Návrh dalšího mandátu na působení vojáků AČR v zahraničních operacích minulý týden schválila vláda a míří do Poslanecké sněmovny a souběžně do Senátu. Současný mandát končí s prosincem 2020, další mandát by měl být na roky 2021 a 2022. Zvlášť se má rozhodovat o nasazení příslušníků speciálních sil AČR do bojové mise v Mali. Pokud se podíváme na Programové prohlášení vlády, tak se tam hovoří o výcvikové a mírové misi v Mali a nikoliv o bojové. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM si prostě dělá ze svého Programového prohlášení trhací kalendář.

Návrh nového mandátu je neznatelně početně menší, ale zase stejné země (Irák, Afghánistán, Pobaltí apod.) a vůbec to nezohledňuje současnou vojensko-bezpečnostní situaci a nové hrozby a rizika. Armáda se bude podle všeho potýkat se škrty v rozpočtu a na kosmetické změny není čas. Je potřeba zahraniční operace vyhodnotit, optimalizovat a u kterých není perspektiva a naše zájmy, tak odtud naše vojáky stáhnout a naše působení v nich ukončit. Zejména potom ty bez rezoluce RB OSN.

V roce 2021 má být do deseti stejných zahraničních operací a dalších pozorovatelských misí vysláno až 851 vojáků a v roce 2022 dokonce 951 vojáků. Když to porovnáme s letošním rokem, kdy mandát k vysílání do zahraničních operací je na 1096 vojáků, je to jen drobná redukce. Pořád budou chybět v ČR a bude se zbytečně utrácet. Závazky se plnit musí, ale nikoliv za cenu tzv. "vlezdobruselismu" co se týká počtu těchto operací. Je potřeba odmítnout tento přístup vlády "být prostě všude" se všeobecným zaklínadlem "plnění závazků plynoucích z členství". Tato představa je zástupná a mylná.

Když to vezmu po jednotlivých zemích, kde mají naši vojáci v dalších dvou letech působit, jsou nejproblematičtější Irák a Afghánistán. Z Iráku byla přitom nedávno část našich vojáků stažena (30 vojáků kvůli koronaviru), ale to stále není dost. Připomínám, že pro působení na území Iráku už Armáda ČR nemá mandát ani RB OSN ani přivolení daného státu. Irácký parlament odhlasoval výzvu své vládě ke stažení cizích vojsk ze svého území. Nemáme tam co pohledávat. Bojujeme zde za cizí zájmy a navíc jsou tam velká bezpečnostní rizika pro zdraví a životy našich vojáků.