Když se ale podíváte na metodologii, velmi snadno lze zjistit, že závěry výzkumu jsou naprosto vadné a nespolehlivé. Problém interpretace závěrů této studie spočívá v tom, že jsou založeny pouze na výpovědích lidí, kteří míří do Evropy, aniž by je někdo konfrontoval s tím, co řekli. Ve studii je zahrnuto 750 dotazníků a více než stovka výzkumných rozhovorů vedených v uprchlických centrech v Řecku, Itálii a Maltě. Takový způsob získávání dat má ale jednu velkou slabinu. Jakou?

Už více než tři roky jezdím po uprchlických táborech nejen pro Evropě a ze své zkušenosti vím, že většina lidí opakuje stejné věty. Až když se jich zeptáte na detaily, zjistíte, že si to vymysleli. Případně dostali od pašeráků informace o tom, co mají říkat. Nasbíraná data je proto třeba brát s hodně velkou rezervou, protože jejich vypovídací hodnota je pochybná. Skutečný počet ekonomických migrantů proto bude pravděpodobně významně vyšší navzdory snahám řeckého premiéra Tsiprase a jiných levicových politiků, udělat ze všech ekonomických migrantů „uprchlíky“ a požádat si tak Evropskou unii o další peníze.

Situace v Řecku se zlepšila

Migrační krizi se přímo na exponovaných místech věnuji i dnes. Tento víkend jsem se opět po čase vrátil do Řecka, kde jsem měl možnost díky dlouholetému přátelství se zdejšími politiky setkat se jak s migranty a uprchlíky, tak s lidmi, kteří jim pomáhají nebo také s místními policisty. Rád bych se proto podělil o několik svých postřehů k tomu, co jsem viděl.

Dobrou zprávou je, že identifikace se od mé první návštěvy postupně zlepšuje, protože ve všech zemích je dnes povinnost snímat údaje a otisky prstů. Přetrvává ale problém v tom, že většina těch lidí nemá nárok na udělení azylu a je potřeba tyto lidi vyhostit. Jenomže odmítnutí žadatelé se snaží pomocí různých většinou neziskových organizací tyto procedury prodlužovat, aby zde mohli co nejdéle zůstat. Lidé z agentur EASO a Frontex by mohli vypravovat.