Když se podíváte na mapu kriminality Prahy, zjistíte, že v indexu kriminality vede Praha 1, dále Karlín a Smíchov. Na vcelku malé Praze 1 můžete za rok napočítat 1 vraždu, 1 znásilnění, 35 fyzických napadení, 11 loupeží, 247 vykradených aut …. více než dva tisíce trestných činů celkem.  Praha byla vždy rájem lidí, kteří si se zákonem nedělali velké problémy, protože hlavní města jsou bohatá a kriminalitu přitahují. To je odvěká pravda už od dob Karla IV.
Jenže dnes máme na rozdíl od městských biřiců jak policii státní, tak městskou a navíc Magistrát hlavního města Prahy, který má dbát o to, aby Praha byla rájem obyvatel, nikoli lapků a narkomanů. Nástroje pro uskutečnění tohoto cíle má Praha jako nejbohatší město v republice skutečně bohaté. Ale: umí je skutečně využívat?

Pražanům podle průzkumů vadí bezdomovci a narkomani. Dnešní kandidáti se předhánějí ve slibech, jak s nimi zatočí. Jenže každý soudně uvažující člověk se na tyhle pitomoučké sliby musí zeptat: A kam je dáte, vážení? Na to neumí odpovědět nikdo z těch, kdo se halasně chlubí, že je vyžene z Prahy. Ono to ani nejde – přesouvání problému po Praze nebo na okraj Prahy není řešení problému. To by si ovšem radní v Praze museli zopakovat starou kriminalistickou a policejní pravdu, že jedna koruna investovaná do prevence rovná se sedm korun investovaných do represe. Přeloženo do češtiny: Každá koruna investovaná do sociální péče o rizikové skupiny lidí a do prevence jejich rizikového chování se městu vrátí sedmkrát v podobě ušetřených nákladů na policejní práci.

Je mnohem lidštější a rozumnější investovat peníze do vzdělávacích zařízení Armády Spásy a Člověka v tísni, která učí rizikové lidi, jak zacházet s penězi, vyhnout se půjčkám od šmejdů a exekucím, než sbírat hladové a páchnoucí bezdomovce, honit narkomany a lidi závislé na hazardu, kteří rozbijí cihlou okénko v autě, aby se dostali k čemukoliv, co lze v zastavárně prodat.