Jak hodnotí Jiří Koskuba a Jaroslav Kubera poslední dny ve funkci prezidenta Václava Klause? Objevila se celá řada negativních akcí, až útoků, proti němu – je to běžná součást demokracie, nebo spíše absence Čechů ctít nejvyšší autoritu?
„Svůj názor, hlavně asi na nejzávažnější událost – tedy žalobu kvůli velezradě - jsem již prezentoval v minulosti, nerad bych se tedy opakoval. Každopádně poslední dny Václava Klause na Hradě jistě z pohledu i samotného odstupujícího pana prezidenta opravdu, ale opravdu, nepatřily k těm nejšťastnějším. To vše po jeho celých dlouhých 23 letech ve vysoké politice. To vše u osobnosti, která, jak známo, kritiku příliš nebere. Je pravdou, že tohle umí málokdo. Ale ještě méně je lidí, kteří o sobě takřka vůbec nepochybují. Obávám se, že pan prezident Klaus se sám do tohoto pidiklubu neomylných počítá. O to více kritika bolí a až přímo uráží. Horší však je, když si ji člověk vůbec nepřipustí. Natož aby se nad ní zamyslel. Pak nepadá na úrodnou půdu. Nemůže. A taky nepadla. Jasně, amnestie je jeho ústavním právem. Ale tato byla a je ve svém důsledku naprosto zpackaná. Vidí a tvrdí to většina národa, přitom nejen právních laiků. Kromě pana prezidenta samotného, bohužel. Jinak by jistě ve svém posledním čtvrtečním projevu neprohlásil, že by generální prezidentský pardon udělil znovu. Přestože jej dále považuji za jednu z velmi mála osobností polistopadové politiky, toto prohlášení i na mne působí trochu jako vztyčený prostředníček. Podobná gesta lze těžko přehlédnout u prostých politických osůbek. U člověka formátu pana Václava Klause pak už vůbec ne. Svědčí, bohužel, pro to, že opravdu nastal čas na změnu. Novou epochu, jak sám pravil,“ reagoval na první téma ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz Jiří Koskuba.
Fotogalerie: - Vynášení Moreny
Poznamenal však také to, že na druhé straně objektivního pozorovatele zarazí, kdy a kde se tak náhle vyrojilo tolik halasných a rozhodných kritiků. „Mám pochopitelně na mysli hlavně ty mediálně již dříve známé. Mnozí opravdu roky mlčeli, pokud přímo hlavě státu nepodlézali. Zázračně prohlédli až v těch posledních dnech či přímo hodinách prezidentování. Král je mrtev, ať žije král. Zřejmě si však spíše jen naslinili prst a zvedli ruku. I proto se mi do této náhlé tlačenice nechce. Nic proti kritice, zvláště má-li opodstatnění. Naopak kdo mlčí, ten souhlasí. Ale spravedlivý kritik by měl připomínat spíše elegantního dravce, než supa. Pan odstupující prezident i na amnestii naštvaný lid mi proto snad promine, ale třeba happening s Moranou, propiskami a narcisy mi přišel daleko trefnější, než obžalování z velezrady. Navíc se obávám, že efekt bude totožný. I proto raději volím tu legraci,“ uzavřel Koskuba.
Psali jsme:
Kubera: Vyjádřený nesouhlas - i to je přece demokracie
Podle senátora Jaroslava Kubery akce, které se pořádaly v posledních dnech ve funkci prezidenta Václava Klause, jsou jen důkazem toho, že žijeme v demokracii. "Symbolické vynášení a házení Morany do Vltavy, předávání narcisů - to všechno je recese, kterou si můžeme dovolit, protože žijeme v demokracii. Nic odsouzeníhodného bych v tom nehledal. Co mně však vadí podstatně více a pokládám to za elementární neslušnost, je to, že mnozí lidé, kteří Klausovi po celé jeho funkční období pochlebovali, se s ním nepřišli ani rozloučit. A to pokračovalo v pátek tím, že zase někteří, kteří nechtěli na Hradě Zemana, nepřišli na jeho inauguraci. Tím ukázali, že nectí demokracii. Protože ta s sebou nese i to, že musíme přijmout to, co chce většina - i když se nám osobně to třeba nelíbí," poukázal Kubera. Připomněl, že on sám pro přímou volbu prezidenta nebyl, ale pokud vstoupila do našeho právního a politického řádu, podřídil se, přijal ji - i s tím, že ani pro něj se nestal vítězem člověk, kterého si na Hradě přál on.
"Přesto ctím názor většiny a nyní tedy i z toho názoru vzešlého prezidenta. A pokládal bych za vrchol neslušnosti na jeho inauguraci nepřijít," doplnil ještě Kubera pro ParlamentníListy.cz.
Ti, co hlasitě tleskali v pátek Zemanovi, se možná opět jen pitvořili
Při připomínce páteční Zemanovy inaugurace se ještě Kubera zmínil o tom, že projev nového prezidenta byl očekávatelný - stejně jako témata, o kterých se v něm zmínil. " On má ty své myšlenky srovnané, paměť má dobrou, takže i kdyby ho někdo požádal, aby ten projev přednesl znovu, s malými odchylkami by to asi zvládl. Všiml jsem si, že i prezidentský slib pronesl z hlavy. To, co zaznělo v obsahu, bylo od Zemana také očekávatelné - včetně jeho narážky směrem k médiím. Tím on je přece delší čas známý, navíc si je vědomý toho, že ve čtyřech následujícíh letech si bude moci říkat co chce - až poslední pátý rok se dá opět očekávat, že své výrazivo k novinářům zase zmírní," konstatoval dál Kubera. Všiml si ale toho, jak se právě v pasáži směrem k novinářům a médiím rozezněl Vladislavským sálem hlasitý potlesk.
"Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se ti, co tak halasně tleskali, s největší pravděpodobností jen sami nepitvořili, jen aby se zalíbili. Většina z nich by totiž nikdy neměla sílu něco podobného veřejně zopakovat či sami za sebe říci," uzavřel první téma Kubera.
- Celý inaugurační projev Miloše Zemana ČTĚTE ZDE
Ostrůvek pozitivní kuřácké deviace
A nebyl by to asi on, kdyby alespoň krátce nenarazil na téma kouření. "Na Hradě, při čekání na inauguraci Miloše Zemana, jsme vytvořili se zahraničními médii, diplomaty a dalšími takový malý ostrůvek pozitivní kuřácké deviace. Chyběly tam totiž popelníky, jelikož na ně kancelář Pražského hradu nestihla zrealizovat výběrové řízení. Za pět let to snad už bude lepší," podotkl ještě senátor.
Ženy, buďte více než ženami dámami, přeje si Koskuba prý i s ohledem na vicepremiérku
V pátek slavily ženy nejen u nás, ale na celém světě, svůj svátek (Mezinárodní den žen – MDŽ). Co by jim k němu oba muži popřáli?
„Proč neoslavit existenci té krásnější, a ještě nedávno něžnější, poloviny lidstva? Bohužel, MDŽ bylo poněkud zprofanováno v dobách nedávno minulých. Alespoň se to tak oficiálně říká. Přitom já sám, abych byl upřímný, jsem to tehdy zase až tak černě nevnímal. Ve zdravotnictví byla a je dam vždy přesila. Přesto, nebo právě proto, jsme se my pánové na uvedený den oslav docela dost těšili. Důvody si lze snadno domyslet. Mezi námi, nebyli jsme očividně sami. Mnohé a mnohé kolektivy se ten den utužily, karafiáty vyprodaly. A pak se večer ulicemi motali velmi unavení gratulanti. Pochopitelně v obrovské přesile proti oslavenkyním samotným. Ty se naopak mnohdy musely o své domů se navrátivší drahé polovičky - v lepším případě s pomačkanou květinou v ruce - postarat. Asi bych měl tvrdit, že jsem tohle vše jenom slyšel. Nebudu. Co kdyby to četla moje paní..,“ svěřil se sociálnědemokratický poslanec se svými zážitky z oslav svátku žen v minulém režimu.
Na otázku, co by on sám ženám popřál, připomněl, že volební právo a rovnoprávnost už mají, což je pochopitelně správné.
Psali jsme:
„Byť si nejsem jistý, paní vicepremiérka mi promine, zda-li je to v určitých případech to pravé. Proto si dovolím ženám popřát, aby spíše než ženami byly opět dámami. Dámami se vším, co k tomu v pozitivním smyslu patřilo. Ona ta rovnoprávnost je krásná věc. Navíc to bez ní dnes ani moc nejde. Mimo jiné ještě daleko více rodin by přímo dřelo bídu. Jenže ona ta rovnoprávnost přinesla i mnoho negativního. Dámám poněkud vzala tak krásnou ženskost. Pánům pak tolik potřebnou galantnost, gentlemanství. Jen se koukněte kolem sebe. Je to škoda. Bojím se, že ani horlivě feministická eurokomisařka tam kdesi v milovaném Bruselu se svými 40procentními normami tohle vše krásné nevrátí. Naopak. Byť i my v ČSSD, abych byl zcela upřímný, máme ve svých stanovách normy na ženy. Nečekejme proto, že nejen tohle za nás někdo někde změní. Je to na nás samotných. Takže nejen něžnějšímu pohlaví přeji, abychom to alespoň zkusili. Začít lze třeba hned doma, na pracovišti, v tramvaji či restauraci. Kdo neví jak, knihy o etiketě lze ještě zakoupit. Zatím ještě jsou. Bohužel, už s 15procentní DPH. Ale to je jiná kapitola. Také bez noblesy,“ zakončil komentář tohoto týdne Koskuba.
Źeny možná už brzy muže vytlačí a zůstanou na Zemi samy. Ale nebudou mít komu nadávat, míní Kubera
Jak senátor ODS přiznal, on osobně prý ženám přeje k svátku každý den - ne jen v den, kdy mu to nařizuje kalendář. "Ony mají svátek každý den, bez nich bychom tu nebyli. Obávám se ovšem, že ženy úspěšně pracují na tom, aby nás muže, postupně vytlačily a přestaly potřebovat. Jak postupují ty různé technologie umělého oplodnění, možná již brzy nastane čas, kdy vše ovládnou ženy a muži vymřou. Jenomže, když ty ženské nebudou mít komu nadávat, bude to zase pro ně trest, to se jim bude těžko žít - takže by to měly raději pořádně zvážit," uzavřel Kubera.
- Komentáře uplynulých týdnů Koskuby a Kubery čtěte ZDE
Jaroslav Kubera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
