Který z těchto kandidátů do Evropského parlamentu vás oslovil nejvíce?Anketa
Univerzita Karlova ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd uspořádaly na půdě Právnické fakulty panelovou diskuzi na téma deset let členství České republiky v Evropské unii s podtitulem „Očekávání a vize“. Rektor nejvýznamnější české a nejstarší středoevropské vysoké školy profesor Tomáš Zima přivítal aktéry prvního panelu „Očekávání“, jehož se zúčastnili bývalí evropští komisaři Pavel Telička, Vladimír Špidla spolu s Giselou Stuart, poslankyní Dolní sněmovny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Pracovní povinnosti znemožnily vystoupit nynějšímu evropskému komisaři Štefanu Fülemu.
Pro druhý panel „Vize“ přijali pozvání lídři do eurovoleb všech sedmi parlamentních stran. Každý z nich dostal na úvod k dispozici pět minut, aby popsal vize své strany či hnutí, za které kandiduje. „Být k Evropě kritický neznamená být protievropský,“ vysvětlila jednička na kandidátce KSČM Kateřina Konečná, která v souvislosti s událostmi na Ukrajině, na nichž má i Unie svůj podíl, připomněla, že evropským ideálem byl vždy mír. A doporučila nevrhat se tam, kam nepatříme, ani nevnucovat naše vize těm, kdo o ně nestojí.
Niedermayerovou vizí je, aby se Češi myšlenkově posunuli do Evropy
Bývalý viceguvernér České národní banky a lídr kandidátky TOP 09 a Starostů Luděk Niedermayer poukázal na to, že Češi patří v ekonomických otázkách k nejvíce skeptickým Evropanům. „Jeho vizí je, aby se Češi myšlenkově posunuli tam, kde geograficky jsou, tedy do Evropy. Hlavní metou není dohnat a předehnat, ale konkurenceschopnost a zaměstnanost,“ konstatoval bývalý bankéř, jenž kromě okamžiků, kdy si obracel papíry nebo si potřeboval pomoci nějakým gestem, nevyndal během řeči ruce z kapes.
Idylka na akademické půdě však trvala jen do chvíle, kdy slovo dostala Klára Samková, která vede kandidátku hnutí Úsvit. Nejprve zmínila, že je absolventkou Právnické fakulty stejně jako další dva lídři Pavel Svoboda za KDU-ČSL a Pavel Telička za hnutí ANO. A s druhým jmenovaným se začala porovnávat. „Dnes tu stojíme bok po boku, oba jsme lídři kandidátek do Evropského parlamentu svých nově vzniklých hnutí. Jsme prakticky stejně staří a absolvovali jsme zdejší fakultu ve stejném roce. Naše osoby však téměř dokonale personifikují téma dnešní diskuse: On je ta naděje – já reprezentuji zklamání,“ uvedla Klára Samková.
Na Samkovou zbylo močení na veřejnosti a krádeže v sámoškách
O svém rivalovi prohlásila, že byl vždy nadějným, k čemuž ho předurčovalo už to, že byl synem kariérního diplomata komunistické éry pracujícího na diplomatických postech v lůně takzvané imperialistické ciziny. „Zavčasu vstoupil do komunistické strany a jeho bezprostředně následující kariéra úředníka Ministerstva zahraničních věcí byla příkladná. Oproti tomu můj otec nesměl řadu let publikovat a vědecky pracovat, protože nesprávně vyhodnotil poskytnutí bratrské pomoci spřátelenými armádami socialistického bloku,“ pokračovala jednička na kandidátce Úsvitu.
JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
A posteskla si, že po absolvování zdejší fakulty jen horko těžko sehnala místo na Obvodním národním výboru pro Prahu 1. „Tam jsem projednávala přestupky, tedy například močení na veřejnosti a krádeže alkoholu v sámoškách. A ačkoliv se o komunistické straně říká mnoho nepěkného, je nutno jí přiznat, že měla tolik rozumu, aby jí ani nenapadlo mi byť jen vzdáleně nabídnout členství,“ pochlubila se Klára Samková, že si s minulým režimem nezadala.
Psali jsme:
Obyvatelstvu stačilo slíbit svobodu a podíl na moci
Takto je zastihl rok 1989, a i když to prý vypadá absurdně, oba chtěli totéž, tedy svobodu, demokracii a volný trh. „Mám důvod se domnívat, že pan Telička a jemu podobní prahli po těchto hodnotách proto, že dobře věděli, že možnosti komunistického režimu jsou již beznadějně vyčerpány a že perestrojka je neúčinná. Ostatně vedení StB již léta před tím upozorňovalo, že bez zásadních politických a ekonomických reforem je situace v zemi neudržitelná. Dobře informované mladé kádry jako pan Telička to samozřejmě věděly taky,“ poznamenala kandidátka Úsvitu.
RNDr. Luděk Niedermayer
Změna poměrů tak byla jedinou možností, jak šedou ekonomiku, do které byli zapojeni straničtí funkcionáři a která byla ze své podstaty fungující jen omezeně, přeměnit na skutečnou možnost hromadění bohatství z veřejných zdrojů. „K tomu ovšem bylo potřeba alespoň formálního souhlasu obyvatelstva, kterému bylo nutno slíbit svobodu a podíl na moci. Což vyšlo. Loserům, jako jsem já, se dostalo formálně všeho, po čem prahli, a o čem si ve své naivitě mysleli, že dostali – svobodu, demokracii a volný trh,“ přiznala Klára Samková.
Čeští eurokomisaři to od jedničky Úsvitu schytali
Dovršením tužeb všech pak podle ní byl vstup do Evropské unie. „Pokud mohu já dnes hodnotit vstup České republiky, tak se mi jeví jako dovršení všeho, po čem prahlo mocenské centrum, které se nacházelo kousek od této budovy, kde dnes sídlí Ministerstvo dopravy. Stát byl naprosto svázán zákony a směrnicemi. Poté, co jsme si privatizací rozkradli komunisty dříve ukradený majetek, plynule jsme přešli k rabování dalších veřejných rozpočtů, k čemuž dochází ještě navíc za potlesku veřejnosti, šťastné, že se podařilo tak zvaně ´vyčerpat eurofondy´,“ upozornila právnička.
To, že se praxe, kterou jsme tak dobře znali z let předlistopadových, s bohorovnou samozřejmostí rozlila po Bruselu, dává za vinu i nám samým. „Ti, které jsme tam vyslali, k tomu grandiózně napomohli. O panu Teličkovi jsem již hovořila. Pan Špidla coby eurokomisař se projevil jako slabý stranický kádr, ovšem svým hlasem sociálního demokrata všesvazové bruselské uspořádání přímo i nepřímo podpořil a dovolil mu dorůst až do dnešní zcela kontraproduktivní podoby. Následně byl nahrazen eurokomisařem Štefanem Fülem, absolventem Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a dolistopadovým členem KSČ, tedy dalším nadějným kádrem, přesně v intencích, jak to žádal soudruh Jakeš,“ naložila Klára Samková celému triu českých eurokomisařů.
Ing. Kateřina Konečná
Lídr lidovců nepřestával básnit o Bavorsku jako vzoru pro Evropu
Pavel Telička zachoval během její pětiminutové řeči kamennou tvář a před svým příspěvkem dokonce zavtipkoval, když rektor Tomáš Zima poznamenal, že už ho není třeba představovat, neboť už jednou představen byl. Měl tím na mysli Teličkovu účast v prvním diskusním panelu. „Ne jednou, ale dvakrát,“ připomněl lídr ANO vizitku, kterou mu během svého vystoupení vystavila Klára Samková. Jinak její slova ve svém proslovu nekomentoval a vrátil se k nim až před odpovědí na jeden z dotazů. „Myslel jsem si, že téma této diskuze je o vizi, ne o vlastní prezentaci,“ poukázal na to, že se konkurentka ne zcela držela zadaného tématu.
Ve stínu překvapivého příspěvku Samkové, který evidentně nebyl mnohým po chuti, zůstala vystoupení dalších kandidátů do europarlamentu. Zaujal ale lidovecký lídr Pavel Svoboda vyhlášením, že chce, aby se Evropa připodobňovala Bavorsku. „Tam se spojuje tradice, podpora a evropanství. Je to projekt, který prosazují křesťanští demokraté. Je to země, kde padesát let nebyla u moci levice. Proto chcete-li žít jako v Bavorsku, musíte volit jako v Bavorsku,“ prohlásil Pavel Svoboda a vyzval voliče, aby nevolili nacionalistické a extremistické strany, protože by bylo smutné, kdyby se z Evropského parlamentu stal protievropský parlament.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
