Já začnu tím, co je pro mě jednodušší, byť jsem tam trošku ve střetu zájmů, jako bývalý učitel matematiky a fyziky. Vždycky když jsem začínal studenty učit matematiku, tak jsem jim říkal, že matematika je gymnastika mozku. A že mozek je orgán, který se také musí trénovat. A že není lepší trénink, než učit se matematice. Tak, jak se učit má.

Pak jsem jim také říkal, že matematika je jazyk, kterým zapisujeme hlas přírody. A že tím jazykem mluví všichni lidé na celé planetě a že platí, že kdo umí lépe jazyk, tak se zpravidla umí lépe vyjádřit, a tím pádem získává jakousi komparativní výhodu. A proto je dobré, abychom se všichni učili matematice, protože je to jazyk, který potom používáme i při různých jiných úvahách, kde vůbec žádná čísla nefigurují. Proto si myslím, že je naším zájmem, abychom prosazovali, aby se naše děti učily matematice a aby měly elementární znalost. Je otázkou, jak tady říkal pan senátor Růžička, jestli je nejlepší způsob, jak přinutit lidi učit matematice tím, že jim všem přikážeme maturovat. Na druhé straně je pravdou, že pokud ten příkaz bude existovat, tak to minimálně většinu z nich přinutí se aspoň trošku ty zlomky krátit, naučit.

Teď k té druhé věci, která je komplikovanější a docela těžko se mi na mé předřečníky bude navazovat. Pokud se zeptáte vyučujících, učitelů, co jim na dnešní škole nejvíce vadí, tak pokud neřeknou to, že mají málo peněz, neboť se třeba stydí, tak řeknou administrativa. To, že musíme dělat jiné věci, než učit. A já upozorňuji, že tento zákon přináší další administrativu. Přináší další povinnosti Ministerstvu školství a úředníkům, kteří tam budou počítat, kolik kdo má přesně dostat. Krajským úřadům, ředitelům, zástupcům ředitelů a ve své podstatě nakonec i učitelům, kteří budou pořád muset někam hlásit a sledovat, zda už nezvýšili svůj věk, nebo náhodou nejsou v jiném stupni či platové třídě, a všichni dokola pořád budeme něco vyplňovat.

To, že ten zákon přináší do našeho školství další regulaci, to je nepřímo z názvu toho zásadního dokumentu, který je přílohou toho zákona, a to je „Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace“. To znamená, dochází k další regulaci v našem školství. A není to žádná jednoduchá regulace. Já se o tom ještě budu za chvilku zmiňovat. Ty věci, které budou vznikat, a ty softwary, které se budou nakupovat, a ti, co to budou rozpočítávat už skutečně na to, zda někdo učí v tě hodině to, co má, zkontrolovat mít čas nebudou. Aspoň podle mého názoru.

Pokud se zeptáte lidí, rodičů, co jim na té škole nejvíce vadí dneska, tak pokud o tom přemýšlejí, tak řeknou snižování kvality výuky, kvality toho, jak se učí, a toho, co se učí. A o tom explicitně v tom návrhu školského zákona není ani slovo. Ani slovo o nějakém zvyšování kvality vyučování explicitně. Implicitně se říká, když my tam dáme víc peněz a změníme způsob vyučování, tak určitě se zlepší kvalita výuky. To přece je samozřejmé, to musí nastat.