Dobrý večer, dámy a pánové, dobrý večer, pane starosto, dobrý večer, pane hejtmane,
vidím šest volných míst v první řadě, asi někdo VIP v Chebu se nechal odradit špatným počasím. Byla by škoda, kdybyste Vy vzadu stáli. Vyhlašuji tedy soutěž samozřejmě určenou pouze pro ženy lehce pokročilejšího věku, protože my muži jsme gentlemani, aby byly tak hodné, přišly sem a posadily se. Když lidé dlouho stojí, tak je bolí nohy, pak se stávají agresivními a místo přátelského popovídání dochází k bouřlivé diskuzi.
Já jsem sice přišel diskutovat, ale nikoli bouřlivě. Pan starosta již připomněl, a já si toho velice vážím, že jsem čestným občanem Chebu. Vzpomínám na devíti sté padesáté výročí, když jsem tady byl. Které město to má? Ostatně Cheb devětkrát za sebou vyhrál krajskou soutěž o historické město Karlovarského kraje.
Naprosto to chápu, protože je architektonickou perlou, kterou se kupodivu nepodařilo zničit, na rozdíl třeba od Aše, kde je to trochu horší. Jsem rád, že jsem v Chebu, a slibuji, že se sem budu pravidelně vracet, když mě ovšem pozvete.
Chtěl bych každý kraj navštívit minimálně jednou ročně z toho prostého důvodu, že zejména přímo zvolený prezident má za povinnost poslouchat názory občanů. Ne se před ně postavit a vychvalovat se, jak je geniální a potom říkat, jak on řeší problémy. Ale ptát se lidí na jejich názory a přednášet tyto názory tam, kde mu to ústava umožňuje. Prezident má právo povolávat si jednotlivé ministry ke konzultacím, prezident má právo přednostního vystoupení v Poslanecké sněmovně a myslím si, že by bylo velmi dobré, abychom se takto setkávali pravidelně a abychom se také ptali, co se v naší zemi zlepšilo, případně zhoršilo.
Včera jsem byl ve velmi dobré porcelánské firmě Thun, kde je ale průměrná mzda patnáct tisíc. Dnes jsem byl ve firmě, kde je sice průměrná mzda dvacet pět tisíc, ale zato tato firma díky krizi musela propustit sto z dvou set padesáti pracovníků, takže tady vidíte takové dva problémy všedního dne. Problém nezaměstnanosti, o kterém už mluvil jak pan starosta, tak pan hejtman, na jedné straně a problém nízkých mezd na straně druhé. A na příkladě těchto dvou firem můžete vidět, že to spolu nesouvisí nebo souvisí obráceně.
Dnes jsem měl velice krásný zážitek. Měl jsem diskuzi asi s šesti sty studenty ostrovského gymnázia, z nichž většina bude pokračovat na vysoké škole, a říkal jsem si, kam ale půjdou? Půjdou do Plzně, půjdou do Prahy, půjdou do Brna nebo dokonce do Ostravy? Opakuji neustále, že z krize se dostaneme investicemi.
R6, která by měla spojovat Karlovy Vary a Prahu, je v zajímavém stádiu. Má dálniční charakter na cestě z Prahy do Lán, to je vynikající. Ale pět kilometrů za odbočkou na Lány najednou dálnice končí a místo ní je normální okreska, po které jezdí kamiony a všechny vlády, všichni premiéři. Obávám se, že i všichni prezidenti slibují dokončení této silnice, aniž by hnuli brvou. V této části Karlovarského kraje je stejně tak důležité železniční spojení do Bavorska, které také vázne a které by přitom umožnilo zlepšení životní úrovně a vytvořilo by několik tisíc nových pracovních příležitostí.
Je tady problém lázeňství. Lázeňství v Karlovarském kraji váže čtyřicet tisíc pracovních míst, jednak přímo a jednak v navazujícím odvětví. Čtyřicet tisíc pracovních míst a přitom počet domácích pacientů v těchto lázních klesá především díky opatřením, která zavedla předchozí vláda.
Mohl bych mluvit o desítkách dalších problémů, ale protože už mluvím příliš dlouho, chtěl bych spíše naslouchat, než mluvit. A chtěl bych naslouchat především těm, kdo budou mluvit o tzv. problémech všedního dne jako je právě nezaměstnanost, kterou člověk ztrácí nejenom peníze, ale i lidskou důstojnost. Když táta od rodiny přijde domů, nikdo mu sice nic neřekne, ale všichni se na něj dívají jak to, že nemá práci. Chtěl bych mluvit o problémech tzv. nepřizpůsobivých a o tom, že bez ohledu na rasu je podle mého názoru nepřizpůsobivý ten, kdo odmítne nabízenou práci. A chtěl bych samozřejmě mluvit o desítkách dalších otázek, z nichž žádná není tak vznešená, jako jsou například naše vztahy s Taiwanem či výbuch na palestinské ambasádě. Zajímavé je, že za celou dobu, co jezdím po Karlovarském kraji, se mě nikdo nezeptal na sestavování vlády. Může to potvrdit pan hejtman, který jezdí se mnou, i když noviny jsou toho plné. Na rozdíl od novinářů občany zajímá něco jiného.
Poslední poznámka, kterou bych chtěl ve svém úvodním slově říci, je spíše prosbou. Nenechte se otrávit lidmi, kteří se budou tvářit jako Vaši ochránci a budou říkat: „Já naslouchám hlasu obyčejných lidí.“ Uvědomte si, že tato formulace je pro Vás urážlivá. Nikdo z nás zaprvé není obyčejný. Každý z nás je svým způsobem neobyčejný, každý něco v životě dokázal a něco za ním je. Já proto používám výraz „normální lidé“, nikoli obyčejní lidé. To, proč jsem proti výrazu obyčejný člověk, má ještě jeden důvod. Politik tímto výrazem říká: „Já papaláš, já přišel mezi Vás, radujte se, jsem tady a shlédnu na Vás obyčejné lidi a já Vám dávám pocit, že jsem neobyčejný. Mám saka z Anglie, kalhoty z Itálie, boty z Francie nebo snad naopak. Kdo z Vás to má?“ To už jeden politik říkal, nebudu ho jmenovat, protože prakticky není politikem.
Takže mluvme spolu a přemýšlejme spolu jako rovný s rovným. A přemýšlejme nikoli o potřebách prezidenta republiky, ten má teď jako hlavní potřebu, aby se mu zahojila bolavá noha, a s tím mi stejně nepomůžete, přemýšlejme o potřebách normálních lidí, kteří žijí v této zemi a co pro zlepšení jejich životní situace udělat.
Děkuji Vám za pozornost.
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: zemanmilos.cz
