Zatímco pravidelná objektivistická Summer Conference (OCON), konající se každé léto v některém z amerických měst, má už dlouhou tradici, zde šlo o první objektivistickou konferenci v Evropě – a byla to právě Praha, která byla vybrána, i díky své poloze ve středu Evropy, za místo konání. Soudě podle úspěchu se z evropské objektivistické konference (AynRandCon Europe) stane, stejně jako z té původní americké, každoroční tradice.
AynRandCon Europe se měl původně konat v prostorách vysoké školy Cevro Institut, ale pro velký počet zájemců, který by budova Měšťanské besedy nepojmula, byl nakonec přesunut do vyšehradského Kongresového paláce. Téměř 550 účastníků z celé Evropy (a nejen z ní) se tak o přestávkách mohlo kochat nádherným výhledem na prosluněnou předjarní Prahu.
Konference se konala pod názvem Individualismus ve věku tribalismu. Tribalismus, neboli kmenová mentalita je v podstatě kolektivismus, který staví na příslušnosti ke kmeni. Teze, že jednotlivec nic neznamená a je bezmocný jak co se týče poznání reality, tak i následného vytvoření správných morálních stanovisek, je základní charakteristikou kolektivismu. Primární nadřazenou entitou je kolektiv, v tomto případě kmen, definovaný na základě společné, vůlí neovlivněné a neovlivnitelné charakteristiky: etnicita, společenská třída, tzv. „gender“, pohlaví, sexuální orientace, jakési „dědictví po předcích“, nebo třeba i tělesné dispozice či hendikep. Tribalisticikou tezí pak je, že příslušnost k takovému kmeni determinuje lidské jednání, předurčuje jednotlivce a jeho etiku, a že takový kmen má své vlastní zájmy a cíle – jimž jsou zájmy a cíle jednotlivce podřízené.
Pod vlivem pohledu kmenové mentality na jednotlivce je pak společnost rozdrobena, balkanizována na bezpočet různě definovaných a vymezených kmenů, které formulují své cíle, mnohdy nepřátelské vůči jinému kmeni. Celá společnost a celý svět se tak dostává do stavu konstantní kmenové války, jež se zpravidla odehrává na poli politiky, kdy jednotlivé nátlakové skupiny tlačí své požadavky a požadavky svých kmenů pomocí politické moci, ale často i nabývají forem skutečného krvavého konfliktu mezi jednotlivými nepřátelskými skupinami – jako tomu bylo např. v 90. letech v bývalé Jugoslávii. Praktickým důsledkem kmenové mentality je tyranie, násilí, válka a stagnace nebo přímo chudoba.
Opačným pohledem na svět je individualismus: jsme produkt své vlastní mysli, sami si aktivně vytváříme svůj život na základě svého jednání a svého rozumu. Rozum je hlavním naším atributem přežití. Pomocí rozumu jsme schopni dosahovat s jistotou poznání reality a činit z něj další závěry, včetně těch nejabstraktnějších, jako je např. morálka či systém hodnot. Svůj život máme pevně v rukou, bez ohledu na to, do jakého prostředí jsme se narodili, jaké máme fyzické dispozice, nebo jaké náboženství je nám v dětském věku, kdy se ještě nejsme schopni aktivně bránit, vnuceno. Za svůj život máme stoprocentní zodpovědnost.
Praktickým vyústěním racionálně individualistického přístupu (a v zásadě jiný než racionální individualismus není možný – iracionální lidé nejsou individualisté) je svoboda, dobrovolná spolupráce mezi lidmi, mír, rozvoj a pokrok.
Toto bylo ve velmi zhuštěné formě ústřední téma pražské objektivistické konference AynRandCon Europe. V pátek večer ji zahájil ředitel Ayn Rand Institute (ARI) Tal Tsfani, výkonný předseda ARI Yaron Brook, který na svých přednáškových turné celkem pravidelně v Praze vystupuje, naposledy v listopadu v Cevro Institutu, a člen ARI, její hlavní sponzor a zakladatel dánské Saxo Bank Lars Seier Christensen.
V sobotu vystoupil se svoji úvodní přednáškou, v níž vymezil základní charakteristiku tribalismu a individualismu, hlavní filozof ARI Onkar Ghate. Yaron Brook popsal současnou americkou politiku a její tribalistické tendence, zejména co se týče tzv. „proamerické“ politiky prezidenta Trumpa. Člen Ayn Rand Centre Nikos Sotirakopoulos přednesl řeč o evropské tradici tribalismu a současném nárůstu tribalismu v Evropě. Profesor filozofie na Rutgers University Gregory Salmieri promluvil o významu individualismu pro lidský život a zakladatel Saxo Bank Lars Seier Christensen představil objektivistickou etiku ve vztahu k podnikání a obchodu.
Neděli pak zahájil filozof Ben Bayer přednáškou na téma svobodná vůle a individualismus, v níž přiblížil, jak svobodnou vůli definovala Ayn Randová a jakou hraje roli v její filozofii. Zbytek dne pak byl vyhrazen panelovým diskuzím, kterých se kromě již dříve jmenovaných řečníků představili hosté: Flemming Rose, dánský novinář, který v roce 2005 nechal v novinách zveřejnit karikatury proroka Mohameda, a Douglas Murray, britský novinář, který nedávno vydal velmi úspěšnou knihu Podivná smrt Evropy popisující plíživé vítězství islámu v Evropě. Ve srovnání s intelektuálně bezchybným a hluboce systematickým přístupem řečníků z Ayn Rand Institute byly příspěvky obou novinářů méně podnětné a působily trochu povrchně, ale celkově zapadaly do témat panelových diskuzí: migrace, islám, svoboda projevu, multikulturalismus a nacionalismus. Konferenci ukončil ředitel ARI Tal Tsfany vysoce motivačním projevem pro budoucí intelektuály, kteří mají vážný zájem dále studovat a aktivně propagovat filozofii Ayn Randové.
Návštěvníci konference se mohli seznámit s činností jednotlivých objektivistických organizací napříč Evropou, z nichž jako nejaktivnější se jeví Balkan Objectivist Center sídlící v Bělehradě. Čeští návštěvníci (a samozřejmě nejen oni) si mohli zakoupit publikace vydané v češtině, včetně nedávno vydaného překladu Ctnosti sobectví.
Jestliže před pár lety se zdálo, že objektivismus je vyloženě americká záležitost, pražská konference ukázala, že zájem o filozofii Ayn Randové v Evropě roste, a má smysl na tomto zájmu dále pracovat. I když podstatu západní civilizace postupně stále citelněji nahlodává všudypřítomná kmenová mentalita, AynRandCon Europe 2019 ukázal, že je zde bezpočet aktivních (a navíc ještě mladých) lidí, kteří se nehodlají jen tak vzdát a touží bránit svobodu.
Poznámky:
1) Kompletní záznam z konference najdete na youtubovém kanálu ARI
2) Nechtěnou ukázku toho, jak pevně je kmenová mentalita zakořeněná v praktické politice, poskytl právě tento týden premiér Babiš, který na sjezdu svého hnutí ANO prohlásil, že „náš národ je geneticky určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud.“ Není co dodat.
Psali jsme:
autor: PV
