Paní Hana z Prahy 8 je v nepříjemné situaci, protože je v exekuci za několik menších nesplacených pohledávek, které však narostly do sumy přesahující sto tisíc korun.

„Chodila jsem do práce, ale když mně tam postupně přišly tři příkazy k exekuci, koukali tam na mě jako na nějakého vyvrhele – a to i přesto, že ta exekuce byla ve všech třech případech za černou jízdu v MHD. Dvakrát ještě z doby, kdy jsem nebyla ani plnoletá. Ano, moje hloupost, jenže platit za hloupost takhle zničující formou, když ti, co si nabrali úmyslně velké půjčky s tím, že je splácet nebudou, jsou v klidu? Opravdu to cítím jako velkou nespravedlnost. O to větší, že nakonec, když se propouštělo, byla jsem já kvůli asi zřejmým pochybnostem, co jsem asi za člověka, když mám tolik exekucí, propuštěná. A samozřejmě jsem to dostala uvedené i na zápočtovém listu, aby se náhodou exekuce nepřerušila a mohla ni být strhávána hned při první možné příležitosti,“ posteskla si ParlamentnímListům.cz Hana. Příjmení, ani místo, kde pracovala, upřesnit nechtěla.

Více příběhů ZDE

Pracovat a být stejně bez peněz, nebo pobírat dávky?

Hana začala okamžitě po propuštění hledat novou práci. „Když ale víte, že z exekuovaného platu dostanete jen pár korun nějakého životního či existenčního minima tak, že máte problém zaplatit i nájem, nemluvě o tom, že vám nezbývá ani na jídlo, tu motivaci hledat práci postupně ztrácíte. Zvlášť, když kolem sebe vidíte lidi pobírající sociální dávky, evidentně též zadlužené, na které nikdo nemůže a mají de facto větší příjem než vy,“ svěřila se dál Hana. To, že jí dluhy nikdo nevymaže, moc dobře ví.

Nezaměstnaná je už několik měsíců. Přiznává, že občas vezme načerno nějakou brigádu a z toho si dělá rezervy na „horší časy“. A horšími časy paradoxně má na mysli ty, kdy nastoupí do práce.