Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předstupuji před vás znovu s návrhem na další čtyři soudce Ústavního soudu. Úvodem bych chtěl velice poděkovat Senátu za to, že schválil první čtyři soudce, protože – jak dobře víte – Ústavní soud byl téměř před kolapsem, neboť v případě onemocnění jediného soudce hrozilo, že nebude zasedat plénum Ústavního soudu, a tedy, že nebude možné projednávat právě zásadní otázky, které Ústavní soud řeší.

Nyní je situace jiná. Senát je doplněn na potřebný počet 15 ústavních soudců a nehrozí tedy nebezpečí, které jsem předtím zmiňoval. To za prvé.
Za druhé – víte, že jsem mnohokrát řekl, že prezident není stroj na podpisy, ale stejně tak platí, že Senát samozřejmě není stroj na schvalování prezidentových návrhů.

A já budu pokládat za naprosto legitimní a naprosto samozřejmé, jestliže se Senát případně rozhodne některému z mých návrhů nevyhovět, a zavazuji se, že v takovém případě bez zbytečného otálení předložím návrhy další, neboť jak dobře víte, v případě ústavních soudců výrazně převyšuje nabídka nad poptávkou.

Dovolte mi však, abych konstatoval, že podobně jako v předchozím případě jsem konzultoval návrhy na ústavní soudce jak s předsedou Ústavního soudu, tak s předsedou Nejvyššího správního soudu, s předsedkyní Nejvyššího soudu, s ombudsmanem a nejvyšším státním zástupcem, takže se domnívám, že tyto návrhy vzešly na základě stanoviska odborníků, a nikoliv pouze na základě stanoviska prezidenta republiky.