Slova této ministryně prý aspirují na nejhloupější výrok roku. Zaplatíme za to krvavě všichni. A do Evropy se prý snaží dostat 100 milionů lidí z Afriky

14.05.2015 15:15

ANKETA Ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová na schůzi Rady bezpečnosti OSN řekla, že EU v rámci své bezpečnostní operace nepočítá s odesíláním imigrantů zpět do Afriky.

Slova této ministryně prý aspirují na nejhloupější výrok roku. Zaplatíme za to krvavě všichni. A do Evropy se prý snaží dostat 100 milionů lidí z Afriky
Foto: worldswide.com
Popisek: Africký Tuareg, ilustrační foto

Zvláštní zástupce OSN pro mezinárodní migraci Peter Sutherland poté ocenil plán EU na kvóty na imigranty.

„Žádný uprchlík ani přistěhovalec, který bude zjištěn na moři, nebude proti své vůli poslán zpátky,“ řekla ministryně zahraničí EU Mogheriniová.

Co když uteče celá Afrika? Co pak?

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, jaké k tomu mají stanovisko. Drtivá většina politiků, kteří odpověděli, je proti kvótám na imigranty. Často také říkají, že by nelegální imigranti měli být vraceni zpět. Do Evropy se chce prý z Afriky a Blízkého východu dostat až 100 milionů lidí.

„Masivní imigrace si sama vynucuje problematiku uprchlíků řešit nikoli zcela standardním způsobem, ale zastáváme názor, že není právně relevantní ani společensky vhodné, aby bruselská byrokracie nutila členské země k přijetí kvót. Domníváme se, že má být na členských státech, aby se samy rozhodly, kolik uprchlíků jsou, s ohledem na kapacity zařízení i ekonomické a další otázky, vůbec schopné přijmout, aniž by to poškodilo jak jejich vlastní občany, tak v konečném důsledku i samotné uprchlíky, které ani do určitého státu cíleně nesměřují. Odpovědnost za vlnu uprchlíků mají zejména ti, kteří vojensky rozvrátili například Libyi,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

„Opakovaně jsem protestoval proti kvótám imigrantů, které bude EU nařizovat jednotlivým státům. Jsem rád, že vláda má zatím stejný názor. Případné imigranty je nutno zabezpečovat humanitární pomocí v místě,“ uvedl první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.

„Myslím, že takový postoj není dlouhodobě udržitelný a nedokáže EU ochránit před nekontrolovanou ekonomickou imigrací,“ odpověděl místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.

„Zastávám stejný názor jako česká vláda, a to je žádné imigrační kvóty. Přesto, že sdílím utrpení uprchlíků, jsem přesvědčen, že je nutno problémy řešit tam, kde vznikly. A ne je přenášet do Evropy. S takovou politikou EU i OSN nemohu souhlasit,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

„Tento postoj je nepřijatelný a nahrává organizovanému zločinu. O důsledné návratové politice hovoří mnohé dokumenty EU a musíme na ni trvat u všech nelegálních migrantů, na které se nevztahuje ochrana podle mezinárodního práva,“ míní místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.

„No, mám z toho strach. Co když uteče celá Afrika? Co pak? Prostě nevím. Etnika se někdy špatně sžívají,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.

Krvavě to zaplatíme všichni

Předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch uvedl, že kvóty pro imigranty kategoricky odmítají a budou proti nim maximálně bojovat. „Jsme suverénní stát a toto je natolik závažná a nebezpečná věc, že nám nebude nikdo diktovat, koho na své území přijmeme a koho ne. Povinné kvóty jsou absolutní nesmysl a povedou jen k sociálnímu napětí a nepokojům v Evropě. My ilegální imigranty musíme vracet zpět. A nebát se to říct! Podobná prohlášení, jaké předvedla paní ministryně Mohegriniová, jsou jasným signálem pro další imigranty, aby to zkoušeli. Měla by více přemýšlet nad tím, co říká a co jménem EU slibuje, nebo odstoupit. Je to vedle problematiky radikálního islámu jedno z témat právě probíhajících jednání v USA, kterých se účastním, a tuto problematiku řeším v rámci Výboru pro evropské záležitosti velmi intenzivně. Pokud opravdu chceme tento problém řešit, tak hlavně formou pomoci v zemích, odkud přicházejí. Ale nepodporovat jejich přesun do Evropy,“ vysvětlil Černoch.

„Výrok ministryně aspiruje na titul nejhloupější výrok roku. Ministryně tímto vyjádřením přímo vybídla všechny potenciální imigranty, aby přijeli nelegálně do Evropské unie s tím, že se nemusí bát, že bychom je vrátili, a navíc se o ně státy EU postarají. To zásadní je, že to krvavě zaplatíme všichni. I ta drtivá většina občanů, která imigranty nechce – já patřím mezi ně. Zaplatíme nejen penězi, ale také nárůstem kriminality, nárůstem extremismu, růstem sociálního napětí a poklesem tolerance. Rozhodování Evropské komise o tak zásadní věci bez mandátu od občanů je nejen nedemokratické, ale já ho považuji za nelegitimní. A jen připomínám, že minulý měsíc podpořila kvóty pro ilegální imigranty většina českých vládních europoslanců, když se o nich hlasovalo v Evropském parlamentu. To hraničí s vlastizradou,“ upozorňuje poslanec a zakladatel hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • poslanec

100 milionů lidí z Afriky chce do Evropy

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf je jasně proti kvótám na imigranty: „Opatření proti imigraci jsou jediné možné řešení. Kvóty jsou nesmysl. Kvóty protiřečí zákonům jednotlivých členských zemí i principům evropského práva. Domnívám se, že to je celé špatný vtip. Proč by Česká republika, která nikdy neměla kolonie, měla doplácet na ostatní? Po první světové válce Beneš odmítl, abychom získali bývalou německou kolonii Togo. Ještě chci zdůraznit, že podle určitých sond a analýz počet lidí, kteří by měli z oblasti severní Afriky a Blízkého východu zájem jít do Evropy, je sto milionů lidí. Sto milionů lidí! Kvóty nic neřeší, to je nesmysl. To, co řekla paní Mogheriniová, je stimulace pro další vlny uprchlíků. Není divu, že Česká republika i další země proti tomu mají odpor.“

„Hlasování v Evropském parlamentu o kvótách před dvěma týdny bylo zavádějící. Tento důležitý bod byl vsunut mezi běžnou agendu. Když jsem to dodatečně zjistil, hlasování jsem v zákonné lhůtě změnil. Diktát kvót považuji za nepřípustný. Je to přímá vesta k tomu, jak Evropu rozbít,“ varuje europoslanec ČSSD Jan Keller.

„Umím si představit nějaký příspěvek na náklady spojené s přistěhovalectvím do Itálie, raději však na ochranu Schengenu. Kvóty odmítám. Můžeme uvažovat o příspěvku ve výši jednotného procenta z rybolovu a námořní dopravy, to by bylo fér. Nebo třeba poplatek z rozlohy dříve vlastněných kolonií a doby jejich exploatace,“ soudí senátor ODS Jiří Oberfalzer.

„EU hovoří o různých návrzích řešení situace imigrantů pozdě. Dávno měla společně s USA situaci řešit! Nejlépe preventivně – na africkém kontinentu. Nyní je nezbytné, aby vnitrozemské státy maximálně pomáhaly Itálii. Pobřeží Itálie je i naší hranicí, dokud existuje Schengen. Taková pomoc by měla přijít i z České republiky. Ale kvóty pro imigranty do jednotlivých zemí nepodporuji. Plně v tomto stojím za vládou České republiky,“ uvádí místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková.

„Postoj EU k běžencům na moři může být dost těžko jiný: jsme – ať se nám to líbí, nebo ne – přeci jen součástí společenství, kde civilizační hodnoty něco znamenají, a nemůžeme běžence topit jako koťata (ostatně i to topení koťat je dost de mode, a zákon na to máme už ze začátku 90. let). Nenahrazuje to samozřejmě imigrační a přistěhovaleckou politiku jednotlivých členských zemí, ani potřebný přesun úhlu pohledu na přistěhovalectví z bezpečnosti na rozvoj a budoucí vývoj. V tomto směru před námi leží ještě spousta práce, osvěty i překonávání strachu z cizího,“ domnívá se poslanec ANO Jiří Zlatuška.

Nekompromisní vracení imigrantů zpět. Jak víme, že nám nebudou uřezávat hlavy?

„Obávám se, že paní ministryně je tak nějak mimo mísu. Jsem přesvědčen, a nejen já, že jediná cesta, jak ještě zachránit kulturu Evropy, je nekompromisní vracení imigrantů zpět. Evropa nemůže takové množství lidí, většinou nevzdělaných a nevzdělatelných, vstřebat a uživit. Navíc nevím proč to dělat. V Německu jsou známy případy, kdy tito imigranti i po dvaceti letech neznají řeč. Nejen to. Uvědomuje si paní ministryně vážná rizika, která s imigranty přichází? Rizika zdravotní, bezpečnostní. Kde bere jistotu, že s nimi nepřijdou ti, pro které je uřezávání hlav lidí oblíbenou kratochvílí? Jak chce zajistit zapojení dětí imigrantů do vzdělávacího procesu a jejich rodiče do pracovního procesu, když víme, že přichází většinou nevzdělaní lidé, kteří neznají řeč, neznají technologie? A tak bych mohl pokračovat,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„Už víme o snahách přizpůsobit se islámu – příklad nepostavení vánočního stromu v Bruselu, aby se muslimská komunita neurazila. Nebo je dokážeme donutit k tomu, aby ctili zásady Evropy, její kultury, náboženství a způsobu života zde? Jsem přesvědčen, že za každou cenu musíme příliv imigrantů zastavit. Nekompromisně vracet ty, kteří se i dostanou k pobřeží. Prostě ti lidé, ale především ta mafie, která za velké peníze jejich přepravu organizuje, musí vědět, že šanci dostat se do Evropy nemají! Pomozme jim v jejich zemích. I když je nasnadě, že tu pomoc by měl poskytnout především ten, kdo to vše zavinil. Zavinil to likvidací zřízení v Iráku, v Libyi, Sýrii a dalších. Kdo to byl, všichni víme. A kvóty? Další nesmysl Bruselu. Ať přijdou do kterékoli země, mají volný pohyb po celé EU a půjdou, kam budou chtít. Toto může skončit pouličními válkami v Evropě,“ dodal Doubrava.

„Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku by namísto podobných rezolutních prohlášení měla jednat s členskými státy o tom, jaký postoj chtějí k problematice uprchlíků zaujmout. O tom, že přišel čas se postavit problému čelem, není sporu, ale začínám mít dojem, že příliš často se jedná za zády zástupců členských států. Jistěže není možné odesílat uprchlíky z moře zpět, pokud jsou v mezinárodních vodách, protože často není ani jasné, kam je vrátit. Ovšem je třeba intenzivně spolupracovat se zeměmi, kde uprchlíci nastupují na lodě pašeráků, aby se zamezilo jejich odplouvání. Domnívám se, že by se EU s těmito zeměmi měla dohodnout i na bezpečnostních a humanitárních opatřeních na území těchto zemí,“ uvedla europoslanykně KSČM Kateřina Konečná.

„Při zamezování nelegální migrace do EU musíme mít stále na paměti humanismus a lidskost. Nesmíme zapomínat, že uprchlíci jsou v zoufalé situaci a utíkají ze zemí stižených válkou a že na destabilizaci těchto zemí se podílely západní velmoci svou neuváženou politikou. Nesouhlasím však s názorem pana Sutherlanda, aby Komise EU vytvořila návrh, který by zavedl kvóty k rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny členské státy. V tom se ztotožňuji s pozicí české vlády, která se domnívá, že by toto mělo zůstat suverénním právem každé země. Český stát ví, kde jsou jeho limity a co může pro uklidnění dané situace dělat, a neměl by být do ničeho nucen,“ dodala Konečná.

Administrativa EU ztratila pud sebezáchovy, vede naši kulturu k sebedestrukci

„Mám pocit, že administrativa EU ztratila pud sebezáchovy a vede naši kulturu k sebedestrukci. Imigrace z islámských zemí není totiž pouze problémem sociálním, ekonomickým a náboženským, ale hlavně bezpečnostním. Nevěřím tomu, že jsou evropské a naše bezpečnostní složky na jakoukoliv plošnou vlnu přijímání islámských uprchlíků připraveny. To se týká především rizika infiltrace islámských náboženských fundamentalistických skupin a mezi imigranty, což může zapříčinit další vlny terorismu v Evropě. Náš stát byl doposud z tohoto hlediska relativně klidovou zónou. Kvůli kvótám pro přijímání uprchlíků může tento stav rychle skončit. Proto masové otevření se islámským uprchlíkům ze strany EU a ČR považuji za čirý bezpečnostní hazard,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Richard Dolejš z ČSSD.

„Otázkou je, co tuto vlnu imigrace vyvolalo. Je zřejmě důsledkem posílení vlivu islámských fundamentalistů ve významných muslimských zemích. Padli diktátoři a následoval chaos, což vyvolalo například vznik takzvaného Islámského státu. Proto si myslím, že problém imigrantů z těchto zemí nemůže izolovaně řešit pouze EU nařízenými kvótami, ale je třeba také zapojit USA. Ty do dění v tomto sektoru aktivně politicky zasahují. Administrativa USA však přijímání uprchlíků z tohoto válkou postiženého území evidentně neplánuje. Mám pocit, že EU se v tomto ohledu opět ocitá v roli užitečného idiota. ČR by měla kvóty pro uprchlíky i nadále odmítat. Stejně jako USA. Proto před masovým přijímáním uprchlíků osobně upřednostňuji humanitární pomoc přímo v postižených zemích. Navíc je nutné posílit ochranu státních hranic dotčených zemí EU.

V tomto směru by se země EU měly solidarizovat a na ochranu hranic přispět z národních rozpočtů. Svým dílem jako EU by se měla na finančním zajištění podílet také administrativa USA, protože jsou lídrem politických a vojenských procesů v krizových muslimských oblastech,“ dodal Richard Dolejš.

To je cesta do pekel

„Pokud se nebudou řešit příčiny, proč lidé prchají ze svých vlastních zemí, je to, co prohlašuje tato paní, cestou do pekel,“ míní poslanec KSČM Vojtěch Adam.

„Jsem přesvědčená, že v oblasti imigrační politiky EU jako celek zaspala a situace proto došla až do dnešních obrovských rozměrů. Osobně jsem se v Evropském parlamentu postavila proti povinným kvótám. Nějaká forma solidarity s přímořskými státy, na které se valí vlna imigrantů, bude nicméně nutná. Věřím, že se členským státům ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem podaří najít takové řešení, které bude znamenat bezpečnější Evropu pro její obyvatele, ale zároveň otevřenou ruku pro ty, kteří skutečně potřebují pomoc. Platit by měla jasná pravidla srozumitelná i potenciálním přistěhovalcům. Součástí řešení je jistě i potápění pašeráckých lodí. Nicméně jako nejdůležitější vidím skutečnou pomoc v postižených oblastech a větší angažovanost zde proto vidím jako nezbytnou,“ říká europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

„To je alarmující, hloupé a krátkozraké. S lidmi, kteří se vydají na nejistou cestu do Evropy, na lidské úrovni soucítím. Ale to neznamená akceptaci uprchlíků na evropském území. Problémy se musí řešit mimo Evropu. Absolutně nesouhlasíme s takovou politikou a zcela odmítáme snahy paní ministryně,“ říká místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu Petr Adam.

„Mám k tomu negativní stanovisko,“ informoval stručně místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

„EU dávno zaspala. Kde byli tito politici v době bombardování v rámci takzvaného arabského jara? Solidarita EU musí mít podobu vytváření podmínek pro důstojný život v Africe, nikoli stavění stanů v Evropě,“ myslí si europoslanec KSČM Jiří Maštálka.

„Kdo chce utéct, uteče, i když bude vrácen. Situace nemá řešení, dokud se nevyřeší důvod emigrace: obrovská chudoba a boje, nedostatek vody a potravin,“ míní poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.

Otevřená pozvánka do EU

„Zásadně nemůžu souhlasit s touto v podstatě otevřenou pozvánkou do EU,“ reagoval na prohlášení Mogheriniové poslanec ODS Petr Bendl.

„Tato situace má své příčiny. Kdo tuto oblast destabilizoval, či v minulosti využíval jako kolonie, ten teď musí nést následky a nepřenášet je na jiné,“ říká poslanec KSČM Miroslav Opálka.

„Paní Moghegriniová se hluboce mýlí a je otázka, zda by měla být i nadále komisařkou zastupující EU v zahraničí. Osobně budu apelovat na její odstoupení, protože opakovaně ukazuje svou nekompetentnost. Pokud EU jasně neřekne NE ekonomické migraci, bude příliv skutečných uprchlíků utíkajících před válkou a zločiny těžko zvládat. Kvóty musí být nepovinné. Už jsme to řekli opakovaně. Každý stát musí mít možnost si imigrační politiku regulovat,“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Obávám se, že bohužel mé stanovisko jak OSN, tak vámi jmenovanou dámu nezajímá. Tu obrovskou bezradnost až neschopnost těchto organizací snad vnímá každý přemýšlející člověk. Jak mohou tak dlouho váhat a mlžit? O to více si vážím postoje mimo jiné naší vlády, která dosud kvóty na přerozdělování utečenců odmítá. Ale neodvážíme-li se nějak přílivu bránit, pak nevím, jak to jinak řešit. Lítost, nelítost. Italové o tom vědí své. Mimochodem třeba zeď v Matiční ulici se musela zbourat. Tak proč nevadí ta obrovská hradba v Izraeli či na mexické hranici? Nezříkám se účinné pomoci trpícím a chudším národům. Stojí-li o ni. Ale nejlépe tam u nich doma. Třeba už tím, že se tam nebude válčit po našem vměšování a dodávkách zbraní. Ale to je spíš pohádka,“ myslí si poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Moje názory zůstávají stejné. Prostě nemůžeme pomoci všem a prioritu musí mít naši občané. Naše republika na kvóty nemá kapacitu. Uprchlíky je naopak třeba vracet po vzoru Austrálie. Pomáhat ano, ale vyřešit příčiny migrace v místě, ne následky u nás. Nevím, čí zájmy paní ministryně hájí – ale Evropské unie určitě takto ne,“ říká poslanec Úsvitu Martin Lank.

„Já jsem proti kvótám,“ uvedl europsolanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.

Evropská unie přináší kvóty na imigranty

Jak informovala ČTK, Evropská unie koncem dubna pověřila ministryni zahraničí EU Mogheriniovou, aby vypracovala plán vojenské akce, jejímž cílem by bylo dopadnout a zničit plavidla, která mohou v libyjských vodách používat převaděči. K zásahu při libyjských březích EU potřebuje rezoluci OSN, podle diplomatických zdrojů se ale proti takové rezoluci staví Rusko.

Mimořádná situace podle Mogheriniové vyžaduje nasazení mimořádných prostředků. „Naší prioritou je zachránit lidské životy a zajistit, aby další životy nebyly ohroženy,“ uvedla eurokomisařka. Evropští diplomaté sdělili, že už v červnu chce EU aktivněji zasahovat proti lodím pašeráků lidí. I když se počítá s nasazením vojenských plavidel, přímé použití síly se ještě nepředpokládá. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že aliance akci EU plně podporuje, a přestože nebyla oficiálně vyzvána, nebude proti účasti loďstva některého z členských států.

O podobě chystaného zásahu podle Mogheriniové nyní jednají evropští diplomaté v Bruselu. „Diskuse budou pokračovat na schůzce ministrů zahraničí, která se uskuteční příští pondělí. Možná už tam padnou konkrétní rozhodnutí,“ řekla v OSN Mogheriniová.

Pokud jde o kvóty, dvacet tisíc běženců ze zemí třetího světa navrhuje v příštích dvou letech přijmout Evropská komise. Plán, jak to provést, chce předložit do konce měsíce. Český podíl na programu přesídlení do zemí EU by podle podkladových materiálů měl být 525 osob.

Klíčem pro rozmísťování mají být ve všech případech údaje o velikosti populace té které členské země, o jejím hrubém domácím produktu, počtu dosavadních žádostí o azyl a o míře nezaměstnanosti, vysvětlil ve středu eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos. Český podíl by měl být 2,63 procenta, tedy 525 osob. Aby návrh na kvóty prošel, muselo by ho schválit nejméně 15 členských států, dohromady ale minimálně 65 procent obyvatel EU.

Web TN.cz ale uvedl, že se předpokládá, že Česko, pokud přistoupí na bruselské kvóty, každý rok přijme až 20 tisíc zbídačených lidí.  

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„On to nečetl?!“ Migranti do ČR. Eurokomisařka „pomohla“ Rakušanovi. V ČR je zle

16:53 „On to nečetl?!“ Migranti do ČR. Eurokomisařka „pomohla“ Rakušanovi. V ČR je zle

Mluví nebo nemluví ministr vnitra Rakušan pravdu o údajné české výjimce z migračního paktu EU? Do sn…