Vašim prostřednictvím, pane předsedo, můj milý jmenovče, pane poslanče Válku,

samozřejmě nejvíc jsme vlastně strávili asi času se dvěma profesemi a specializacemi. To je jednak oceňování majetku znalci z této oblasti a jednak forenzní psychiatrie, psychologie, medicína. To byli právě ti, já doufám, kteří budou potom s výslednou podobou spokojeni. A myslím si, že vím, o čem hovořím, když říkám, že nejdůležitější je motivovat nové mladé znalce, kteří by se učili tomu znaleckému řemeslu, protože jinak skutečně by hrozila paralyzace této činnosti, bez které kvalitní justice v těch komplikovaných případech si nebude vědět rady. Ale na druhé straně nelze to řešit tak, jak konec konců tady také zaznělo, že necháme nevyhovující starou úpravu z roku 1967 jenom kvůli tomu, aby se nám nezděsili znalci, ti starší, zkušení, a neodešli. To prostě takhle nejde. Ale samozřejmě máme silnou motivační složku nebo nástroj, o kterém já ale nejsem ministryní spravedlnosti, nemůžu hovořit. Nicméně samozřejmě je to předpoklad toho fungujícího systému, že tam bude motivace odměnou. Protože za ty hodiny a za odpovědnost, kterou teď i ponese znalec, byť bude pojištění povinně, tak se samozřejmě předpokládá, že bude také řádně odměněn. A já si naprosto myslím, že bez toho, to je to B, když se řekne A, standardy, povinnosti, odpovědnost, případně i kárná, tak samozřejmě je nutné i potom to B, odměňování. A já bych toho tedy využila hlavně k tomu, abych upozornila, a vy se budete možná ptát, proč se to do toho komplexního pozměňovacího návrhu nedostalo, kromě toho návrhu, který si osvojil ústavněprávní výbor a který byl do systému vložen, jak jsem již říkala, pod číslem 1479, tak to nejdůležitější zřejmě bude potom ve třetím hlasování o těch dalších návrzích, které zpřesňují poslední finální výsledek po projednání v ústavněprávním výboru. A v rámci toho zpřesňování, jak pan poslanec Ondráček, jemuž děkuji, že ocenil tu práci, které nebylo málo, ale on člověk někdy hodně dlouho pracuje a výsledek není takový, jaký by si představoval, tak uvidíme, jak to ve třetím hlasování dopadne, tak stejně jako on ještě jsme tam vychytávali některé tzv. mouchy, takže bych ráda hovořila, jsou to tři pozměňovací návrhy, drobné, nicméně pro znalce zřejmě důležité. Ten první z nich se týká skutečností, ke kterým může dojít, když přestane třeba znalec pracovat a ten pojistitel by nemohl to povinné pojištění vypovědět. Takže je to jedna větička, kdy se doplňuje v § 22 odst. 5, že "pojistitel může povinné pojištění vypovědět pouze u důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu". Je to deklarace toho, co už je, ale je to tzv. napevno. V zájmu právní jistoty.

Dva další pozměňovací návrhy vložené do systému pod čísly 2071 a 2091 se už týkají podstatnějších věcí. V jednom se ještě jednou deklaruje, jaká osoba je považována za znalce. A pak se modifikuje ustanovení o přestupcích a pro lepší přehlednost vyčleňujeme přestupky do zvláštního ustanovení. Je to § 40, kdy osoba podle § 26 odst. 1, kde se říká, kdo to je, znalec se dopustí přestupku tím - takže zdánlivě maličkost, nicméně pro znalce zřejmě významná, protože se budou moci lépe orientovat v tom, co by jim hrozilo, pokud by se dopustili porušení nějakých povinností vyplývajících ze zákona. A současně se tam ještě opakují některé legislativně technické nesrovnalosti, které se tím návrhem také odstraňují.