Francie a Německo uzavřeli 22. ledna 2019 v německých Cáchách (Aachen) smlouvu o hlubší spolupráci v rámci francouzsko-německé integrace. Stalo se tak v den výročí francouzsko-německé tzv. Elysejské smlouvy z 22. ledna 1963, kterou nová smlouva dále rozvíjí. Dokument, o jehož přípravě měl málokdo tušení, vyvolal v médiích řadu úvah ohledně jeho dopadů. To vše v době trvání občanských nepokojů a již desáté vlny protestů „žlutých vest“ proti nepopulárnímu prezidentu Macronovi a odcházení kancléřky Merkelové, která Evropu zaplavila svým neuváženým pozváním miliony ilegálních imigrantů.

Za prvé je však třeba připomenout, že se jedná o písemné pokračování už roky fungující francouzsko-německé spolupráce dvou dirigentů (Juncker je pouhý moderátor) v rámci Evropské unie. Potvrzením tohoto modelu jsou hlasovací pravidla v EU zejména pro nás nevýhodné Lisabonské smlouvě, kdy v jakémkoli možném modelu se nikdo „nehne” bez Francie a Německa a tyto dvě země jsou schopné jiná rozhodnutí účinně blokovat. Nyní ale postoupili na další úroveň blízkých vztahů a realizují si svoji vlastní (třístupňovou“) bilaterální unii.

První stupeň jsou všechny členské státy EU, druhým stupněm jsou státy EU, které neplní některá integrační kritéria a jsou svým způsobem „problémové“(odmítají kvóty na migranty, mají velkou míru zadlužení, velký deficit státního rozpočtu, vysokou míru inflace, špatné hospodaření bank atd.) no a třetím stupněm je právě smlouva o užší integraci a spolupráci mezi Francií a Německem, neboli co když marnotratný projekt EU po eurovolbách fakt padne?

Otázkou je, jestli je tato forma spolupráce předvídaná i pro další státy.  V textu  smlouvy tomu nic výslovně nebrání. Další indicií je přítomnost končícího „moderátora“ a předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera u jejího podpisu.

Smlouva předpokládá vytvoření hned několika nových institucí a pravidelných setkávání, a to na úrovni vlády – jednou za tři měsíce pojede jeden ministr na jednání vlády druhého státu. Další spolupráce bude rozvíjena na úrovni regionů, případně euroregionů a eurodistriktů (nový pojem). Zajímavé jsou ale ve smlouvě uvedené nové instituce – kromě obecné Rady bude ustanovena i Rada pro ekonomické záležitosti, Rada pro obranu a bezpečnost, Úřad pro mládež apod.