„Diskuse v Evropské radě o Ukrajině potvrdila, že celá ukrajinská válka zůstala na bedrech Evropské unie. Namísto toho, abychom se soustředili na realistický mírový plán pro Ukrajinu, převládá debata o tom, kde na roky 2026 a 2027 vezmeme 140 miliard eur na krytí ukrajinských výdajů na válku a na chod ukrajinského státu,“ uvedl Fico.
Podle jeho názoru Evropská unie nepočítá s rychlým koncem konfliktu. „Zdá se, že velcí hráči – já říkám velcí kluci v Unii – počítají s tím, že válka bude pokračovat ještě několik let a naivně věří, že touto strategií vyčerpají a oslabí Rusko do stavu, kdy by mohlo být snadno poraženo,“ pokračoval slovenský premiér.
Připomněl, kolik už Evropská unie a její členské státy během průběhu konfliktu na podporu Ukrajiny vydaly, a zdůraznil, že Slovensko má v této věci odlišný postoj. „Evropská unie a její členské státy poskytly Ukrajině 177 miliard eur. To je údaj, který je v dnešních závěrech Evropské rady,“ podotkl Fico a zároveň dodal, že Slovensko pomáhá, ale pouze humanitárně. „Jako předseda vlády se držím zásady, že Slovensko nikdy nebude finančně krýt vojenské výdaje Ukrajiny,“ prohlásil Fico.
Peníze pro Ukrajinu by Evropská unie měla využít pro vlastní občany
Je pro vás Petr Macinka přijatelný jako ministr životního prostředí?Anketa
„Chuť členských zemí financovat vojenské potřeby Ukrajiny přímo z národních rozpočtů samozřejmě klesá. Proto se objevila myšlenka využít zmrazená ruská aktiva v uvedeném objemu jako půjčku pro Ukrajinu, která samozřejmě nikdy nebude splacena. Zaručit se za ní mají jednotlivé členské státy Evropské unie,“ upozornil slovenský premiér.
Kromě jiného připomněl, že s částí zmrazených ruských aktiv disponují i další státy mimo Evropskou unii. „Určitými zmrazenými ruskými aktivy disponuje i Japonsko. To však zcela jasně prohlásilo, že by bylo nelegální použít je na vojenské výdaje Ukrajiny,“ zmínil.
Podle Fica si lídři členských států EU plně uvědomují obrovská rizika spojená s využitím těchto prostředků na tzv. „reparační půjčku“ Ukrajině. „Jde o rizika porušení mezinárodního práva, rizika žalob ze strany Ruska a zejména rizika tvrdých ruských odvetných opatření,“ dodal Fico.
Za zásadní chybu považuje, že se návrh na využití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu vůbec dostal do veřejného prostoru, aniž by byly vyjasněny všechny právní a politické dopady. „Považuji za obrovskou chybu, že se návrh na konfiskaci zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu objevil na veřejnosti ještě dříve, než Evropská komise poskytla odpovědi na všechna možná rizika. Tento kus ruského sýra však velmi voní evropskému havranovi,“ zmínil Fico ironicky.
O tom, zda budou zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, mají prezidenti a premiéři členských zemí EU rozhodnout zřejmě v prosinci. Fico upozornil, že to může skončit „fiaskem“. „Navrhl jsem, aby Komise předložila jiné návrhy na financování Ukrajiny v následujících dvou letech. Můj návrh byl přijat,“ sdělil slovenský premiér.
Závěrem znovu zopakoval zásadní postoj své vlády. „Ať už padne jakékoliv rozhodnutí, chci, abychom na Slovensku měli v této věci naprosté jasno. Vláda, kterou vedu, nikdy nepodepíše žádnou garanci úvěru pro Ukrajinu na vojenské výdaje. Stejně tak nevydáme z vlastního státního rozpočtu na takový účel ani jeden cent. Jsme připraveni Ukrajině pomáhat, ale pouze humanitárně,“ dodal Robert Fico.
S návrhem, aby se ruská aktiva zmrazená v Evropě použila na poskytnutí tzv. „reparační půjčky“ pro Ukrajinu, přišla Evropská komise před několika dny. Její šéfka Ursula von der Leyen řekla, že se nejedná o jejich zabavení. Kyjev by podle ní půjčku splácel teprve tehdy, pokud by Rusko uhradilo válečné reparace.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská






