V době, kdy se stmívá stále dříve, nejvíce pociťujeme vliv světelného znečištění na naše okolí. Střídání světla a tmy je základním měřítkem, podle kterého se srovnává náš denní biorytmus.
Světelné znečištění, tedy člověkem vytvořené světlo s nežádoucími účinky, narušuje rozdíl mezi dnem a nocí a zpochybňuje význam časového signálu, který vnitřní hodiny organismu dostávají. Přirozené střídání světla a tmy je potřeba například proto, aby byly stromy schopny včas zazimovat, nebo aby zvířata stihla nabrat srst a přešla do zimní fáze ve správnou dobu.
Určitě jste se již někdy setkali se stromem u lampy, který ani v prosinci nestihnul opadat. Takový strom nezazimoval, nestáhl mízu a zmrzne. Kvůli nevhodnému osvětlení totiž neví, že je delší noc a že přišla zima. Stejný problém budou mít ptáci, kteří na stromě žijí. Velké množství hmyzu, primárního zdroje potravy pro ptáky a jiná zvířata, je navíc přitahováno umělým osvětlením a při kontaktu se zdroji světla hyne.
Obstál Adam Vojtěch coby ministr zdravotnictví?Anketa
Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. Světelné znečištění může podle výzkumů odstartovat i psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob. Některé studie pak noční svícení spojují například se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.
Situace se ale zatím jenom zhoršuje. Každým měsícem přibývá světlo v nočním prostředí, tmu doslova ztrácíme před očima. Pokud s tím rychle něco neuděláme, budeme mít světlo, které nyní zažíváme ve městech, i na venkově a prostředí v horách se přiblíží více tomu běžnému venkovskému. A to přece snad nikdo nechceme.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
