„Klub KSČM nemá dostatek mandátů, aby mohl samostatně podat ústavní stížnost,“ řekl pro ParlamentníListy.cz předseda Vojtěch Filip. Komunisté se proto dohodli se sociálními demokraty, že oranžová strana připojí chybějící podpisy pod jejich ústavní stížnost. Komunistických poslanců je ve sněmovně 26 a pod ústavní stížností musí být 41 podpisů zákonodárců. Ke komunistické stížnosti tak musí připojit svůj podpis 15 sociálně-demokratických poslanců.
Když Ústavní soud vyhoví stížnosti, zákon bude zrušen
Sociální demokraté podle Vojtěch Filipa své podpisy přislíbili, chtějí je však připojit až poté, co vlastní stížnost podá ČSSD. „Nevím, zda už ji podali, zatím mě nikdo ze sociální demokracie s podpisy neoslovil,“ říká Filip.
V okamžiku podání ústavní stížnosti tak bude osud zákona v rukou Ústavního soudu. „Kroky, které budou v souvislosti s tímto zákonem učiněné, budou v případě, že soud shledá tento zákon neústavním, neplatné,“ vysvětluje Vojtěch Filip. V tom okamžiku by totiž padl celý zákon a celé to legislativní kolečko, které už kolem zákona proběhlo, by začalo znovu s tím, že by ze zákona musely být odstraněny prvky, které soud shledá protiústavními.
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Církve už své nároky zdokladovaly v roce 1991 a předložily vše
Podle Vojtěch Filipa by mělo vyrovnání s církvemi vypadat ve skutečnosti docela jinak. „Pro nás je přijatelné, že skončí platnost modu vivendi (úmluva o způsobu soužití), kdy by stát přestal platit církevní hodnostáře, protože ta částka dosahuje dnes už jeden a půl miliardy ročně, a k tomu by se vrátily nějaké kultovní stavby, které církev potřebuje k výkonu své činnosti,“ říká Filip pro ParlamentníListy.cz.
Pokud jde o pozemky či jiné nemovitosti, jejichž vlastnictví by církev dokladovala, to Vojtěch Filip odmítá. „Oni to nemohou dokladovat,“ říká rezolutně. Pokud jde prý o dokladování, tak to už proběhlo v roce 1991. „Nic jiného přece nedokladovali,“ dodává.
Katolická církev už začala ukazovat, jak si vykládá zákon
V případě nálezu Ústavního soudu, který by ten zákon shledal protiústavním, muselo by se jednání od začátku vrátit k jednacímu stolu,“ říká expert pro církevní záležitosti KSČM Vladimír Koníček. Jak říká, z toho zákona jsou dnes už vyděšeni i někteří koaliční poslanci, kteří pro něj hlasovali.
Vladimír Koníček uvedl v této souvislosti případ, na který poukázal server českápozice.cz. Jedná se o Řevnický zámek, který všichni aktéři restitučních dohod i hlavní média opakovaně uváděli mezi desítkou konkrétních nemovitostí, které nebudou církvím či řádům vydány, a proto za ně stát náhradou postupně vyplatí 59 miliard korun.
Jenže „5. listopadu dorazila k okresnímu soudu pro Prahu-západ žaloba, kterou podal Klášter dominikánů Praha na město Řevnice. Žádá v ní, aby soud uznal dominikány jako výlučné vlastníky zámečku, neboli budovy č. p. 29 a přilehlých pozemků,“ uvedl server.
Psali jsme:
Někteří poslanci by už dnes pro zákon ruku nezvedli
Jak říká poslanec Koníček, dominikáni sice 22. prosince žalobu stáhli, je si však třeba uvědomit, že podobných pokusů bude jistě více. „Soudy se k tomu stejně budou vyjadřovat a poslanec Stanislav Polčák (TOP 09 a STAN) k tomu uvedl, že kdyby věděl, jak to bude v praxi vypadat, že by pro to už nehlasoval,“ říká ParlamentnímListům.cz komunistický expert.
„Já, kdybych byl býval při hlasování věděl, že by se některé církevní subjekty snažily tento zákon obcházet a tu takzvanou legislativní tečku nahradit čárkou a jet dál, jako by souvětí pokračovalo, tak se přiznám, že má míra podpory tomuto zákonu by velmi klesala, ne-li se blížila nule. V tomto případě je taková souhra okolností, že soudní spor může v zásadě probíhat až do Štrasburku,“ řekl Polčák.
Podle Vladimíra Koníčka by bylo nejrozumnější řešení se vrátit k jednacímu stolu. „Tam je problém v tom, jak tvrdím, že za to, co bylo zabaveno v roce 1947, byla poskytnuta náhrada, a to v podobě zákona o hospodářském zabezpečení církví (218/1947 Sb.), což je dnes 1,5 miliardy ročně,“ připomíná Koníček. Že šlo o náhrady, je podle něj logické. „Proč by se jinak stát dobrovolně staral o zabezpečení církví. Je to náhrada za zabavený majetek,“ dodává. Nemělo by se proto podle něj vracet nic. Také by podle něj měla být menší i finanční náhrada.
Vladimír Koníček je přesvědčen, že návrat k jednacímu stolu bude jediným čistým řešením. „Řekl bych, že už po těch prvních zkušenostech se soudními kauzami, které na leccos „posvítily“, by postavení církví bylo poněkud složitější.“
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
