Valenta (KSČM): Srozumitelnosti postojů ANO nepřidává ani sám Andrej Babiš

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, vážení členové a členky vlády.

Poslankyně a poslanci Komunistické strany Čech a Moravy, jak již bylo řečeno ústy našeho předsedy strany, prozatím neposkytnou důvěru menšinové vládě ANO za účasti nestranických odborníků.

Dovolte ale i mně, abych se ve veliké stručnosti vyjádřil, proč ani já osobně tuto vládu v jejím úsilí o získání důvěry zde, v Poslanecké sněmovně, nepodpořím. Co mně konkrétně vadí, znepokojuje nebo k čemu mohu mít v programovém prohlášení zásadní poznámky? Tak např. v kapitole Finance a hospodaření státu se hovoří o efektivním čerpání zdrojů na investice z Evropské unie. Ano, budoucí čerpání na investice musí být efektivní, s tím souhlasím. Ale co mi zde chybí, je jasný a zvýrazněný závazek a přihlášení se k maximálnímu dočerpání již nastavených a nastartovaných zdrojů. Vláda se prakticky v každém bodě tohoto dokumentu holedbá nějakým plánovaným posunem v oblasti informačních a komunikačních technologií a eGovernmentu, ale již trošku zapomíná na fakt, že je zde něco stále ještě rozběhnuto. A podotýkám, že ne za malé peníze. Konkrétně mohu uvést např. dříve usilovně očekávanou evropskou dotaci na vybudování sítí vysokorychlostního internetu ve výši 14 miliard korun. S tou se tady již dlouhodobě hazarduje a nevzpomínám si, že by ani předchozí ministři z hnutí ANO, a dokonce ani pan tehdejší vicepremiér a ministr financí Babiš, něco pro její zdárné čerpání v posledních dvou třech letech udělali. I když pro objektivitu musím dodat, že větší díl odpovědnosti za možné nedočerpání této sumy leží na bývalých ministrech průmyslu a obchodu z řad sociální demokracie.

Co bych ale také potřeboval vysvětlit, je konstatování, že nebudete v následujícím období usilovat o přijetí eura jako společné měny, a to pro ztrátu vlastní měnové politiky. Další důvod je podle vás, že by nedokončený proces nominální a reálné konvergence k eurozóně při zafixování kursu přinesl náklady v podobě inflace vedoucí ke znehodnocení úspor občanů. Ptám se tedy: Jak se tedy vláda vypořádá s faktem, že v rámci přístupových jednání k Evropské unii jsme se k přijetí jednotné měny svého času zavázali? Asi bude tento postoj ve strukturách Evropské unie řádně a nekompromisně vysvětlovat. Ke zhodnocení (znehodnocení?) úspor našich občanů, a to ani např. formou zmíněné inflace v souvislosti s přijetím eura, prostě dojít nesmí. Musím dodat, že se již v postojích hnutí ANO k přijetí eura docela přestávám orientovat. Před volbami 2013 představitelé hnutí uvedli, konkrétně pro projekt volební kalkulačka, že přijetí eura podporují, ale již o rok později ve svém programu pro volby do Evropského parlamentu konstatují, že vládní koalice má za úkol si o zavedení eura, stejně jako o účasti ve fiskální a bankovní unii, kriticky pohovořit. Přitom z ANO současně zaznívalo, že při dramatických událostech na finančních trzích Evropské unie neproběhla krize eura jako měny, a tedy, že v dobách krize může být koruna zranitelnější než euro.

Srozumitelnosti v postojích ANO navíc v čase nepřidává ani sám Andrej Babiš, svého času velký fanoušek eura, který ale později varoval, že pro období krizí je lepším nástrojem pro českou ekonomiku právě koruna. Tak jak to vlastně je? Chcete tedy skutečně přijmout euro, nebo nechcete? Odpověď, že ano, ale až na přijetí eura bude vhodný čas, považuji osobně za alibistickou úlitbu převažujícímu společenskému názoru, který nyní zaznívá zřetelně proti přijetí.

Co mě ale ve vašem programovém prohlášení skutečně nadzvedlo, je konstatování, že pozitivním výsledkem sociální politiky je dnes výjimečně nízká míra chudoby. Byl bych skutečně moc rád, abychom již konečně přestali zlehčovat a ignorovat problém chudoby v České republice takovýmito tvrzeními. Stokrát opakovaná lež se nikdy nestane pravdou.

Zaprvé: Ve studii pro Českomoravskou komoru odborových svazů, která tento "libý stav" konstatuje, se šetření provádělo jen v rezidentních domácnostech, tzn., že např. netradiční ubytování, tedy i včetně lidí bez domova, je již mimo statistiku a stačí se projít dnes jedním z nejbohatších měst v Evropě, hlavním městem České republiky Prahou, a uvidíme té předmětné chudoby až dost.

Zadruhé: Existuje obrovská koncentrace domácností těsně nad hranicí příjmové chudoby, což znamená, že řadu těchto domácností dělí od pádu pod hranici bídy pouhých pár stokorun.

A ještě zatřetí: Podle decilového rozdělení čistých příjmů se ve dvou nejnižších decilech nacházejí skoro tři miliony lidí, a to se zdá této vládě jako výjimečně nízká míra chudoby? Mně tedy rozhodně nikoliv. Tato výjimečně nízká míra chudoby, pro vaši informaci, kolegyně a kolegové, vážená vládo, také garantuje, že každé desáté dítě nemá ve škole na oběd, každý desátý občan je pod státem uznanou hranicí bídy, chudoba se přitom týká ale i čtvrt milionu lidí mladších 15 let. Každý 25. senior je v exekuci, miliony lidí jsou ohroženy tzv. pracovní chudobou a v definici tohoto našeho blahobytu, jak píšete, bychom mohli pokračovat i dále.

Ve vašem prohlášení mě ale zaujalo také, že mimořádnou pozornost budete věnovat aktivnímu auditu existujících informačních systémů a elektronizaci agend v komunikaci s klienty i v podpoře vlastního chodu úřadu. Jen pro jakési informační doplnění. Jistá nestátní organizace shromáždila data za léta 2013 až 2015, tedy kdy ANO bylo ve vládě, a to od 23 veřejných institucí, a zjistila, že v tomto širším vzorku činí průměrný náklad na jednoho uživatele více než 33 tisíc korun. Za software a hardware byly zaplaceny celkem skoro tři miliardy korun. Pro vaši informaci. Za hardware včetně licencí 570 milionů korun a za software 2,3 miliardy korun.

Z těchto dat vyplývá, že kdyby sledované instituce nakupovaly maximálně za průměrné ceny, mohly by ročně ušetřit až 219 mil. korun. A protože podobných úřadů je v České republice přibližně 50, mohla úspora činit kolem půl miliardy korun. Proč to ale říkám nyní? No protože nejvyšší průměrné údaje byly zaznamenány u Ministerstva financí a u Ministerstva spravedlnosti, tedy u orgánů pod přímým politickým vlivem hnutí ANO. Kde tak zůstaly tehdejší sliby ANO o centrálních nákupech, které měly zlevnit provoz státu o 60 mld. korun? Takže teď jen prosím, aby tomu bylo tentokráte trošku jinak.

V kapitole Digitální Česko současný stav eGovernmentu není uspokojivý, říká se tam. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval nepříliš efektivní stav. Ano, to je velice správné konstatování, ale prosím pěkně, nebylo již toto též v programovém prohlášení a koaliční smlouvě vlády, ve které hnutí ANO sedělo? Odpovídám si, že bylo. A tak nyní znovu prosím již nikoliv jen o plané sliby, ale zejména o tu skutečnou realizaci slíbeného.

Další bod. Česko potřebuje digitální revoluci, tzn. úplné pokrytí vysokorychlostním internetem. Propojení všech státních databází a elektronickou identitu pro každého občana. Ano, v České republice skutečně chybí dostatečná infrastruktura. Páteřní sítě jsou sice špičkové, ale nedostává se zejména těch tzv. silných drátů do jednotlivých chalup, což potvrzuje i Asociace provozovatelů mobilních sítí. Problém leží zejména ve stavebním zákoně. Stavební řízení trvá často více než rok, v Německu například měsíc. Strategické cíle Evropské unie přitom zní: Do roku 2020 sto procent domácností připojení 30 megabitů za sekundu, více než 50 % 100 megabitů za sekundu. Tak je prosím nutno skutečně zrychlit. Nikoliv ale jako v minulém volebním období, kdy tyto priority jste si skutečně se sociálními demokraty a KDU-ČSL také do programového prohlášení napsali a skutek jaksi utek'.

Jedna rada pro vás: Snažte se, ať ta vzývaná digitální revoluce neprobíhá podobně jako např. projekt Internet do škol, kde byl dobrý úmysl zdevalvován soukromým kšeftem a nakonec vše skončilo konstatováním NKÚ, že bylo nehospodárně využito více než 800 mil. korun.

A další vaše programové tvrzení: "Prosadíme zákon o právu každého občana na internet." Souhlasím, vše v pořádku. Ale dle mého názoru by vláda mohla být mnohem ambicióznější. Je zbytečné si klást nízké cíle. Právo na internet je podle Organizace spojených národů základním lidským právem. A podle toho je třeba i postupovat. Obdobný zákon byl sice schválen již v roce 2000 v tom našem stále digitálně opěvovaném Estonsku. Ale mnohem dále je již např. Finsko, kde se v zákoně o telekomunikačním trhu z roku 2010 dokonce garantuje občanům připojení jeden megabit za sekundu. A proč ne my, když Finsko?

Zaujalo mě i tvrzení, že prosadíte novelu zákona o registru smluv. I když v konečné verzi prohlášení naštěstí již vypadl původní dovětek, a teď nesouhlasím s Piráty, kteří toto také dnes konstatovali, ovšem z jiného úhlu pohledu, ale já doplňuji, že jsem rád, že tato novela již alespoň podle tohoto textu nebude závazná pro všechny státní firmy včetně ČEZ či České pošty. Ale nevím, protože z tohoto prohlášení to není patrno. Připadá mně v tomto ohledu, že na vás nejspíše klekla velice podezřelá organizace, která se jmenuje Rekonstrukce státu, a někteří další lobbisté usilující o konečnou likvidaci našich státních firem ve prospěch soukromého sektoru.

A mě teď skutečně zajímá a rád bych také znal odpověď, jakým směrem tedy podle vlády ANO a nestranických odborníků by se měla tato novela ubírat. Bude tedy závazná pro všechny státní firmy, nebo nebude?

Dámy a pánové, přestože kvituji, že v předloženém prohlášení vlády je přes tyto mnou zmíněné nedostatky obsaženo jisté procento programových průsečíků s volebním programem Komunistické strany Čech a Moravy, nemohu se prozatím svým hlasem k důvěře vládě připojit. Věřím však, že při některých úpravách by tento zcela zásadní dokument mohl najít i do budoucna podporu, a to mnohem širší podporu, než nejspíše získá dnes.

A na samý závěr ještě jedno doporučení autorům, kteří toto prohlášení koncipovali a kteří na něm budou nejspíše pracovat i nadále. Prosím pěkně, anglosaský terminus technicus premiér, kterým je operováno v textu prohlášení, naše, tedy česká ústava vůbec nezná. V hlavě 3, kde se hovoří o moci výkonné v čl. 67 bodu 2 se uvádí, že se vláda skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Tak to, prosím, respektujte. Jsme v České republice, český jazyk je zde stále jazykem úředním a zde ve Sněmovně i jazykem jednacím. Ale to jen pro jisté odlehčení.

Děkuji vám za pozornost.