Korupci, ať přímou nebo nepřímou, to neomezilo, ale zvýšilo. Z velkých firem se stávají "pasáci" malých. A padají nám mosty. Nesmíme už zavírat oči.

Zákon o zadávání veřejných zakázek je zdánlivě velmi skvělá věc. A u jeho schválení byly jistě ty nejlepší úmysly. Podotýkám také předem, že jsem zastáncem čistoty veřejné správy jako málokdo jiný. Na komunální sféře bojuji už téměř dvě desítky let s místními kmotry a kmotříky, a také za to přiměřeně trpím. Jak by zazpíval Jarek Nohavica, občas "Jdou po mne, jdou..."

Nicméně - s tímto mým přesvědčením o otevřené veřejné správě jako pilíři demokracie se kloubí a střetává moje profese, zaměřená navíc opět na veřejnou správu. Vražedná kombinace, aby člověk trpěl jako kůň. Dokážu zachytit slabiny zákonů, a vidím, jak je firmy hned využívají. O šedé sféře nemluvě. Díky zákonu jsme tak vytvořili prostředí, které kvůli 10 % gaunerů dusí těch 90 % normálních, a to paradoxně jen proto, aby korupční prostředí ještě více bujelo, a podporoval se šlendrián. Vím, co říkám.

Korupce a jednání proti zdravému rozumu, jen aby byl naplněn zákon, dnes má mnoho podob, a nejsem ani s to postihnout všechny. Takže jen některé.

Za naprosté zvěrstvo považuji nakládání se subdodávkami. Vyhraje firma, a pak hledá ty chudáky, co to musí udělat za ni za 60-80% ceny. Ať jako veřejné subdodavatelé, nebo ti skrytí, které naoko zaměstná. Co to znamená, si umíme představit - výsledkem je to, že nám padají mosty. Malá domů v rozmezí 20-40% pro firmu, která vyhraje, de facto za nic, a dalších 10-20% pro tu námezdní firmu, která také musí udělat nějaký zisk, nám zdražuje práci jako blázen, a naprosto neodpovídá realitě ceny díla. Která už tak je soutěžemi tlačena až nereálně dolů. Takže se šetří jinde. Na materiálu, kvalitě práce, revizích, kontrolách…atd…