Blízkost německé hranice určovala život obce po většinu její existence. Většinové německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto a Kvildu zabydlela malá nesourodá skupina dosídlenců. Následkem toho a také kvůli zřízení pohraničního pásma pak život v Kvildě dlouho upadal.
S rostoucí popularitou Šumavy mezi turisty se do Kvildy opět vrací život. Díky blízkosti pramenů Teplé Vltavy se Kvilda v posledních letech stala jednou z nejčastěji navštěvovaných obcí Šumavy. Ročně oblastí projde zhruba 750 000 lidí. Přitom stálých obyvatel je v naší nejvýše položené obci republiky kolem 150. Není divu, kromě nadmořské výšky je Kvilda známá také nejstudenějším počasím v zemi – místní se shodují, že musejí topit většinu roku. I přes nedávný znatelný rozvoj Kvildy zde proto není snadné žít ani dnes.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



