Někteří z nich při našich soukromých rozhovorech opakovaně hovoří o nesmyslnosti celého procesu s Michalákovou a odmítají dokola obhajovat rozhodnutí, se kterým mají vnitřní problém. I oni stále více vidí, že v případu Evy Michalákové je více otázek než odpovědí a počínání úředníků norské sociálky, která se snaží pod rouškou hájení práva dětí rozbíjet rodiny, řadě z nich přijde za hranou toho, jak oni sami vidí péči státu o děti.

Norští diplomaté oficiálně hájí práci svých úředníků tamního Barneverentu, protože to mají v popisu práce. Nicméně v soukromých rozhovorech otevřeně přiznávají, že příliš verzi prezentované Barnevernetem z principu nevěří a to hned z několika důvodů.

Nejde o jeden případ

Pokud by byl případ Evy Michalákové a jejich dětí unikátní, řada diplomatů by nad tím mávla rukou a řekla by, že takové případy se na jejich konzulárním oddělení prostě stávají a norská velvyslankyně v Praze by neměla problém ho vysvětlit. Nicméně v posledních měsících jsou postupně předvoláváni norští diplomaté v zemích střední a východní Evropy, ale i v Indii nebo Turecku, aby vysvětlili další a další případy, které se tomu Evy Michalákové podobají jako vejce vejci.

Navíc se množí i případy rodičů, kteří se rozhodli po několika měsících tahanic o děti s tamní sociálkou prostě děti vzít a unést zpátky do své země původu. Jen za poslední čtyři měsíce jsou to případy ruských, litevských, estonských nebo polských dětí. Jak začalo v posledních týdnech vycházet najevo, do řady z nich jsou zapleteni i elitní příslušníci bezpečnostních služeb jednotlivých států, kteří rodičům často s únosy pomáhají. A to se samozřejmě diplomatům vůbec nelíbí.