Zaorálek otevřeně: S Ruskem se zacházelo jako s hadrem na holi, proto je Putin populární. Těžko ho vojensky porazíte. Víte, od koho se učil Hitler? Lidé mě zastavují, jestli bude válka...

26.02.2015 8:45

REPORTÁŽ Jakým směrem se ubírá česká zahraniční politika? Čím můžeme přispět k řešení konfliktu na Ukrajině? Jak si poradit s rostoucím rizikem terorismu v Evropě? I těmito otázkami se ve středu v Olomouci zabýval ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, který sem přijel na diskusní setkání s veřejností.

 Zaorálek otevřeně: S Ruskem se zacházelo jako s hadrem na holi, proto je Putin populární. Těžko ho vojensky porazíte. Víte, od koho se učil Hitler? Lidé mě zastavují, jestli bude válka...
Foto: Archiv MZV
Popisek: Černínský palác, sídlo Ministerstva zahraničních věcí

Akce, kterou uspořádala ČSSD společně s Mladými sociálními demokraty Olomouckého kraje pod záštitou poslance Romana Váni a senátora Martina Tesaříka, začala krátce po šestnácté hodině v Regionálním centru Olomouc. Samotné diskusi předcházelo ještě vyhlášení vítězů soutěže Za esej na večeři s ministrem Lubomírem Zaorálkem. Studenti středních a vysokých škol psali o aktuálních tématech zahraniční politiky. Nejlepší z nich pak z rukou ministra převzali před zaplněným sálem diplomy a po besedě také se Zaorálkem povečeřeli v nedaleké hotelové restauraci.

Po předání diplomů  poslanec ČSSD Roman Váňa uvedl, že předchozí pravicové vlády zahnaly zahraniční politiku do kouta. „Stali jsme se zemí lehce přehlíženou až vysmívanou především v Evropské unii,“ řekl s tím, že dnes už je situace jiná a v Evropě nás teď prý vítají zpět. Posléze předal slovo ministru zahraničí. Ten nejprve seznámil posluchače s okolnostmi středečního přijetí španělského velvyslance, kterému vadil Zaorálkův nedávno pronesený výrok v Poslanecké sněmovně v reakci na žádost prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, aby se Česká republika přiklonila k Západu nebo k Východu.

Zaorálek ve sněmovně kritizoval Západ kvůli dvěma světovým válkám a připomněl i španělskou reconquistu v 16. století. „Vzpomeňte si, jak se tam zacházelo s Židy, jak se tam zacházelo s muslimy. To je historie Západu. Historie agrese, dokonce v jižní Americe a v dalších zemích. Celá historie Západu je prostě plná krve,“ pronesl tehdy ministr zahraničí.

Likvidace jiných etnik je součástí evropské historie

A v Olomouci svá slova před asi stovkou posluchačů ještě doplnil. Vzpomněl si zde na deníky Hitlerova osobního tajemníka Martina Bormanna. „Píše v nich, že Hitlera velice zajímalo zacházení s indiány ve Spojených státech amerických. Hitlera také inspirovalo chování Britů v búrské válce. Hitler udělal pouze to, že to, co se praktikovalo jinde vůči jiným etnikům, si dovolil aplikovat dokonce uvnitř Evropy samotné vůči těm, kteří tu s námi žili. Zapojily se do toho německé průmyslové podniky a dělalo se to způsobem, který si Napoleon ani Gaius Julius Caesar nemohli dovolit.“ Caesar se podle Zaorálka vyznačoval značnou mírou brutality, když vybíjel děti a ženy, a dokonce pobíjel každého svého desátého vojáka. „Nevím, který z těch velkých vládců Evropy, kdyby měl k dispozici IG Farben (německá chemická průmyslová konglomerátní společnost vyrábějící insekticid Cyklon B – pozn. red.) a plynové komory, jestli by váhal je použít, protože likvidace jiných etnik je součástí evropské historie,“ řekl dále Zaorálek a ocenil v této souvislosti Evropskou unii jako důležitý projekt z hlediska míru.

Pokud EU zkolabuje, vrátíme se do roku 1938

„Když jsem v Praze před deseti lety na podobném setkání, jako je toto, řekl, že mír je hodnota, tak se mi smáli. Dnes jsme najednou velice rychle v situaci, kdy nám mír nepřipadá tak směšný. Lidé mě zastavují a ptají se mě, jestli bude válka,“ pokračoval Zaorálek. Podle něj dnes diplomacie nesmí ukrajinskou krizi podcenit jako v roce 1914 první světovou válku. Kritizoval také někdejšího ministra zahraničí a ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondru (ODS) za to, že by nechal řešení na Američanech. To by ale podle Zaorálka bylo selhání Evropy jako v případě Jugoslávie. „Musíme dokázat, že za tu dobu jsme se něco naučili a že Evropa je schopna fungovat,“ dodal s tím, že Evropa se potýká kromě krize politického fungování také s krizí ekonomickou. Podle něj nemáme jinou možnost, než tyto problémy zvládnout.

Pokud by evropský projekt zkolaboval, Česká republika se dle slov Zaorálka ocitne v nebezpečí. „Vrátíme se do časů, jaké tu byly v roce 1938. Chudák Edvard Beneš chodil a leštil kliky, snažil se a nikdo se s ním moc nechtěl bavit. To je role státu uprostřed Evropy, ve které jsou všichni odkázáni na to, jak mají velkou armádu, kolik mají obyvatel, jakou mají sílu,“ varoval ministr zahraničí. Lidem tedy říká, že válka nebude, protože Evropa dnes funguje jinak než za Beneše, a to na principu vzájemné spolupráce. „Vozíme munici do Iráku společně s Francouzi, Kanaďany. Vytváříme alianci nejen na papíře, ale i fyzicky,“ uvedl příklad

Západní politici si podle něj uvědomují, co Mnichov znamenal nejen pro nás, ale i pro ně, a že to je něco, co není možné opakovat. „A mnozí mi dokonce i řekli, že jsou si vědomi závazku, který vůči nám mají,“ uklidňoval dále Zaorálek.

Rozpadá-li se stát, nastupují radikální uskupení

Následně hovořil o Islámském státu. „Tvrdé jádro Islámského státu je 40 000 bojovníků. Z toho 20 000 je zahraničních – 1500 Rusů, 1200 Francouzů, 600 Britů, 600 z Německa, 400 Belgičanů. Naše zpravodajské služby nepotvrzují žádné Čechy ve službách Islámského státu,“ informoval s tím, že riziko představují navrátivší se bojovníci. Podle něj v Evropě vzniká pátá kolona (označení politické skupiny víceméně tajně působící proti svému státu a rozšiřující ideologii či politiku protivníka – pozn. red.), která má v úmyslu ohrožovat a rozvrátit náš život. Tomu prý musíme čelit a nenechat se psychicky rozložit, protože Islámský stát se podle něj snaží o šíření nenávisti mezi námi.

Události z roku 2003, kdy Spojené státy zahájily vojenskou intervenci do Iráku, jsou podle Zaorálka spojeny se vznikem Islámského státu. „On je produktem toho, jak se do toho prostoru zasáhlo. Velkou necitlivostí a nepochopením toho, co se tam odehrává, se vlastně vytvořila nenávist sunnitů k šíitské vládě. Stát se začal rozpadat. Ve chvíli, kdy přestává fungovat stát a státní struktury, prosazují se radikální uskupení. To funguje jako zákon. A je jedno, jestli jste na Ukrajině nebo na jihu,“ prohlásil ministr.

Nemůžeme sem pustit každého, jsme-li v ohrožení

V souvislosti s přijímáním uprchlíků uvedl, že byť je Evropská unie nejotevřenější útvar na světě, nemůžeme sem pustit každého ve chvíli, kdy tu máme zmiňovanou pátou kolonu, která ohrožuje náš život. Dodal, že ministr zahraničí Libanonu, kde mají 1,3 milionu uprchlíků, mu sdělil, že pro ně není řešení zbavit se části utečenců, ale potřebují pomoct s řešením situace v Sýrii. To samé Zaorálkovi prý řekli v Jordánsku. „Samozřejmě jsem rád, že tu léčíme děti, protože to je naše morální povinnost, ale nevidím řešení v tom, že sem budeme vozit tisíce uprchlíků,“ prohlásil. Syřané navíc podle něj nejsou nadšení z toho, že by měli jít právě do České republiky, protože jde o kulturně velmi vzdálené prostředí. „Naše imigrační politika by měla být otevřená vůči těm etnikům, která jsou schopna se tu integrovat,“ nastínil, co bude odrážet nový koncept naší imigrační politiky, který má předložit dle pokynu premiéra společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD).

Spor s prezidentem ohledně Golanských výšin

Následně byla řeč o nápadu prezidenta Zemana poslat naše vojáky na hranice Sýrie na Golanské výšiny. „Nemáme nějaké dramatické neshody, ale ve věci nasazování vojáků na Golanské výšiny nevidím příliš velký smysl. Je otázka, zda máme poslat naše vojáky do nechráněného prostředí s mandátem z roku 1974. Já bych si přál, abychom vojáky posílali tam, kde mají jasně stanoveno, co tam mají dělat a mají šanci to tam dělat. Tento spor s prezidentem budeme muset řešit asi nějakým kompromisem. Zřejmě tam nakonec pošleme nějaké dva důstojníky nebo něco na ten způsob, takže nepůjde o misi v pravém slova smyslu, ale budeme se snažit obsadit nějakou jinou mírovou misi,“ zareagoval Zaorálek na dotaz poslance Váni.

Rusko se nedá porazit vojensky

Zaorálek také uvedl, že mu přijde neodpovědné posílat zbraně na Ukrajinu. Není podle něj jistota, že se zbraně dostanou skutečně do rukou těch, komu byly poslány. „Když začnu dodávat zbraně, jsem účastníkem konfliktu. NATO si nemůže dovolit posílat zbraně na Ukrajinu, celá aliance bude účastníkem konfliktu,“ vyjádřil Zaorálek shodu s postojem českého velvyslance při NATO Jiřím Šedivým.

Přišel dotaz z publika týkající se vztahu Ruska a NATO. „To, že má Putin podporu asi osmdesáti procent obyvatel je dáno tím, že v Rusku existuje docela hluboký pocit zneuznání a pocit, že se s Ruskem zacházelo jako s hadrem na holi. Po období, kdy tu Rusko ve dvacátém století hrálo roli klíčové mocnosti, zažilo obrovský pád,“ řekl dále Zaorálek a připomněl Putinova slova, že současný světový pořádek Rusům nevyhovuje.

„Ptal jsem se Johna Kerryho (ministr zahraničí USA – pozn. red.), co je vážnější, jestli Islámský stát, nebo Rusko. On mi říkal, že Rusko je stále klíčová země, která má mimořádné postavení v systému bezpečnosti. Rusko je partner pro Čínu. A já k tomu dodávám, že Rusko má 8 000 jaderných hlavic, armádu o 750 000 vojácích a je schopno mobilizovat dva miliony vojáků. A navíc říká, že je potřeba modernizovat armádu tak, aby ve formě, ve které má speciální jednotky měla do roku 2020 sedmdesát procent své armády. To je realita,“ pokračoval s tím, že za této situace dodávat na Ukrajinu zbraně je nesmysl. „Proč soupeřit s Ruskem na poli zbraní, když to je přesně to pole, kde to vypadá, že se nedá nic vyhrát? Rusko se dnes těžko nechá porazit vojensky,“ myslí si Zaorálek. Pokud bude Evropa ekonomicky fungovat a udrží integraci, je podle něj obrovsky silná a měla by být schopna dát Rusku najevo, že musí respektovat pravidla hry, která jsou pro nás životně důležitá.

Musíme být připraveni na válku a používat diplomatické prostředky

„Když říká ministr obrany, že se musíme připravovat na válku, tak má naprostou pravdu. A stejně tak mám pravdu já, když říkám, že musíme použít diplomatické prostředky. Je to naše povinnost,“ reagoval posléze Zaorálek na dotaz posluchače, který měl dojem, že v otázce hrozby války s Ruskem existuje rozpor mezi ministerstvy obrany a zahraničí. „Byla by chyba myslet si, že máme odzbrojit. Nikdy bych si nedovolil říct, že máme na válku zapomenout. To ale neznamená, že se máme stát vojenským státem a začít dramaticky zvyšovat rozpočet,“ vysvětlil ministr. Diskusní setkání skončilo asi po dvou hodinách.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Petr Kupka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Střídání času na dalších pět let? Vláda rozhodne v pondělí

11:45 Střídání času na dalších pět let? Vláda rozhodne v pondělí

Babišův kabinet bude v pondělí rozhodovat o termínech střídání času v dalších pěti letech. Schvalova…