ParlamentníListy.cz opakovaně upozorňují na některé kontroverzní aspekty letitého sporu českého státu s rodem Lichtenštejnů, kteří desítky let neúspěšně usilují o vrácení svých někdejších majetků, převážně na jižní Moravě a i finanční odškodnění.
Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Již na konci srpna roku 2020 naše redakce připomněla některá historická fakta, která jsou dostupná ve veřejném prostoru. Tehdy se rovněž v médiích objevily názory, že bychom knížecí rodině měli majetky vrátit, protože prý s Hitlerem nespolupracovala.
V článku jsme citovali zjištění historiků o tom, že Lichtenštejnové například věnovali značné finanční obnosy obávané nacistické jednotce Waffen SS anebo posílali „vůdci“ blahopřejný telegram k mnichovské dohodě, která de facto zlikvidovala samostatnou Československou republiku.
Nyní je tématem návrh smírného řešení, který by zastavil veškeré majetkové i finanční nároky Lichtenštejnska. Mezi prvními na to upozornily opět ParlamentníListy.cz a dnes se tomu již věnuje většina médií. Jde o návrh vzniku společného fondu, do kterého by byly vloženy požadované majetky, a Česko by údajně mělo podíl na jejich správě. Právníci takovou variantu cupují.
Jak se k tomuto návrhu na mimosoudní vyrovnání České republiky s Lichtenštejny, které knížecí rodina s podporou prezidenta Petra Pavla navrhuje, stavějí čeští politici? V anketní otázce jsme připomněli, že někteří právní experti mají vážné pochyby a varují před prolomením Benešových dekretů.
Ukazuje se, že řešení, které navrhuje Lichtenštejnsko, nemá podporu ani ve vládních kruzích. Jediný pozitivní hlas zazněl z KDU-ČSL.
„Dekrety jsou nedotknutelné. Politicky zasahovat do rozhodování soudu je nepřijatelné,“ sdělil ParlamentnímListům.cz poslanec ODS Karel Krejza.
Opačný názor má europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Beru to jako dobrý nápad na ukončení vleklých sporů mezi Lichtenštejny a Českou republikou, který může být ve prospěch našich občanů,“ míní.
„Knížecí tituly byly v Československu zrušeny už za prezidenta Masaryka, shodně s dalšími šlechtickými privilegii. Nevidím důvod, proč se s kýmkoliv dohadovat o jakémkoliv návratu ke stavu, který existoval za Rakouska-Uherska,“ reagoval poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa z Pirátské strany.
Navržené mimosoudní vyrovnání se nelíbí ani senátorovi Zdeňku Hrabovi z klubu ODS a TOP 09. „Pokud by mělo být výsledkem mimosoudní dohody prolomení Benešových dekretů, tak jsem zásadně proti takové dohodě,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz senátor Hraba.
„Mimosoudní vyrovnání s Lichtenštejny, podporované prezidentem Petrem Pavlem, je ve své podstatě velmi nebezpečným krokem, který by narušil právní jistotu zejména ohledně nemovitostí v České republice. Jednak to zkrátka je obcházení Benešových dekretů a jednak už tak rozsáhlý majetek Lichtenštejnů, hlavně na Moravě, by nemusel být poslední, co by se vracel. Rychle by se mohly ozvat další rody, kterým v restitucích bránily právě Benešovy dekrety. A co je ještě strašidelnější, mohlo by to otevřít plošné snahy o navrácení majetků sudetských Němců. To by byla taková změna majetkových poměrů v České republice, která je srovnatelná jedině se situací po porážce na Bílé hoře,“ konstatuje poslanec SPD Radovan Vích.
Nesouhlasí ani senátor za ODS Jiří Oberfalzer. „Myslím, že nemůžeme v tak vážné záležitosti tak velkého materiálního a finančního rozsahu ignorovat rozhodnutí soudů všech úrovní,“ sděluje s odkazem na výsledky českých soudů, z nichž ani jeden v historii rodu Lichtenštejnů nevyhověl.
„Ukazuje se, že pan Pavel je ochoten sloužit opravdu úplně komukoli, ovšem s jedinou výjimkou, kterou je český národ. Bylo tomu tak před rokem 1989, těsně po roce 1989 a je tomu tak i dnes,“ má jasno poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Fotogalerie: - Ples ČSBS nejen se Zemanem
Podle europoslankyně a šéfky KSČM Kateřiny Konečné jde o útok na svrchovanost českého státu, a to i ze strany prezidenta Pavla. „Nestačím se krokům Petra Pavla divit. Nejprve nesmyslně začne s tím, že připustí zrušení práva veta, a teď zase poškozuje české zájmy nadbíháním Lichtenštejnům! Je zajímavé, že s nimi – kteří žádají po naší zemi majetek za miliardy a odškodnění 35 mld. Kč – jedná v rukavičkách, ale na vlastní občany má jen bič, když dokonce o asociálním vládním balíčku prohlásil, že je mírný a měl by být tvrdší. Nad Lichtenštejny jsme doposud všechny soudy jako Česká republika vyhráli a není nejmenší důvod uzavírat nevýhodné dohody, které by navíc prolomily dekrety prezidenta Beneše. Děsím se, co to bude příště! Dojde s nabídkou za sudeťákem Berndtem Posseltem, že třeba lidé žijící v domech po odsunutých Němcích budou platit nájem? A to máme teprve první rok mandátu… Evidentně se musejí naši občané připravit nejen na útok na své peněženky, ale i na svrchovanost své země!“ je přesvědčena politička.
„Naprosto to nepřichází v úvahu. Skutečně by tím byly prolomeny Benešovy dekrety, a to bez ohledu na to, že se to navrhuje cestou dohody. Připomenu pro ty, kteří o podstatě prezidentských dekretů hodně mluví, ale málo o nich vědí, to klíčové – co to vlastně ty dekrety jsou. Těch dekretů bylo v roce 1945 několik desítek a měly podstatu zákona. To proto, že po válce nebylo hned ustaveno ani prozatímní Národní shromáždění. Tedy za pojem dekret si můžeme dosadit pojem zákon. Pokud pak dojde k prolomení dekretů – zákonů – vztahujících se k majetku nepřátel, mohou začít padat další požadavky, například k oblasti Sudet. Zpětně měnit pravidla, stanovená v tu dobu právním předpisem, je proti všem principům aplikace práva. Proto to patrně pan prezident tlačí dohodou, protože ví, že v ní chce de facto popřít tehdy platný právní předpis, nebo to vědí lidé kolem něj. Tímto názorem však jako prezident selhal, s právem se neobchoduje,“ varuje senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Podobně to vidí i první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek. „Stavím se k tomu negativně a s hrůzou v očích pozoruji počínání toho člověka, který se součtem šikovnosti svých loutkovodičů a intelektuální nesmělostí podstatné části zdejších voličů ocitl tam, kde se osoba s jeho omezenými dispozicemi nikdy neměla vyskytnout, totiž na Pražském hradě,“ míní Štěpánek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
kes
