Sněmovna se dnes sešla z podnětu opozičních komunistů a hnutí Úsvit, aby projednala církevní restituce, respektive to, jakým stylem se církvím majetek vydává. Podle zástupců komunistické strany a Úsvitu příslušné úřady nechtějí po žadatelích všechny potřebné doklady a porušují tím zákon, což ale zase odmítá předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek, podle něhož jsou taková podezření bezpředmětná.
„Vede se spor o tom, jestli existuje jednotný metodický pokyn, jakým způsobem u tohoto zákona postupovat. Napřed se oficiálně řeklo, že žádný metodický pokyn není, ale příslušná mluvčí úřadu nyní řekla, že existuje, ale nezahrnuje všechny věci, které jsou k zákroku potřeba,“ osvětlil kolegům v jednací síni díry kolem vydávání majetku komunista Vojtěch Filip. Ten ostatně k bodu vystoupil jako první.
_profil_top.jpg)
Podle něj kolem vydávání majetku dochází k řadě duplicitních žádostí a navíc kolem těchto žádostí není ani jasné, zda je konkrétní majetek od roku 1919 v majetkovém vlastnickém pohybu, neboť k tomu leckde chybí záznamy a doklady. Není totiž prý respektován zákon o pozemkové reformě z roku 1919 a ani jeho revize z roku 1947 a ani soudní verdikty.
„Nejsou vůbec respektovány rozhodnutí soudu, zda majetek patří pod dikci zákona nebo nepatří,“ zdůraznil Filip.
Proto je dle něj velmi důležité, aby metodický pokyn k vydávání majetku byl zpřesněn a aby platil pro všechny povinné osoby a všechny tyto osoby postupovaly striktně podle zákona, aby nedocházelo k tomu, že vydaný majetek bude zcizen.
Obrací se na realitní kanceláře
Jedna věc ale prý Filipa šokovala. Jde prý o to, že už nyní se církve obracejí na realitní kanceláře, aby nabytý majetek zase prodaly. „To ale zákon zakazuje,“ zdůraznil Filip a připomněl další důležitý fakt. Jde totiž o to, že není jasné, kolik je povinných osob v ČR, a není možné ani dohledat, kolik bylo odmítnutí v rámci vydávání majetku a kolik případů je zahájeno ve správním řízení.
„Dokonce ani poslanci při dotazech na příslušných úřadech, které se vydáváním majetku zabývají, nedostávají informace, které by odpovídaly zákonu o svobodném přístupu k informacím. A to mne vedlo k tomu, abych se 44 kolegy požádal o tuto schůzi,“ vysvětlil následně Filip. On a také jeho kolegové z KSČM by prý rozhodně chtěli od vlády a příslušných státních orgánů vědět, dokdy metodický pokyn bude platit a kolik na úřadech ještě leží žádostí a bude tedy vyřízeno.
B. Sobotka: Leží tady zákon
Za vládu následně vystoupil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a také ministr financí Andrej Babiš (ANO). Sobotka ale neinformoval poslance o postupu úřadů při vydávání majetku, pouze se rozhovořil o vládním výboru zřízeném k restitucím. Zdůraznil také fakt, že na půdě Poslanecké sněmovny leží jedna novela, která navrhuje prodloužení některých lhůt pro vydávání majetku.
„Konstatovali jsme už, že v zákoně nejsou dostatečné kontrolní mechanismy. Než bude zákon změněn, tak ho musíme respektovat,“ zdůraznil Sobotka.
Podle jeho slov ale okruh problémů zmíněných Filipem spadá do vládního výboru zřízeného v březnu.
„Tento poradní výbor vyhodnocuje dopady zákona. Jsou tam zástupci Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva kultury, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. Jsou tam zváni zástupci státu, kupříkladu Lesů ČR, či Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Výbor se sešel třikrát, vláda zprávu (z výboru) projednala 21. května, kdy se jednalo o tom, jakým způsobem probíhá vydávání církevního majetku a jakým způsobem dochází k realizaci,“ uvedl premiér.
Výbor prý nyní shromáždí všechny připomínky a jednotlivým poslaneckým klubům pak dá možnost, aby podněty z výboru doplnily. „Informace budou zveřejněny na mimořádném jednání vládního výboru,“ zdůraznil předseda vlády s tím, že se rozhodně musí zabránit tomu, aby nebyly vydávány majetky, na něž církve nemají nárok.
Informace dáme sněmovně
„Musí být také zřejmé, aby nedocházelo k jakýmkoliv pochybnostem,“ dodal Bohuslav Sobotka. Slíbil také, že všechny potřebné doklady pro rozhodování úřadů poskytne i Poslanecké sněmovně.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ve své řeči hlavně zdůraznil, že on sám, i poslanci ANO, ctí zásadu, že co bylo ukradeno, tak musí být vráceno.
„Ale nesouhlasíme, jak byly církevní restituce dojednány. Vláda navíc nedokázala lidem vysvětlit, jak se dospělo k částce 75 miliard a 55 miliard korun,“ řekl. Zákon byl navíc schválen prý díky hlasům obviněného a posléze i odsouzeného poslance.
Předseda Úsvitu Tomio Okamura vypíchnul ve svém projevu hlavně fakt, že církevní restituce byly přijaty proti vůli naprosté většiny občanů Česka. „Já cítím celoročně na stovkách setkání s občany, že jsou nespokojeni s tím, jak byly církevní restituce přijaty,“ řekl.
Nic nového jste tady neřekli!
Lidovec Jiří Mihola ale debatu svých předřečníků zcela zavrhl.
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
„To, co tady bylo řečeno, tak bylo řečeno jen v obecné rovině. Nebyly tady dodány žádné konkrétní věci,“ zdůraznil.
Zatím není jasné, zda KSČM a Úsvit na svou stranu strhnou i jiné poslance, zatím totiž nemají pro schválení programu schůze dostatek hlasů. Vyjádřit se tak před tímto hlasováním mohou jen například členové vlády a šéfové stran a poslaneckých klubů, tedy lidé s přednostním právem.
Církve by měly podle zákona získat zpět 56 procent majetku, a to pole, lesy, rybníky i další nemovitosti za 75 miliard korun. Během 30 let by měly dostat také vyrovnání asi 80 až 90 miliard korun po započtení inflace. Stát bude naopak během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti církví, který nyní činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
Sociálním demokratům a hnutí ANO se při jednáních s církvemi nepodařilo dohodnout snížení peněžitých náhrad nebo zrušení inflační doložky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
