K tématu územního plánování Jihomoravského kraje a města Brna se nedávno objevily dvě zprávy. Ta první – týkající se územního plánu JmK – byla veskrze pozitivní: Ústavní soud totiž v prosinci zamítl stížnost Jihomoravského kraje proti rozsudku Nejvyššího správního soudu z předloňského roku. Ten ve svém rozhodnutí z června roku 2012 zrušil Zásady územního rozvoje JmK, a dal tak za pravdu 14 obcím a 13 soukromým osobám, jež návrh na zrušení těchto zásad podaly – především kvůli nedostatečnému posouzení kumulativních a synergických vlivů záměrů (dopravních koridorů) na životní prostředí a potažmo zdraví obyvatel (celé znění rozhodnutí NSS naleznete zde). Smetení ústavní stížnosti, kterou kraj proti tomuto rozhodnutí podal, ze stolu, je dobrou zprávou, která potvrzuje, že kraj skutečně zásadně pochybil a Zásady územního rozvoje byly NSS zrušeny zcela po právu.

Ta druhá zpráva, týkající se brněnského územního plánu, je o poznání negativnější: Magistrát města Brna na začátku roku zveřejnil Aktualizaci brněnského územního plánu, která například umožní ve veřejné zeleni stavět komerční objekty – za velmi vágně formulovaných podmínek (nesmí negativně ovlivnit vhodné prostorové uspořádání plochy hlavního účelu využití a musí být minimalizován jejich plošný a prostorový střet s pozemky vzrostlé zeleně). Takové vymezení ale umožňuje stavbu prakticky čehokoliv a teoreticky by tak mohl uprostřed Lužánek klidně vyrůst supermarket a ve Wilsonově lese (opět) sjezdovka. Stejně tak Aktualizace umožní ve vnitroblocích „umístění parkovacích stání na terénu za podmínky, že současně budou realizována opatření, která zajistí splnění požadavků na zdravé životní prostředí a pohodu bydlení v lokalitě“ – opět velice vágní vymezení, které v důsledku jen napomůže likvidaci zeleně ve vnitroblocích, které v centru města slouží občanům jako tolik potřebné oblasti odpočinku kompenzující znečištění a hluk, a jejímu nahrazení parkovišti. Není pochyb o tom, že nedostatek parkovacích míst na území města je problém, který je třeba řešit, není však žádoucí ukrajovat kvůli tomu z již tak omezených možností obyvatel odpočinout si v zeleni a nadechnout se (relativně) čistého vzduchu. Dále tato aktualizace například usnadňuje v blízkosti obytných budov výstavbu reklamních megaboardů, a na některých místech také zvyšuje tzv. index podlažních ploch, který umožní hustší zástavbu. Avšak i přesto, jak je tento dokument pro obyvatele města zásadní, a o jak rozsáhlý dokument se jedná (několik set stran a desítky map – naleznete jej například zde), o něm vedení města občany nijak výrazně neinformuje a snaží se jej prosadit v podstatě v tichosti – uspořádá jen jednu, ze zákona povinnou, besedu s občany (4. února).