Data a graf, za něž bych hned na začátku rád poděkoval panu Jiřímu Němcovi, hovoří jasně a vypadají podstatně jinak, než by mnozí čekali. Pro některé možná překvapivě totiž dokazují, že se slib „bude líp“ lidí v penzi zjevně vůbec netýká. I přes rekordně zvýšené důchody se totiž životní úroveň českých penzistů ve srovnání s pracujícími nejen nezvyšuje, ale naopak propadá. Pojďme se na to podívat podrobněji.
Tempo růstu důchodů zaostává
O přístupu Babišovy vlády k důchodcům nejlépe vypovídá srovnání, jak za dobu vládního angažmá Andreje Babiše a hnutí ANO (rok 2013 až 2019) rostly důchody v porovnání s růstem průměrné mzdy a také (či spíše především) ve srovnání s růstem platů poslanců a ústavních činitelů. Zatímco v roce 2013 byl poslanecký plat 55 900 Kč, při schváleném navýšení pro rok 2019 je 82 400 Kč. Za celou dobu vládního angažmá Andreje Babiše, tj. od roku 2013, tak vzrostl poslanecký plat o 47,4 %. A to byl jeho růst po část období zmrazen. V konečné verzi pak byl vládní většinou prosazen návrh vlády. Nebýt toho, že zákonodárci na poslední chvíli růst svých platů ještě zbrzdili, mohl být celkový nárůst dokonce výrazně nad 60 % oproti roku 2013!
Vládou tlačené navyšování platů ve veřejném sektoru pak přispělo i k růstu průměrné mzdy, která narostla z 25 035 Kč v roce 2013 na předpokládaných 32 500 Kč v letošním roce. Jedná se o růst o cca 30 %. Při rostoucích životních nákladech se však většina zaměstnanců má tak nějak stejně.
(graf - Jiří Němec)
Naproti tomu průměrný důchod vzrostl za dobu vládního angažmá hnutí ANO (i přes skokové navýšení pro rok 2019) z 10 985 Kč na předpokládaných 13 250 Kč, tj. jen o 20,6 %! Tempo růstu důchodů tak zaostává o třetinu za tempem růstu průměrné mzdy a nepředstavuje ani polovinu růstu zmrazených platů poslanců. Navíc výsledná úprava růstu platů poslanců a ústavních činitelů (stejně tak i důchodů) byla schválena v podobě předložené vládou premiéra Andreje Babiše.
Nůžky se rozevírají
Do očí bijící také je, jak za vlády ANO zaostává růst důchodů za růstem mezd a jak se rozevírají „nůžky chudoby“ v neprospěch důchodců. Rozdíl nejlépe vynikne při porovnání procentního podílu průměrného důchodu na průměrné mzdě.
V roce 2013, když se česká ekonomika teprve zotavovala z globální ekonomické krize, činil poměr průměrného důchodu k výši průměrné mzdy 44 %. Podle údajů ČSÚ na konci třetího kvartálu 2018 (tedy po pěti letech ekonomické prosperity) poklesl poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě na pouhých 38,5 %! Z toho samozřejmě nevyplývá nic jiného, než že i po navýšení o vládou schválených 900 Kč v roce 2019, bude poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě výrazně zaostávat za poměrem z roku 2013.
Tomáš Zdechovský
Důchodci ANO nezajímají
Na uvedených datech je nejlépe vidět, že sliby hnutí ANO jsou jen PR clonou, která má zastřít, že zlepšení podmínek důchodců Babišovo hnutí ve skutečnosti absolutně nezajímá. Statistiky navíc nedokážou obsáhnout úplně vše. K objektivnímu posouzení skutečných příjmových poměrů důchodců a zaměstnanců je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že většina zaměstnanců kromě mzdy pobírá také různé benefity, které nejsou zahrnuty do statistického sledování mezd. Nejčastější se jedná např. o stravenky či příspěvky zaměstnavatele na stravování. Reálně tak většina zaměstnanců vedle mzdy, dostává od svého zaměstnavatele také cca 1000 Kč měsíčně na stravování, což poměr mzdy a důchodů znevýhodňuje v neprospěch důchodců ještě více.
Porovnání procentního navýšení platů a důchodů jasně ukazuje, jak to Andrej Babiš myslel se svým heslem „bude líp“. Zapomněl dodat, že líp se budou mít zejména poslanci a ústavní činitelé, jeho rodina a celý Agrofert. Na lidi v penzi se jeho heslo zjevně nevztahovalo, byť si řada důchodců myslela a dosud myslí, že ano.
Andrej Babiš jim totiž neřekl, že částečné (v jeho podání rekordní) zvýšení důchodů nepokryje souběžně rostoucí životní náklady. Růst ekonomiky je provázen i růstem životních nákladů. Vzhledem k tomu, že většina penzistů na průměrný důchod nedosáhne, bude u nich to „skokové“ zvýšení důchodu představovat jen několik stovek korun. To jim zdaleka nepokryje ani zvýšené životní náklady. Nějaká sleva na dopravu je v tomto kontextu pouhou almužnou a výsměchem penzistům. Tyto souvislosti ani Andrej Babiš ani ministryně financí Alena Schillerová do svých oblíbených grafů ze zcela pochopitelných důvodů samozřejmě nezahrnou.
Kdy s tím začne něco dělat vláda?
Jaký má vláda recept na to, jak na straně penzistů pokrýt zvýšené životní náklady, které rostou zejména vlivem stále rostoucí ceny práce? Očividně žádný. Současný valorizační mechanismus evidentně nestačí. Např. minimální mzda roste také třikrát rychleji než důchody a v r. 2019 bude historicky poprvé vyšší, než průměrný důchod. Půjde-li to tímto tempem dále, jaký pak asi bude za 10 let rozdíl mezi minimální mzdou a průměrným důchodem?
Bohužel je pravda, že platy poslanců a ústavních činitelů rostou třikrát rychleji než důchody, což řadu lidí v současné situaci musí právem iritovat. Proto je legitimní se ptát, zda považuje Andrej Babiš zachování současného trendu za morálně obhajitelné? Dnes je plat poslance cca šesti a půl násobkem průměrného důchodu a bude-li zachován stávající valorizační mechanismus bude za 20 let poslanecký plat více jak dvacetinásobkem průměrného důchodu. Nemá premiér obavu, že se za takového stavu jednou může nespokojenost lidí projevovat i jinak, než pouhým házením kytic do odpadkových košů?
Přeji hezký den a veselou mysl!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
