Je jasné, že výsledek voleb způsobil v nejstarší politické straně v Česku šok. To musel čekat každý. Málokdo ale čekal, že způsobí úplnou paralýzu… Přece jen jsme všichni předpokládali, že reakce na přesdržku přijde rychleji (vlastně hned) a zatím se zdá, že první hodnocení shora přijde až 25.10., kdy má zasednout předsednictvo ČSSD. Naštěstí se alespoň rozvíjí debata zespoda, takže se mám k čemu přidat. Nebudu si hrát na chytráka, který sežral Šalamounovo hovno, ale ke dvěma věcem, které teď rezonují nejvíc, se vyjádřit chci. Jde o debatu, zda nám uškodila účast ve vládě a debatu o přímou volbu předsedy či vedení celou členskou základnou. A protože jde o vážné věci, předem se omlouvám, že budu občas vulgární (to abych se nemusel omlouvat u každého výrazu).

Uškodila nám účast ve vládě? WTF? O tom se pořád někde debatuje? To je snad jasný jak facka!!!! Každý, kdo se účastnil kontaktních akcí během voleb (na jihu Čech jsme jich udělali desítky) musí mít stejnou zkušenost!!! Vedle nejrůznějších personálních výtek (ty jsou celkem obvyklé vždy), bylo právě naše vládní angažmá tím důvodem, proč nás lidé nechtěli volit!!! Jasně, jenom to, že jsme u moci drželi oligarchu, StBáka a největšího lumpa novodobé historie Česka by nás ze sněmovny neposlalo, i když by to rozhodně bylo horší, než v r. 2017. A jasně, plnili jsme levicový program. Ale dokázali jsme to prodat? Bylo to vůbec možné? No jasně, že ne! Důchody zvyšoval Babiš, mzdy zvyšoval Babiš, rodičovskou zvyšoval Babiš, lidi před Covidem zachraňoval Babiš… A když se něco nepovedlo, kdo to posral? No přece ČSSD!!! Nejčastěji Maláčová… (podle Babiše). Takže nám zůstalo tak maximálně zrušení karenční doby.

Opravdu byl někdo tak naivní, že si myslel, že to bude jinak? To snad ne! Prostě jsme působili jako přílepek Babišovi velkoleposti, nebo, jak to správně pojmenoval jeden můj kolega, jako jacísi Babišovi náměstci, kteří se dají kdykoliv nahradit. Ale to nejhorší, co nás ve vládě potkalo, byla ztráta důstojnosti a respektu! A osla fakt nikdo v parlamentu nechce. Po dobu našeho angažmá jsme dostali tolik facek, po kterých jsme měli vládu opustit, že jsme vypadali jako Vémola po direktu od Végha. Jen si vzpomeňme – jmenování ministra zahraničí, výměna ministra kultury, schválení daňového balíčku, poslední schvalování rozpočtu…