V roce 1890 tak vznikla nevýdělečná veřejná instituce Zemská banka království Českého, která se stala jakousi ústřední bankou celé úvěrové soustavy v českých zemích.

Návrh 80 poslanců přednesl v polovině ledna 1887 na sněmu Českého království F.L.Rieger

„Litujte národ rozdělený na zlomky, jehož každý zlomek se sám považuje za národ.“

Chálij Džibrán, Zahrada prorokova

Samosprávné regiony (např. obce, kraje) v rámci daných kompetencí hospodaří samostatně včetně volby bank a ostatních finančních institucí. To znamená, že stát nemůže přímo kontrolovat finanční operace regionálních orgánů, neboť financování různých regionů nemusí mít stejné parametry. Konkurence komerčních bank nevytváří stejné prostředí v individuální nabídce a poptávce a navíc ve finančních věcech se chová bankovní systém vůči svým klientům neeticky. To má za následek ztížení komparací hospodaření samosprávných institucí.