Plánu koalice zvýšit od příštího roku sazby daně z přidané hodnoty ze 14 na 15 a z 20 na 21 procent se nebrání jen ČSSD a šestice rebelů v ODS, ale i KSČM. Její první místopředseda Petr Šimůnek uvedl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce, že jeho strana by nejradši viděla model roku 2007, což by znamenalo snížení spodní sazby DPH ze 14 na 5 procent a návrat základní sazby na 19 procent.
V současné hospodářské situaci komunisté požadují podle Petra Šimůnka alespoň zachování současných sazeb DPH. „Ale to by byl citelný výpadek státního rozpočtu. Jak byste zvýšili příjmy?“ vyzvídal Václav Moravec na prvním místopředsedovi KSČM ve snaze zjistit, čím by bylo možné nahradit očekávaný příjem ze zvýšení sazeb DPH.
Komunisté si spočítali, kde najít Kalouskových 50 až 60 miliard
„Řešili bychom to progresívním zdaněním právnických a fyzických osob, to znamená, že velké nadnárodní společnosti by platily víc než dosud. Je to přibližně spočteno, že bysme vykryli přesně to, co jste řek,“ odvětil doslova Petr Šimůnek. „Těch 40 miliard? To nemáte šanci,“ zareagoval na jeho slova ohromený Václav Moravec, podle něhož by toto opatření přineslo rozpočtu jednotky miliard a nikoli požadované desítky miliard.
Psali jsme:
Ze strany prvního místopředsedy KSČM nešlo o žádnou improvizaci, což potvrzuje Jiří Dolejš, který má ve stínové vládě na starosti hospodářskou politiku a resort financí. „Já jsem si to počítal a využití vyšší progrese, druhá sazba pro velké korporace, využití bankovní daně, daně z finančních transakcí, větší progrese u majetkových daní a obnovení zdanění dividend by mohly vydělat i v současných ekonomických podmínkách, tedy malého hospodářského růstu, zhruba těch 50 až 60 miliard. A to je to, oč pan Kalousek v podstatě hraje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Dolejš.
Vzhledem k recesi nelze zatím pomýšlet na cílový stav
Také on zopakoval, že KSČM požaduje vrátit se u daně z přidané hodnoty před rok 2007, ale uznává, že v současné době by tak razantní skok u DPH nebyl reálný, a tak je třeba sazby alespoň nezvyšovat. „Vzhledem k recesí ekonomiky to sice v krátkodobém horizontu reálné není, ale dlouhodobě jako jakýsi cílový stav by to možné bylo. Koneckonců řada evropských států to má podobně nastavené,“ upozorňuje Jiří Dolejš.
Návrh komunistů na zvýšení přímých daní jako alternativa k vládnímu záměru zvýšit DPH se nezamlouvá hlavnímu ekonomovi ČSOB Poštovní spořitelny Janu Burešovi. „Dala by se vymyslet daňová reforma taková, která by dostatečně zvýšila daně přímé, ať už by to bylo spojené s vyšší progresí, nebo ne, tak aby se sehnaly prostředky dostupné zhruba v takové výši, jaké očekává příjem z dodatečného navyšování DPH,“ připouští pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš.
Přímé zdanění máme už tak jedno z nejvyšších v EU
Jedním dechem ale dodává, že by to v tuto chvíli určitě nebylo žádoucí. „Především proto, že Česko patří k zemím, kde je přímé zdanění, tedy zdanění pracujících v tuto chvíli jedno z nejvyšších v Evropské unii. Sice ne přímo kvůli daňové sazbě, ale kvůli položkám za sociální pojištění, a tak je celková zátěž vysoká. Nepřijde mi rozumné v žádné příjmové skupině daňovou sazbu nějak dramaticky navyšovat. Takže tuhle cestu bych nepovažoval úplně za vhodnou,“ konstatuje ekonom.
Pokud by se šlo touto cestou, tak by zvýšení daní pro nejvyšší příjmové skupiny nebylo nic zanedbatelného, aby to zhruba odpovídalo plánovanému nárůstu DPH. „Daň z přidané hodnoty – alespoň na papíře – je poměrně mocným nástrojem na vybírání příjmů, zatímco u přímých daní je třeba s tím kouzlit. A ještě o to víc, pokud by se jednalo pouze o zvyšování progrese, a ne o plošné zvyšování daňové zátěže. S tím je třeba zakouzlit daleko víc,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš.
Při zvýšení korporátní daně bychom dopadli jako Maďarsko
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny je skeptický i k účinnosti vyšší korporátní daně. „V tuto chvíli by to vůbec nemuselo přispět k vyššímu výběru této daně, protože zisky společností především nadnárodních, které tu mají v tuto chvíli zainvestováno, jsou velice dobře pohyblivé. To vidíme například na zoufalé snaze Madarska nějakým způsobem zvyšovat – tam navíc selektivně – korporátní daně na určitá odvětví. Nakonec to nepřispělo k vyššímu výběru té daně, ale jen k tomu, že firmy vykazují buď nižší nebo prakticky žádné zisky. Tohle by mi přišlo vyloženě jako kontraproduktivní cesta,“ staví se Jan Bureš odmítavě i k tomuto návrhu komunistů.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
