Nakupují či doslova shánějí obaly na sešity, sešity samé, občas i učebnice, které škola prostě nemá, cvičební úbory, malířské potřeby a výčet by mohl být ještě hodně dlouhý. Ministerstvo peníze nemá, nebo si můžeme myslet, že nepřiměřeně šetří, či používá finanční prostředky na jiné věci, než mu ukládá zákon.

Přitom zákon doslova nařizuje, co mají školy poskytovat. Rodiče si ve většině případů stěžují, že musí platit tzv. pracovní sešity a plno dalších pomůcek, dohadují se s kantory o tom, zda je zaplatí, či nikoliv.