Zatímco pravidelná objektivistická Summer Conference (OCON), konající se každé léto v některém z amerických měst, má už dlouhou tradici, zde šlo o první objektivistickou konferenci v Evropě – a byla to právě Praha, která byla vybrána, i díky své poloze ve středu Evropy, za místo konání. Soudě podle úspěchu se z evropské objektivistické konference (AynRandCon Europe) stane, stejně jako z té původní americké, každoroční tradice.

AynRandCon Europe se měl původně konat v prostorách vysoké školy Cevro Institut, ale pro velký počet zájemců, který by budova Měšťanské besedy nepojmula, byl nakonec přesunut do vyšehradského Kongresového paláce. Téměř 550 účastníků z celé Evropy (a nejen z ní) se tak o přestávkách mohlo kochat nádherným výhledem na prosluněnou předjarní Prahu.

Konference se konala pod názvem Individualismus ve věku tribalismu. Tribalismus, neboli kmenová mentalita je v podstatě kolektivismus, který staví na příslušnosti ke kmeni. Teze, že jednotlivec nic neznamená a je bezmocný jak co se týče poznání reality, tak i následného vytvoření správných morálních stanovisek, je základní charakteristikou kolektivismu. Primární nadřazenou entitou je kolektiv, v tomto případě kmen, definovaný na základě společné, vůlí neovlivněné a neovlivnitelné charakteristiky: etnicita, společenská třída, tzv. „gender“, pohlaví, sexuální orientace, jakési „dědictví po předcích“, nebo třeba i tělesné dispozice či hendikep. Tribalisticikou tezí pak je, že příslušnost k takovému kmeni determinuje lidské jednání, předurčuje jednotlivce a jeho etiku, a že takový kmen má své vlastní zájmy a cíle – jimž jsou zájmy a cíle jednotlivce podřízené.

Pod vlivem pohledu kmenové mentality na jednotlivce je pak společnost rozdrobena, balkanizována na bezpočet různě definovaných a vymezených kmenů, které formulují své cíle, mnohdy nepřátelské vůči jinému kmeni. Celá společnost a celý svět se tak dostává do stavu konstantní kmenové války, jež se zpravidla odehrává na poli politiky, kdy jednotlivé nátlakové skupiny tlačí své požadavky a požadavky svých kmenů pomocí politické moci, ale často i nabývají forem skutečného krvavého konfliktu mezi jednotlivými nepřátelskými skupinami – jako tomu bylo např. v 90. letech v bývalé Jugoslávii. Praktickým důsledkem kmenové mentality je tyranie, násilí, válka a stagnace nebo přímo chudoba.

Opačným pohledem na svět je individualismus: jsme produkt své vlastní mysli, sami si aktivně vytváříme svůj život na základě svého jednání a svého rozumu. Rozum je hlavním naším atributem přežití. Pomocí rozumu jsme schopni dosahovat s jistotou poznání reality a činit z něj další závěry, včetně těch nejabstraktnějších, jako je např. morálka či systém hodnot. Svůj život máme pevně v rukou, bez ohledu na to, do jakého prostředí jsme se narodili, jaké máme fyzické dispozice, nebo jaké náboženství je nám v dětském věku, kdy se ještě nejsme schopni aktivně bránit, vnuceno. Za svůj život máme stoprocentní zodpovědnost.