Novela horního zákona má zrušit možnost vyvlastnění pozemků nad zásobami uhlí, ovšem v listopadu neprošla přes prezidentskou kancelář. Klaus ji odmítl podepsat s tím, že jde o zásah do výhradního práva státu na nerostné bohatství.

Novelu, kterou schválila sněmovna a Senát, odmítala ale opoziční ČSSD. Její senátoři pak měli podobný názor jako Klaus. Nakonec se jim ale nepodařilo změnu odmítnout.
 
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) normu ovšem označoval za mezikrok. Do konce roku prý předloží vládě obsáhlejší změny horního zákona, která má zachovat vliv státu na těžbu a využití strategických surovin včetně uhlí. Tato úprava má podle ministra řešit i otázku případného vyvlastňování.

„My jsme slíbili, že než se bude hlasovat o tomto zákoně, představíme vám věcný návrh velké novely horního zákona. My jsme tak minulý týden učinili a ten věcný záměr, který byl představen, je postaven na tom, že by v horním zákoně měly být definované tzv. strategické nerosty. Těch by mělo být někde do deseti. Jsou to skutečně ty, které rozhodují o energetické soběstačnosti, bezpečnosti a prosperitě státu. Mezi ně by patřilo černé a hnědé uhlí," uvedl dnes ve sněmovně Kuba.

Podle výtek Klause by se vláda schválením novely připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu ke spekulacím s pozemky. Prezidentovo veto ještě mohla přehlasovat Poslanecká sněmovna, což také učinila.
 
„Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem," uvedl na stránkách Pražského hradu prezident 19. listopadu.