Kromě hosta Leonida Rešetnikova a místopředsedy Zdeňka Škromacha se semináře zúčastnili někteří senátoři, poslanci, politologové, odborníci zabývající se problematikou Ruska i zástupci laické veřejnosti, kteří mají o tuto problematiku zájem. Pozvání přijal i poradce prezidenta pro zahraniční záležitosti Hynek Kmoníček. Mediálním partnerem tohoto semináře byly ParlamentniListy.cz.

Je-li Rusko Evropa, pak ale velmi, velmi svérázná

Leonid Rešetnikov mimo jiné zmínil diskutovanou otázku, s kým má být Rusko, zda s Východem, či Západem. V této souvislosti připomněl výrok francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, kterého osobně považuje za posledního intelektuála mezi politickými elitami. Pak už prý následovali jen úředníci. „Tento francouzský prezident nám (Rusku) vytkl, že se stále dohadujeme, zda máme být s Východem nebo se Západem. «Copak nechápete, že máte všechno pro to, abyste byli samostatnou civilizací? Máte vše, co k tomu potřebujete – území, přírodní bohatství, lid, historii – prostě všechno, abyste se touto samostatnou civilizací stali.»,“ připomněl Rešetnikov slova bývalého francouzského prezidenta, která pronesl v roce 2005.

„Když nám říkají, že Rusko je Evropa, tak je třeba říct, ano, jsme skutečně velmi úzce spojeni s Evropou – kulturně, historicky, máme silné ekonomické vazby, ale dodejme zároveň, že jsme v takovém případě velmi, ale velmi svérázná Evropa,“ konstatoval s úsměvem ředitel RISI. Podle něj to není ani tak patrné v Moskvě nebo Sankt Petěrburgu, ale zato dál na východ, v Novosibirsku, Orlu, Kursku, Irkutsku se podstatně výrazněji projevuje, že je Rusko skutečně svébytnou civilizací. Samo o sobě to ale podle Rešetnikova nestačí. „Jestliže nedokážeme předložit našemu lidu zřetelné a jemu vlastní vidění světa, jako to udělali, byť z důvodu zcela vlastních zájmů, bolševici, v takovém případě není existence tak velkého státu opodstatněná,“ řekl Leonid Rešetnikov. Rusko by se, podle jeho slov, v takovém případě muselo zákonitě rozpadnout. Jenom v případě, že se vrátí ke svým původním kořenům, ke své vlastní podstatě, může být podle něj silným civilizačním prvkem současnosti.

Rusko na rozcestí

Podle ředitele RISI chybí nyní Rusku pevná osa pro všechny národy a národnosti Ruska. „Proto dnes Rusko stojí před velmi důležitým mezníkem,“ je přesvědčen Rešetnikov.

Cesta, kterou zvolil prezident Vladimír Putin, se k takovému mezníku právě přiblížila a dále existují podle šéfa institutu tři směry. První, liberálně demokratický, po roce 1990 v Rusku zcela propadl, a naprostá většina národa nepodpoří lídry tohoto směru – ani Navalného, ani Němcova či další. „Tu dobu si všichni dobře pamatují – nouze, opilství, šílená korupce, která je nezvladatelná do dnešního dne, takže tuto cestu jsme si už prošli a ta cesta propadla,“ říká Rešetnikov.