Veleba poukazuje na to, že Česká televize je placena z televizních poplatků, které musí platit i ten, kdo ji nesleduje. „Jde o nucenou televizní daň. Je ji nucen platit i ten, proti kterému se lže. To je jednání v rozporu s dobrými mravy,“ vysvětluje senátor důvody, které jej k sepsání novely zákona o televizních a rozhlasových poplatcích vedly.

Fakt poškození musí uznat některá z mediálních rad nebo soud

Proto Veleba navrhuje, aby televizní a rozhlasový poplatek neplatily osoby, které byly vysíláním České televize či Českého rozhlasu postiženy, po dobu 5 let. Fakt poškození ale musí uznat Rada České televize, respektive Rada Českého rozhlasu, případně Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, což je státní orgán, který má v působnosti zákonnost a monitorování rozhlasového a televizního vysílání. Fakt poškození může také uznat soud.

• Kompletní návrh senátora Jana Veleby ČTĚTE ZDE

Novela by umožnila i náhradní plnění, bylo by ale vyšší, než je současný poplatek

Velebův návrh umožňuje náhradní plnění za televizní a rozhlasovou daň. Aby byla zajištěna vážnost úmyslu náhradního plnění, je toto plnění stanoveno na 1,2 násobek výše příslušného poplatku. Náhradní plnění musí být poskytnuto na kulturní účely nebo televizní a rozhlasové vysílání, například na vysílání křesťanských médií Radio Proglas nebo Televize Noe. Příjemcem náhradního plnění by mohly být jen příspěvkové organizace státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby s veřejnou prospěšností.