Především stárneme, v roce 2040 bude v České republice každý čtvrtý člověk starší 65 let, dnes tento podíl nedosahuje ani pětiny. Výdaje na zdravotní péči jsou u nás ve srovnání s vyspělým světem relativně nízké, např. o 1,5 - 2 % HDP nižší proti průměru států sdružených v OECD. Financování je založeno na širokém veřejném pojistném krytí (fakticky zdravotní dani), přímé platby obyvatel za péči jsou málo významné a v čerpání služeb nejsou větší bariéry: tzv. „gate-keeping“ ze strany praktických lékařů je omezený. Za této situace bude obtížné, aby systém zůstal dostupný, efektivní a finančně udržitelný. Koneckonců excesy v odlehlejších oblastech vidíme již dnes (např. Rumburk a péče pro Šluknovský výběžek).
Jak důležitý je STANem navrhovaný „Marshallův plán pro regiony“, vypovídá kratší délka života v socioekonomicky znevýhodněných oblastech. Lidé v nejvíce strádajícím regionu umírají o 4,1 roku (!) dříve ve srovnání s regiony nejvyspělejšími. Městské regiony jsou na tom lépe, na prvním místě ve střední délce života je Praha s přibližně osmi měsíci života nad průměrem.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




