Ministerstvo práce si od sociální reformy spuštěné od začátku tohoto roku slibuje možnost efektivnějšího řízení a administrace dávek, i lepší kontrolovatelnost dávek. K tomu má pomoci od začátku roku zavedené jednotné výplatní místo. Tím jsou úřady práce, které, až se vymaní ze zahlcenosti způsobené přechodem z jednoho systému na druhý, by měly být schopny poskytovat informace, z nichž by mohlo vyplynout, že sociálně potřebných u nás tolik být nemusí.

Ministr financí Miroslav Kalousek, jehož TOP 09 je dlouhodobě tahounem úsporných opatření, opakovaně tvrdí, že máme sociální systém, který činí sociálně potřebnými minimálně padesát procent populace. „Polovina lidí má ze zákona nárok na nějakou sociální dávku. To je nesmysl. Můžu se bavit o tom, jestli je potřebných deset nebo patnáct procent populace,“ nechal se Kalousek slyšet v rozhovoru pro HN, když před schvalováním rozpočtu na letošní rok tvrdil, že klíč k úsporám je v sociálních transferech.

Bez pomoci státu se o sebe nepostará maximálně pětina populace

„Otázkou je, co znamená sociálně potřebný. Liší se vnímání podle toho, jak to je popsáno v zákoně, pak to ta polovina může být, a podle toho, jak se na věc díváme z hlediska sociální politiky,“ říká pro ParlamentníListy.cz analytička Next Finance Markéta Šichtařová. „Pokud bychom jako o sociálně potřebných měli mluvit o těch, kteří se o sebe neumí bez pomoci státu postarat, pak by se mohlo opravdu jednat o deset až dvacet procent populace,“ domnívá se ekonomka.