Dalším zjištěním, které by nemělo být tak překvapující, je, že potřebují soustavnou lékařskou péči v nemocnicích, kde začínají chybět lůžka následné péče, kterých bude navíc potřeba stále víc. Statistiky říkají, že na šest akutních lůžek připadá sotva jedno následné péče. Z nemocnic mizí ročně zhruba 2 500 akutních lůžek. Místa pro dlouhodobě nemocné seniory, která je měla nahradit, ale nejsou. Řešením měly být léčebny dlouhodobě nemocných, to byl argument, který podporoval rušení akutních lůžek. Jenže plány Ministerstva zdravotnictví se nenaplnily a staří a nemocní lidé, kteří nejsou schopni se o sebe již postarat, tak najednou nemají zajištěnou péči, kterou si zaslouží. Mnohdy se stává, že zůstávají doma, v tom lepším případě s rodinou, v tom horším sami. Člověk, který celý život pracuje a řádně odvádí zdravotní pojištění, najednou neumí pochopit, jak je možné, že se nemůže dovolat pomoci. Každý z nás se může ocitnout v situaci, na kterou se dnes pouze díváme, každý z nás zestárne a s velkou pravděpodobností budeme i my takovouto pomoc potřebovat. Jakkoliv milující rodina v některých případech nemůže a ani neumí nahradit péči lékařů. Komise ministra zdravotnictví má řešit redukci nemocničních lůžek a starat by se měla i o vznik těch nových, jenže kolik takovýchto komisí už bylo a výsledek je téměř nulový. Naši senioři si pomoc a péči zaslouží, pomoc však potřebují téměř okamžitě.