Kdo v zákulisí ovlivňuje novou vládu? Radim Panenka o „chobotnici z Hradu“

Princip zastupitelské demokracie, na kterém stojí naše politické zřízení, dnes podle Panenky určité vlivné skupiny záměrně ignorují. Podle něj se volby pro tyto kruhy staly jen formálním lidovým rituálem bez skutečné váhy. O výběru ministrů pak podle Panenky nemá rozhodovat vůle voličů, ale nátlak, petice různých vědců, umělců a ekologických aktivistů. Ve svém videu rozebírá, o jaké skupiny jde a kdo stojí v pozadí těchto zákulisních a nedemokratických her.

V posledních dnech se podle něho mnozí komentátoři, kteří sami sebe považují za elitu národa a rádi školí obyčejné lidi, začali tvrdit, že se „občanská společnost probudila k životu“, protože prý konečně začala dávat najevo, co se jí nelíbí, všímá si Panenka. „Víte, co mají na mysli tou občanskou společností? Mají na mysli protesty proti Filipu Turkovi na ministerstvu zahraničí, mají na mysli petici vědců nebo pseudovědců a neziskovek a ekologických fanatiků proti jmenování Petra Macinky na ministerstvo životního prostředí. Mají na mysli petici a výzvy progresivistických umělců proti jmenování Oty Klempíře z Motoristů na ministerstvo kultury. Některé neziskovky dokonce na příští týden připravují demonstraci proti tomu, aby součástí té budoucí vlády byla také SPD,“ přibližuje novinář.

Pražská vlivová chobotnice s centrem na Hradě

Panenka však upozorňuje, že podle něj nejde o probuzení žádné občanské společnosti: „Jestli se něco probudilo k životu, tak se k životu probudila pražská vlivová chobotnice,“ říká.

Anketa

Je pro vás Petr Macinka přijatelný jako ministr životního prostředí?

Ano, chci ho tam!

94%

Není pro mě přijatelný

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 9530 lidí

A její chapadla mají nejrůznější podobu – od progresivních liberálních novinářů, především z Deníku N, přes politické neziskovky až po různé aktivistické projekty. V tomto případě zmiňuje především organizaci Štít demokracie, za kterou stojí Petr Ludwig, jenž sám sebe označuje za datového vědce. Panenka připomíná, že Ludwig byl v minulosti terčem posměchu i kritiky za své působení například v době covidu. Ve Štítu demokracie působí také lidé z lobbistického spolku Evropské hodnoty, který označuje za nechvalně proslulý a prosazující progresivistickou agendu. „Dnes by se řeklo i proti-západní agendu, protože nepochybně stojí i proti Donaldu Trumpovi,“ dodává Panenka.

Zároveň upozorňuje, že součástí této organizace je také zaměstnanec Milionu chvilek pro demokracii. „Přitom se Štít demokracie ohání tím, že upozorňuje na nešvary, které by mohly poškodit demokracii. Ale opět – jsou to ti samí lidé, jen si vytvořili novou značku, která ještě není zprofanovaná. To je další chapadlo té chobotnice,“ dodává dlouholetý redaktor ParlamentníchListů.cz.

Do této sítě podle něj patří i politici z dosluhující Fialovy vlády. „Součástí jsou samozřejmě i Fialovi politici, to znamená představitelé dosluhující, končící fialové vlády, kteří okamžitě všechno to, co se objeví v Deníku N, na dalším chapadle, přebírají, šíří, způsobují bouři na sociálních sítích, že se tohle nesmí, že tento politik nesmí do žádné funkce a tak dále,“ říká Panenka. Právě Deník N zveřejnil texty, v nichž tvrdí, že Filip Turek na Facebooku údajně zveřejňoval otevřeně rasistické, sexistické či homofobní výroky. Stalo se tak poté, co se objevily informace, že se uchází o post ministra zahraničí. Deník N uvádí, že má k dispozici archiv jeho později smazaných příspěvků a komentářů.

Do hry vstupují i lidé z tajných služeb

Radim Panenka pokračuje, že mezi chapadla zmíněné „pražské chobotnice“ patří i lidé napojení na tajné služby. „Součástí těch chapadel jsou nepochybně i některé tajné služby, nebo někteří lidé z českých tajných služeb,“ říká s tím, že se o tom začíná otevřeně mluvit. „Mluví o tom i ti, kteří tajným službám opravdu rozumí. Jan Schneider, bezpečnostní expert a bývalý zpravodajec BIS, o tom mluvil u nás na Parlamentních listech,“ připomíná Panenka.

Zmiňuje také amerického novináře Erika Besta, dlouhodobě žijícího v Praze, který se věnuje politickému zákulisí a v posledních dnech k tématu publikoval několik textů. „Co se týče Filipa Turka, Erik Best například napsal: BIS a další zpravodajské služby jsou v podstatě jediní, kdo jsou schopni všechno shromáždit a uchovat to navždy. Takže největší otázkou je, která ze služeb poskytla kompromitující materiály Deníku N,“ cituje Panenka.

Deník N a jeho „pohádky na dobrou noc“

Následně Panenka dodává, že Deník N se pokusil zlehčit celou kauzu kolem Filipa Turka a zpravodajských služeb. „Deník N teď vystartoval s tím, že nešlo o žádné spiknutí a konspiraci tajných služeb, ale že ty materiály, ty údajné Turkovy facebookové příspěvky, poskytl jeho bývalý kamarád,“ říká Panenka, který to komentuje ironicky: „Já bych řekl, že se všichni moc těšíme na další pohádku na dobrou noc, kterou nám už určitě velice brzy přinese Zdislava Pokorná z Deníku N.“

„Tohle je něco, čemu normální člověk nemůže ani věřit. Nevím, jestli vy se po večerech bavíte tím, že si procházíte sociální sítě svých kamarádů a u příspěvků, které se vám zdají problematické nebo kontroverzní, děláte screenshoty, abyste to příště mohli použít proti nim. Asi tolik k tomu,“ poznamenává Panenka, že tato verze je jen stěží uvěřitelná.

Prezident podmiňuje jmenování ministrů schválením BIS

Co se týče tajných služeb, upozorňuje Panenka na ještě jednu důležitou a alarmující věc: „Prezident Pavel totiž před několika dny prohlásil, že případné kandidáty na ministry do budoucí vlády Andreje Babiše bude jmenovat až poté, co mu je odklepne tajná služba nebo bezpečnostní zpravodajská služba. Měl na mysli BIS,“ říká Panenka.

Tím se dostáváme do absurdní situace. „To znamená, že jsme se dostali do situace, kdy asi bude zapotřebí změnit ústavu a dát tam to, že prezident republiky jmenuje člena vlády na základě návrhu předsedy vlády a na základě schválení a razítka ředitele BIS. Opravdu nevím, kam jsme se to dostali, začíná to být opravdu tragikomické, ale důležité je o tom naprosto otevřeně mluvit,“ pokračuje Radim Panenka.

„Takže žádná občanská společnost, ale vlivová chobotnice, která se tu snaží prosadit si svou agendu, kterou není schopna prosadit ve volbách, protože většinová společnost její myšlenky prostě odmítá. Většinová společnost odmítá různé zelené šílenství, LGBT ideologie a nevím co všechno. To je přesně to, co tito lidé, o kterých se nyní bavíme, prosazují,“ dodává Panenka s tím, že se všechny tyto vlivy sbíhají na Pražském hradě. „Kde nejenom že sedí samozřejmě prezident Petr Pavel, ale kde je jeho poradce lobbista Petr Kolář, a jemu blízký člověk Dobrovský, opět podnikatel a lobbista s politickými zájmy,“ popisuje.

Kromě jiného připomíná, že prezident Pavel v minulosti působil v redakční radě Deníku N. „Takže tady je další propojení. Pak je tam i propojení skrze sponzory. Všechny tyto zájmy se na Pražském hradě sbíhají a pan prezident jim dopřává sluchu, přebírá jejich rétoriku a upozorňuje budoucího předsedu vlády, že by zaprvé nemusel být předsedou vlády, což je úplný nesmysl jako vítěz voleb, a hlavně, že mu nemusí některé ministry jmenovat, pokud proti nim někdo protestuje, nebo pokud to neorazítkuje BIS,“ pozastavuje se Panenka.

Až Babiš předloží jména, spustí se odstřel kandidátů

Trojice stran – ANO, SPD a Motoristé – které vyjednávají o budoucí vládě, nyní záměrně zachovávají mediální klid ohledně personálních otázek. „Je to dost pochopitelné. Intenzivně ladí program a zatím se zdá, že bez větších zádrhelů,“ říká Radim Panenka. A varuje, že poté, co Andrej Babiš předloží seznam kandidátů na ministry prezidentu Pavlovi, se situace znovu vyhrotí. „Ve chvíli, kdy se zase vrátí k těm personáliím, kdy je budoucí premiér Babiš předloží na Pražském hradě, tak se ten seznam z Hradu dostane hned všude možně a bude se pracovat na odstřelování jednotlivých kandidátů na ministry, aby to zkrátka bylo jinak,“ predikuje.

Už nyní se objevují náznaky pokračujícího mediálního tlaku. „Někteří novináři, kteří jsou názorově součástí této chobotnice, už o tom mluví naprosto veřejně a začínají vyzývat lidovecké poslance a poslance ODS, aby Andreje Babiše podpořili ve Sněmovně. Aby podpořili jeho jednobarevnou vládu a zabránilo se tak nástupu takzvaných extremistů k moci – tím myslí SPD a Motoristy,“ doplňuje Panenka.

Závěrem zdůrazňuje, že o složení vlády mají rozhodovat voliči, nikoli nátlakové skupiny. „Myslím, že pokud si lidé tyto strany zvolili, pokud naprosto přirozeně tyto tři strany začaly ještě během volební noci vyjednávat o vládě, tak opravdu to není na médiích, na politických neziskovkách placených bůhví odkud, různými zahraničními fondy, sorošovskými fondy, není to ani na zpravodajských službách a už vůbec to není na nějakém podivném vlivovém okolí, které si vodí prezidenta Pavla, aby tady určovaly, jak bude vypadat příští vláda,“ uzavírá Radim Panenka.