Úvahy o evropské armádě se objevily i potom, ale nebylo to kvůli posilování obrany Evropy, ale s cílem oslabení vlivu USA v Evropě, resp. NATO. Nepovažuji evropskou armádu za něco, co Evropa v současné době nutně potřebuje. Vycházím především z toho, že jelikož nejsme schopni přispívat ani dvěma procenty HDP do společného rozpočtu NATO, tak jak bychom byli schopni dodržovat závazky ještě k jiné platformě, než je Severoatlantická aliance. Navíc státy EU nejsou schopny rozhodnout ani o tom, aby EU dala více na migrační krizi, než dává doposud, přestože je to její priorita číslo jedna. V reálných číslech je však stále větší prioritou např. zemědělství, než boj s nelegální migrací či s terorismem.
Souhlasím, že šíření džihádistického terorismu, či nekontrolovatelné migrační toky by nás měly přivést k přehodnocení celkového přístupu Unie tak, aby byla akceschopnější a efektivnější. Začít ale tím, že vytvořím evropskou armádu, aniž bych měl finanční prostředky a vojáky, je stejná chyba jako zavádět jednotnou měnu bez jednotného ministerstva financí, či jako nedávná výzva našeho prezidenta po společném velení OSN, přestože zájmy Západu a Ruska jsou zcela odlišné.
Zastávám názor, že "méně, ale lépe", je mnohem účinnější než "více, ale přitom špatně či nefunkčně". A proto pokud myslí EU vážně pohraniční stráž, musí ji poskytnout dostatečné kapacity a finanční prostředky a překonat odpor některých stran, které se obávají zasahování do suverenity jednotlivých států. Dále je třeba se zaměřit například na rozvoj a reformu evropských bojových uskupení (EU Battle Groups), rozvoj Společné bezpečnostní a obranné politiky, zvýšení odolnosti EU proti vedení hybridní války či větší spolupráce tajných služeb jednotlivých států Unie.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV