Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Kolegyně a kolegové, původně jsem chtěl reagovat jenom faktickou připomínkou, ale přece jenom asi bych čas dvou minut nepovažoval za dostatečný. K tomu, co tady říkal pan poslanec Kučera, Šumava je skutečně tím důvodem. Je to tak bez toho, aniž by zde byl problém v Národním parku Šumava, ve specifickém národním parku, ať už svojí rozlohou nebo obydleností, nebyl by důvod měnit zákon 114, který, jak tady zaznělo, svůj účel plní celkem dobře.

Ještě se jednou, nebo dvakrát vyjádřím k tomu, co říkal kolega Kučera. Mně se líbilo, jak řekl, že cílem všech, kteří podporují zákon, kteří jsou těmi nadšenci pro divočinu na Šumavě, je příroda, zachovat ji, jakou ji známe dnes. To je závažná věc. Jenom několik let nás dělí od doby, kdy Šumava byla nepřehledným zeleným polem, nepřehledným zeleným masivem lesů na naší hranici a takovou Šumavu si samozřejmě přejeme zachovat. Dneska je ale 20 % ze Šumavy suchý les, který, jak pan kolega řekl, není milý zrakům některých lidí, nelíbí se jim, ale asi není ani dobrý pro území, jak napovídají některé indikace. Kterou tedy Šumavu? Kterou tedy přírodu, jakou dnes známe, chceme zachovat?

Pan kolega zmínil odbornou veřejnost. Také existuje celá řada odborníků, kteří tento zákon odmítají. Musím také ještě ocitovat, že podle kolegy Kučery by měl člověk ze Šumavy ustoupit. To říkejte, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, obyvatelům Šumavy, kteří tam žijí a pracují, že by měli odsud ustoupit.