To samo o sobě by nestálo za zvláštní pozornost, kdyby … Kdyby byl pořad moderátorem veden objektivně, kdybychom dostali oba stejný časový prostor, kdyby můj protihráč pan Telička nepoužíval podpásovky, kdyby se nechvástal, co vše pro Českou republiku udělal, kdybych nedostal po pořadu tolik rozhořčených sms a e mailů od posluchačů, kdyby nebyl puštěn do éteru jeden jediný telefonát posluchačky atd. Pan Telička měl na rozdíl ode mne prostor dle libosti, nebyl přerušován, bylo mu dovoleno vše i sám sebe vychválit. K tomu se znalostí věci dodám, že jako hlavní vyjednavač při našem vstupu do EU vyjednal našim zemědělcům takové podmínky, že se z toho nevzpamatovali dodnes. Proto chci využít této příležitosti k několika poznámkám a postřehům, ke kterým jsem neměl v Českém rozhlase u pana Kroce šanci. 

Pokud se týká pana Bělobrádka. Podivně svojí návštěvu zamlžoval, jednou byl v Bavorsku jako křesťaň a šéf lidovců, pak že tam řešil vědeckou spolupráci, což je evidentně agenda vicepremiéra a jen tak v rámci oběda uctí památku, nic neřekne, jen se vymezí proti české opozici a dělá ze sebe hrdinu. Je to licoměrné k nám a nakonec i k těm německým obětem a hlavně to je jednostranné. Není mně známo, že by uctil památku obětí českých četníků, pohraničníků a civilistů, kteří padli za oběť henleinovskému teroru, který rozdmýchali nacisté v českém pohraničí v roce 1938. Stejně tak mně není známo, že by se pan Posselt, jehož byl Bělobrádek hostem, omluvil za nucené vyhnání Čechů z našeho pohraničí po Mnichovském diktátu.