Přehnali to senátoři, když chtějí žalovat Klause za velezradu?Anketa
Návrh na podání žaloby se týká především amnestie, ale nejenom jí. Senátoři prezidentovi vytýkají například i to, že dosud nepodepsal novelizaci Lisabonské smlouvy umožňující vznik Evropského stabilizačního mechanismu, který, mimo jiné, zavazuje Českou republiku zaplatit zhruba 350 miliard korun v okamžiku vstupu do eurozóny.
Amnestie a Brusel
Jeden z iniciátorů návrhu a předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl (za ČSSD) na svém webu mezi důvody zmiňuje také to, že prezident čtyři roky otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a že „po dobu takřka jednoho roku nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu“. Klausovi také vyčítá, že odmítá jmenovat soudcem Petra Langera, ačkoli mu to uložil již v roce 2007 Městský soud v Praze, jehož rozsudek pak potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Antl a další senátoři se, podle ČTK, domnívají, že tak Klaus opakovaně jednal proti svrchovanosti republiky a proti jejímu demokratickému řádu. Horní komora by, podle Antla, měla navrhnout, aby Ústavní soud rozhodl o tom, že se Klaus dopustil velezrady, ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt, nárok na prezidentský plat, ale i další požitky po skončení výkonu funkce, jež vyplývají ze zákona.
ParlamentíListy.cz oslovily politiky, zda souhlasí s podáním žaloby a zda uvedené věci, podle nich, naplňují velezradu, která znamená jednání proti svrchovanosti republiky a proti jejímu demokratickému řádu. Mnoho politiků naopak míní, že aktu velezrady či státního puče se spíše dopouštějí ti, kdo žalobu na prezidenta podávají.
Eurohujeři z ČSSD
„Žalobu pro velezradu pokládám za naprosto absurdní. Můžeme s některými kroky kteréhokoli prezidenta nesouhlasit, ale velezrada je něco úplně jiného! Nelze každý nesouhlas pokládat za protiprávní jednání, a to ještě této kvality. Velezradou je totiž jednání opravdu vysoko zrazující svou zemi,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
„Jedná se o pravomoci prezidenta dané Ústavou a já se, narozdíl od některých jiných senátorů a politiků, nepotřebuji zviditelňovat svérázným výkladem ústavy podle pokynů politického sekretariátu z Lidového domu. S rozsahem amnestie samozřejmě nejsem, jako většina lidí, spokojen, ale politickou i osobní odpovědnost nese Václav Klaus. Hlavně, že to nebyla taková amnestie jako za Václava Havla!“ reagoval senátor SPOZ Vladimír Dryml.
„Eurohujeři už také zapomínají, že mají za povinnost především chránit zájmy naší země a našich občanů stejně tak, jako svoje zájmy chrání ostatní země EU. Podlézavost, neobjektivita a rektální alpinismus části špidlovské ČSSD vůči výrazně změněné EU po podpisu Lisabonské smlouvy bude v budoucnu velký problém pro velikou část voličů při příštích volbách,“ dodal Dryml. Zemanovci se totiž vymezují proti eurohujerství a například budoucí prezident Miloš Zeman není velkým příznivcem, abychom platili Bruselu na záchranné mechanismy.
Rovněž Milanu Urbanovi z ČSSD se nápad senátorů příliš nepozdával. "Prezident Klaus končí tak jako tak, amnestii bohužel nikdo zrušit neumí, tak mě to příliš smysl nedává," sdělil Urban pro ParlamentníListy.cz. Jediným pravděpodobným důsledkem podle něj bude ostuda v zahraničí, která nás opět posune o kousek na východ Evropy.
Psali jsme:
Šílenci, co touží po pomstě
„Jsou šílení. Jejich rozum jim kalí touha po pomstě. Na Klause v ringu by si nikdy netroufli a nyní se staví do rolí soudců. Vyhlašují politický proces a doufají, že za ním zaniknou jejich vlastní selhání, lenost a neschopnost práce. Robespier by si jistě nevsadil na to, že jeho hlava bude jedna z posledních,“ řekl redakci poslanec Michal Doktor.
Poslanec LIDEM Viktor Paggio není zastáncem žaloby: „Jde o další smutnou epizodu dlouhého zneužívání nejrůznějších trestních oznámení a podání k soudům k čistě politickým účelům.“
Poslanec ČSSD Richard Dolejš sice nesouhlasí s amnestií ani politikou Klause vůči EU, ale žalobu považuje za účelovou. „Obdobně se jako sociální demokrat s ním nemohu shodnout v pohledu na sociální a ekonomickou politiku. V této oblasti spáchal během devadesátých let v době živelné privatizace a ekonomické transformace nejvíce škod. Nicméně podání žaloby pro vlastizradu v době konce jeho mandátu považuji za účelové, populistické a nic neřešící. Jde spíše o vyřizování osobních účtů,“ říká Dolejš.
„Obdobně jako u amnestie a omluvy sudetským Němcům to lze přirovnat k plivnutí do tváře našeho uměle devastovaného národa. Církevní restituce mohou prolomit restituční hranici a způsobit proces navracení majetku sudetským Němcům. K tomu evidentně směřuje politika TOP 09 a jejího předsedy Karla Schwarzenberga, který tyto kruhy evidentně podporuje. V tomto spatřuji reálnou vlastizradu,“ dodává poslanec ČSSD.
Pan Dienstbier a spol. by si raději měli dát mokrý hadr na hlavu
Ministr životního prostředí a místopředseda ODS Tomáš Chalupa uvádí, že pokud by byl senátorem, svůj podpis by rozhodně nepřipojil. „Pod ústavním principem velezrady spatřuji jiné skutky a jiné kroky. Navíc, jako senátor, člen takzvaného moudrého sboru, bych se snažil odlišit od sebe více činy a skutky a vlastní sympatie, či spíše nesympatie, k určité osobě, v tomto případě k Václavu Klausovi,“ říká ministr.
"Žalobu skupiny senátorů na prezidenta republiky považuji za politický akt bez reálného právního základu. Někteří politici se snaží na poslední
chvíli kopnout do prezidenta republiky. Za více než dvacet let jeho politické kariéry nesebrali odvahu utkat se s ním ve standardním politickém boji. Neměli ani tu slušnost postavit se Václavu Klausovi tváří v tvář, proto jej teď místo přímého střetu kopou do kotníků. Žaloba vypovídá hlavně o charakteru těchto lidí," dodal Chalupa.
Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát iniciativu odsuzuje. „Pan Dienstbier a spol. by si raději měli dát mokrý hadr na hlavu. Kriminalizace politických rozhodnutí je těžká rána demokracii. Nepodpis smlouvy je politický akt, nikoli trestní,“ míní poslanec.
První místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Bauer je šokován: „Vždy jsem si myslel, že mandát senátora je spjat s jistou mírou důstojnosti a vyzrálosti. Bože, jak hluboce jsem se mýlil. Žaloba skupiny senátorů mi přijde naprosto skandální. Ti lidé ztratili poslední zbytky soudnosti. Je to tak provinční a nehorázný akt, že mi to nestojí za delší komentář.“
Psali jsme:
Pošlapávání ústavy
Senátor KDU-ČSL Jiří Čunek se žalobou prezidenta pro velezradu zásadně nesouhlasí, ačkoli dodává, že nikdy nepatřil do tábora Klausových příznivců. Má k tomu dva hlavní důvody.
„Někteří kolegové na něj chtěli podat žalobu kvůli tomu, že nepodepsal některé dokumenty. V tomto případě by to možná stálo za zvážení. Ale z tohoto důvodu na něj mohli podat žalobu mnohokrát během jeho prezidentství, kdy něco nepodepsal. Ale kvůli tomu, že měl Václav Klaus během většiny svého prezidentství podporu 60 až 70 procent veřejnosti, tak to příslušní senátoři naprosto zbaběle neudělali. Ve chvíli, kdy je Václav Klaus, díky negativním ohlasům na amnestii a kvůli blížícímu se konci jeho funkčního období, na kolenou, tak se tu najednou objevila skupinka senátorů, kteří jsou najednou v uvozovkách velmi stateční,“ říká Čunek.
Ten také míní, že prezident končí ve funkci a má cenu případně podat žalobu na prezidenta, který je stále ve funkci. „Všechno, co je naprosto jasné, jsme schopni relativizovat a dávat k soudu, nevěříme ničemu. Tím vznikají obrovské náklady pro stát. Ústavní soud se zabývá jen politickými výkřiky a kauzy běžných občanů jsou kvůli tomu odsouvány. Ústava není trhací kalendář. V ní se jasně píše, že prezident má právo vyhlásit amnestii a toto právo není ničím omezeno. To, že jsem Václava Klause nevolil a patřil jsem mezi hlavní podporovatele Jana Švejnara, mi dává právo dívat se na to s nadhledem. Osobně s amnestií v tomto rozsahu nesouhlasím, ale jediným východiskem je případně změnit ústavu. O tom může probíhat diskuse. Ale přehazovat vše na soud je nesmysl. My jsme zákonodárci a my bychom měli vytvářet právo, kterým se soudy řídí, a nepřenechávat normotvornou iniciativu justici. Pro žalobu bych hlasoval pouze v případě, že by zde byly důkazy, že prezident amnestii vyhlásil na základě nějaké korupce či chtěl někoho záměrně zvýhodnit. Pokud důkazy nemáme, tak být žalován nemá,“ dodal Čunek.
Vyřizování účtů
Senátor ODS Petr Bratský v iniciativě senátorů spatřuje vyřizování účtů. „Za velezradu považuji například pozvání cizích vojsk do země na prosazení svého mocenského postavení. Iniciativa a její signatáři,“ pokračuje senátor, „nemají asi dost fantazie na využití demokratických nástrojů na vyřízení si názorových účtů s panem prezidentem.“ A dodává, že to je jen další ostuda České republiky v zahraničí.
Místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová uvádí, že vinit prezidenta Klause z velezrady je nepřiměřené a populistické. „V mnohém s prezidentem Klausem nesouhlasím, zejména s amnestií. Avšak spojovat například pozdní podpis dokumentu s velezradou je naprosto nepřiměřené. Aktivitu senátorů nelze žel hodnotit jinak než politicko-populistický akt. Dle našeho ústavního pořádku,“ pokračuje. „I kdyby Ústavní soud konstatoval, že se prezident dopustil velezrady, jediným následkem je ztráta mandátu. Tato aktivita je několik dní před jeho ukončením nesmyslným konáním,“ dodává.
Dienstbier je velezrádce. Ať rezignuje
Podle poslance ODS Borise Šťastného zpochybňují senátoři svou žalobou demokratický a ústavní systém ČR, neboť prezident má, dle ústavy, na amnestii právo. „Senátoři, kteří toto podali, by měli vyvodit ze svého jednání odpovědnost. Svou žalobou jednají proti demokratickému řádu České republiky a podporou smluv z EU proti její svrchovanosti. Jelikož institut velezrady u zákonodárců neznáme, měli by v případě neúspěchu žaloby rezignovat na své mandáty. Celé je to ohavnost a znásilňují tím českou ústavu ke svým nečistým politickým cílům,“ míní Šťastný.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Bureše se v případě uvedených věcí nemůže vůbec jednat o velezradu. „Pokud by šlo signatářům skutečně o věc, a ne o laciné zviditelnění, pak měli tyto výhrady řešit už dávno, a ne teď. Jejich snahy vnímám jako pokus o další destabilizaci politického systému založeného na soutěži politických stran. Ten sbor takzvaných moudrých tak nějak pomalu, ale jistě, blbne,“ dodal Bureš.
„Domnívám se, že jde v oné žalobě o silné gesto, než o faktickou skutkovou podstatu naplnění velezrady. Takovýchto velezrad jsme zažili od roku 1989 jistě hned několik, od kupónové privatizace po církevní restituce,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Psali jsme:
Svrchované zlo proti demokracii
Poslanec ODS Pavel Bém považuje iniciativu senátorů za „svrchované zlo“: „Je neuvěřitelné, že ústavní činitelé se mohou tak snížit, či ponížit, že se pustí do další demontáže, už tak chatrně fungujícího, politického systému v ČR pokusem o znevážení hlavy státu. Chatrností našeho politického systému mám na mysli historicky největší nedůvěru veřejnosti v politické instituce jako takové. Nemyslím si, že by politici a politické instituce dnes byli dramaticky horší než před 10 či 20 lety. Existuje zde ovšem neuvěřitelná mediální objednávka, která tuto politickou demontáž vlastně orchestruje. A pro ni je obvinění prezidenta republiky od senátorů dalším veletučným soustem.“
„Je to pokus zcela zabít prvních 10 transformačních let po sametové revoluci a na jejich torzu postavit nový elitářský postdemokratický politický systém. Pochopitelně s ním zničit i ODS. Tuto iniciativu považuji nejenom za hloupou, ale také nekonečně škodlivou pro český stát, a pokud bych přijal svou hypotézu o novém elitářském politickém systému za pravdivou, pak dokonce takové jednání mohu popsat slovem ´puč´ či dokonce velezrada. Velezrádců tu tedy můžeme mít více,“ dodal Bém.
Jsou to blázni
Senátor ODS Miroslav Škaloud považuje iniciativu za politickou a účelovou. Amnestie nemůže být, podle něho, proti demokratickému řádu, protože je zakotvena v ústavě.
„Toto platí i bez ohledu na to, že důsledky amnestie může někdo vnímat negativně. Dále, podle komentáře k Zákonu o Ústavním soudu, je nutné pro naplnění skutkové podstaty velezrady úmyslné zavinění. Tomu nic nenasvědčuje. Účelovost je patrná ze snahy hledat v minulosti další důvody pro velezradu. Například váhání s podpisem Lisabonské smlouvy. Toto váhání bylo ale spíše proti duchu velezrady, která je definována jako jednání proti svrchovanosti státu. Ani odborníci účastní na veřejném slyšení v Senátu podání žaloby z velezrady nepodpořili.
„Jsou to blázni. I kdyby hypoteticky se svojí žalobou petenti uspěli a Ústavní soud velezradu potvrdil, trestem je ztráta úřadu prezidenta a nemožnost více kandidovat. Václav Klaus oboje splní již 8. března, tedy za dva týdny. Mají-li však sami petenti žaloby na prezidenta pochybnost o úspěchu svého podání, není žádná pochybnost o obrovském mezinárodním skandálu, který by pouhé podání žaloby vyvolalo. Kdyby se tak stalo v rovníkové Africe, ale obžaluje-li horní komora Parlamentu členské země Evropské Unie svého prezidenta z velezrady, je to zpráva na titulní strany celosvětových médií. A až po několika měsících Ústavní soud žalobě nevyhoví a pouze "stanoví meze budoucím prezidentům", to se zcela jistě již ve světových médiích neobjeví. Ruku na srdce, není snaha o celosvětovou mediální dehonestaci Václava Klause hlavním motivem celé žaloby z velezrady?“ ptá se senátor ODS Tomáš Jirsa.
„Jak minulý týden na senátním slyšení k amnestii řekla Eliška Wagnerová "žaloba by měla být podána i s tím, že jí třeba nebude vyhověno. Očekávám ale, že se Ústavní soud vyjádří k jejím jednotlivým bodům a napříště stanoví prezidentům meze, ve kterých by se měli pohybovat". Zdůvodnění podání žaloby Eliškou Wagnerovou, tedy "testovat Ústavní soud žalobou", má však i další rozměr. Myslí si někteří členové Parlamentu, že je nutné zpřesnit Ústavu či prováděcí záklony a "stanovit prezidentovi meze"? Je standardní postup, že meze stanovuje Parlament a Ústavní soud rozhoduje, zda tyto meze byly či nebyly překročeny. Proč však by se petenti trápili a pracně tyto změny vyjednávali, nechť to za Parlament udělá Ústavní soud. Shodou okolností se na Ústavní soud obrací podobná skupina politiků s tím, aby zrušil část Klausova rozhodnutí o amnestii. Další politici od Ústavního soudu chtějí, aby upravil zákon o církevních restitucích. Je tragédií současné politiky, že politici říkají "neumíme-li vládnout my, ať vládne Ústavní soud",“ dodal Jirsa.
Velezradou je spíše hlasování pro Lisabonskou smlouvu
Poslanec ODS Aleš Rádl považuje celou věc za trapné divadlo. Pojmem velezrada lze podle něho spíše označit hlasování pro Lisabonskou smlouvu než jakoukoli snahu ji odmítnout nebo oslabit.
„Myslím, že až jednou nastane doba, která bude s potřebným odstupem schopna pojmenovávat politické děje podle jejich skutečného obsahu a ne podle přání různých samozvaných momentálních interpretů, bude tento fakt celkem zřetelně zřejmý. Do té doby je nutné tyto pokusy některých obskurních senátorů zavést do naší domácí politiky takovýto eurounijní newspeak jasně označovat jako škodlivý fanatismus. Co ovšem jiného se dá taky očekávat od takových týpků, jako je například senátorka Wagnerová,“ dodal Rádl.
Vymyká se to zdravému rozumu
„To, co prosazují senátoři a jak kvalifikují velezradu, se vymyká nejen dosavadnímu chápání pojetí práva, ale i zdravému rozumu. Jelikož jsou ústavními činiteli, vyhnu se ostřejším výrazům na jejich adresu,“ píše poslanec ODS Walter Bartoš.
„Žaloba za vlastizradu je ryze politické gesto a ještě hloupé,“ uvedl stručně poslanec ODS David Šeich.
„Jakkoli nesouhlasím s amnestií, a to zejména s její aboliční částí, nedomnívám se, že by žaloba pro velezradu mohla být pro tam uvedené skutky úspěšná s ohledem na to, jak je velezrada koncipovaná v zákoně o Ústavním soudu,“ říká poslankyně ODS Ivana Weberová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
