Vznikající vláda sice chtěla ukázat nový politický styl, místo toho ale předkládá zákony, které jsou jednoznačně špatně napsány. Úplně stejně postupovala Nečasova vláda např. ve věci penzijní reformy. Následkem absence předpisu upravujícího chod státní správy mohou politici do úřadů dosazovat své lidi bez ohledu na jejich odbornost či kvalifikaci nebo rozdávat odměny v řádu stovek tisíc korun v podstatě komukoliv, koho si ministr oblíbí. Českou státní správu proto opouštějí odborníci, kteří nejsou dostatečně ohodnoceni a nemají jistotu svého pracovního poměru či vizi pracovního postupu.
„Služebnímu zákonu je třeba věnovat mimořádnou pozornost a dostatek času, protože jeho kvalitní znění bude prvním krokem k odpolitizování české státní správy a k zajištění jejího fungování jako profesionální veřejné služby občanům. Služební zákon by v žádném případě neměl být projednáván pod tlakem a narychlo na úkor kvality legislativních procesů. Argument, že Evropská komise požaduje co nejrychlejší přijetí zákona, je lichý, když sama Komise již na podzim uvedla, že je třeba kvalitního, nikoliv uspěchaného zákona,“ uvádí předseda zelených Ondřej Liška. „Je sice hezké, že TOP09 teď křičí proti Lex Babiš, ale byla to právě TOP09 společně s ODS, kdo prosazoval paskvil, který nadále umožňoval silný vliv politických stran a lobby na úřednictvo,” dodal Liška.
Již v roce 2002 byl přitom pod tlakem EU přijat služební zákon, jehož účinnost byla s odůvodněním jeho údajné nákladnosti již pětkrát odložena. Na konci roku 2013 přišla ČSSD s návrhem, který by služební zákon aktualizoval. Ten vláda Jiřího Rusnoka pod taktovkou Miloše Zemana nepodpořila, předložila vlastní návrh, kterým nyní Zeman vydírá vznikající vládu. Oba návrhy ale mají zásadní nedostatky: generálního ředitele státní správy má být možné odvolat bez udání důvodu, pouze se souhlasem prezidenta, neodstraňují sporné osobní ohodnocování zaměstnanců, kteří jsou často odměňování za lokajství a chybí také implementační strategie.
„Namísto snahy rychle splnit nesmyslnou podmínku Miloše Zemana, nemající oporu v Ústavě, by měli poslanci prodloužit dobu projednávání mezi prvním a druhým čtením alespoň na 90 dnů. Konzultovat by jej měli nejen s politickými partnery, ale především se samotnými úředníky a širší veřejností. Měli by přitom pamatovat na základní požadavky odpolitizované státní správy, jak je formulovala například iniciativa Rekonstrukce státu a které nejsou ani v jednom z návrhů dostatečně reflektovány,” dodal Liška.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zeleni.cz