhalila  rozpory mezi postoji ruské delegace a ostatními členy Parlamentního shromáždění Rady Evropy, ale i mezi jednotlivými členy Parlamentního shromáždění.

Členové výboru odsoudili vojenské obsazení části Ukrajiny a konstatovali porušení mezinárodního práva, které nelze tolerovat.

Na jedné straně ruský představitel navrhoval vyšetření zločinů spáchanými extremistickými a ozbrojenými složkami opozice Maidanu v průběhu posledních tří měsíců a prozkoumání legitimity nové ukrajinské vlády.

Na druhé straně představitelé pobaltských zemí  ostře odsuzovali  ruskou vojenskou akci. Během diskuzí byl často skloňován i rok 1968 a Československo.Někteří zástupci západní Evropy označili situaci na Ukrajině za projev ruského imperialismu a expanze,  jiní upřednostňovali diplomatická jednání a připouštěli i obavy, že podpora ukrajinského Pravého sektoru může mít povzbuzující účinek pro řadu evropských neonacistických hnutí.