Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, vážení členové a členky vlády.

Poslankyně a poslanci Komunistické strany Čech a Moravy, jak již bylo řečeno ústy našeho předsedy strany, prozatím neposkytnou důvěru menšinové vládě ANO za účasti nestranických odborníků.

Dovolte ale i mně, abych se ve veliké stručnosti vyjádřil, proč ani já osobně tuto vládu v jejím úsilí o získání důvěry zde, v Poslanecké sněmovně, nepodpořím. Co mně konkrétně vadí, znepokojuje nebo k čemu mohu mít v programovém prohlášení zásadní poznámky? Tak např. v kapitole Finance a hospodaření státu se hovoří o efektivním čerpání zdrojů na investice z Evropské unie. Ano, budoucí čerpání na investice musí být efektivní, s tím souhlasím. Ale co mi zde chybí, je jasný a zvýrazněný závazek a přihlášení se k maximálnímu dočerpání již nastavených a nastartovaných zdrojů. Vláda se prakticky v každém bodě tohoto dokumentu holedbá nějakým plánovaným posunem v oblasti informačních a komunikačních technologií a eGovernmentu, ale již trošku zapomíná na fakt, že je zde něco stále ještě rozběhnuto. A podotýkám, že ne za malé peníze. Konkrétně mohu uvést např. dříve usilovně očekávanou evropskou dotaci na vybudování sítí vysokorychlostního internetu ve výši 14 miliard korun. S tou se tady již dlouhodobě hazarduje a nevzpomínám si, že by ani předchozí ministři z hnutí ANO, a dokonce ani pan tehdejší vicepremiér a ministr financí Babiš, něco pro její zdárné čerpání v posledních dvou třech letech udělali. I když pro objektivitu musím dodat, že větší díl odpovědnosti za možné nedočerpání této sumy leží na bývalých ministrech průmyslu a obchodu z řad sociální demokracie.

Co bych ale také potřeboval vysvětlit, je konstatování, že nebudete v následujícím období usilovat o přijetí eura jako společné měny, a to pro ztrátu vlastní měnové politiky. Další důvod je podle vás, že by nedokončený proces nominální a reálné konvergence k eurozóně při zafixování kursu přinesl náklady v podobě inflace vedoucí ke znehodnocení úspor občanů. Ptám se tedy: Jak se tedy vláda vypořádá s faktem, že v rámci přístupových jednání k Evropské unii jsme se k přijetí jednotné měny svého času zavázali? Asi bude tento postoj ve strukturách Evropské unie řádně a nekompromisně vysvětlovat. Ke zhodnocení (znehodnocení?) úspor našich občanů, a to ani např. formou zmíněné inflace v souvislosti s přijetím eura, prostě dojít nesmí. Musím dodat, že se již v postojích hnutí ANO k přijetí eura docela přestávám orientovat. Před volbami 2013 představitelé hnutí uvedli, konkrétně pro projekt volební kalkulačka, že přijetí eura podporují, ale již o rok později ve svém programu pro volby do Evropského parlamentu konstatují, že vládní koalice má za úkol si o zavedení eura, stejně jako o účasti ve fiskální a bankovní unii, kriticky pohovořit. Přitom z ANO současně zaznívalo, že při dramatických událostech na finančních trzích Evropské unie neproběhla krize eura jako měny, a tedy, že v dobách krize může být koruna zranitelnější než euro.

Srozumitelnosti v postojích ANO navíc v čase nepřidává ani sám Andrej Babiš, svého času velký fanoušek eura, který ale později varoval, že pro období krizí je lepším nástrojem pro českou ekonomiku právě koruna. Tak jak to vlastně je? Chcete tedy skutečně přijmout euro, nebo nechcete? Odpověď, že ano, ale až na přijetí eura bude vhodný čas, považuji osobně za alibistickou úlitbu převažujícímu společenskému názoru, který nyní zaznívá zřetelně proti přijetí.