„Bohužel se bojím, že současné političky Peake a spol. ještě dávají odpůrcům do ruky argumenty, že ženy do politiky nepatří,“ řekla ParlamentnímListům.cz bývalá poslankyně ČSSD Jana Volfová. Pak podle ní nic nebrání tomu, aby se dál „dělala politika na pánských záchodcích“.
Řadoví členové ČSSD větší zastoupení žen nechtějí
Jana Volfová ví, o čem mluví. Léta bojovala v sociální demokracii za větší zastoupení žen v politice, dokonce vytvořila stínovou vládu složenou ze samých žen jako reakci na fakt, že v kabinetu Miloše Zemana nebyla jediná. I když šlo o menšinovou vládu ČSSD, která má plná ústa rovnosti všeho, nejen pohlaví, ale v praxi to funguje jinak. To potvrzuje i stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti Michaela Marksová-Tominová. „I když je zavedení kvót typicky sociálnědemokratickým vynálezem, řadoví členové ČSSD se staví proti,“ přiznala.
Buzková nechtěla vedle sebe ženskou konkurenci
Pravice se staví proti kvótám už tradičně, a také na jejích kandidátkách bývá ještě méně žen než u levicových nebo středových stran. Například předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová považuje kvóty za ponižující, i když sama mnohokrát připustila, že ženy to mají v politice těžší. Ale podle Jany Volfové byly proti kvótám i některé významné sociální demokratky. „Třeba Petra Buzková byla ráda, že je ve vedení strany jako žena sama, neměla snahu pomáhat do vrcholné politiky dalším ženám,“ prozradila ParlamentnímListům.cz na bývalou místopředsedkyni ČSSD a exministryni školství ve vládě Vladimíra Špidly, která si užívala díky svému mládí a přitažlivosti zasloužené pozornosti kolegů nejen z vlastní strany.
Psali jsme:
Kde není vůle, ani kvóty nepomohou
Mohou ženám pomoci povinné kvóty, aby porazily předsudky a zavedené stereotypy? ČSSD dokazuje, že kde není vůle, ani kvóty nefungují. „Sociální demokracie je jediná strana, která uplatňuje kvóty na vnitřní stranické orgány, v nichž musí být zastoupena vždy alespoň jedna žena,“ vysvětlila Michaela Marksová-Tominová. Ukazuje se, že sice ve vedení strany, v krajském a okresním výboru mezi mnoha muži skutečně figuruje i žena, ale vždycky jen ta jediná – povinná.
Lepší to není ani v Poslanecké sněmovně, kde vedle 51 poslanců – mužů z ČSSD sedí pět osamocených sociálních demokratek. „Co jsou platné kvóty na kandidátky, když strana, v níž rozhodují muži, nasadí ženy na druhou půlku listiny – na nevolitelná místa?" ptá se Jana Volfová, která byla před lety velkou zastánkyní zavedení povinných kvót pro ženy. „Dnes vím, že kvóty nejsou samospasitelné,“ přiznala Jana Volfová, která z ČSSD odešla a dnes je členkou Suverenity. Ani většinový volební systém by podle ní vyššímu podílu žen v politice nepomohl, i když se jich objevilo na kandidátkách do Senátu víc, stejně pak prý plní roli poslušných stranických političek.
Na rovnocenné zastoupení by se ženy dostaly za několik desítek nebo stovek let
Přesto je stínová ministryně ČSSD Marksová-Tominová přesvědčena, že jedinou cestou, jak dostat víc žen do mužského světa politiky, jsou kvóty. „Za první republiky bylo v parlamentu deset procent žen, dnes – po téměř stu letech – je to dvacet procent. Za jak dlouho bychom dospěli k padesáti procentům?“ ptá se logicky. Myslí si, že když se kvóty osvědčily v západních zemích, proč ne u nás.
Vlivná a dobře placená místa jen pro muže
„Do vlivných a dobře placených funkcí muži prostě neradi ženy pouštějí,“ prohlásila Jana Volfová. A když nějaká žena si ve vládě nebo parlamentu počíná stejně špatně jako její kolegové, vyslouží si mnohem větší kritiku. „Když je ve vrcholné politice žen málo, je na ně upřena větší pozornost a je také víc vidět, když neuspěje,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz projektová koordinátorka Fórum 50procent Marcela Adamusová. Kolik mužů podle ní neuspělo, ale málokdo to vztáhne na všechny muže, přejde se to tím, že jde o individuální selhání. „Vezměme jen, kolik mužů v Nečasově vládě selhalo, kolik muselo své funkce opustit. Je nefér klást na ženy takové nároky, když je neklademe na muže,“ namítá Adamusová na kritiku místopředsedkyně vlády Karolíny Peake.
Psali jsme:
Nejsme zvyklí, že se ženy podílejí na rozhodování
Výzkumy hovoří jasně. „Existuje kritická hranice zastoupení určité menšiny, když je menší než třicet procent, přizpůsobuje se většině. Až když přesáhne tuto mez, chová se přirozeně, přináší do majority své názory, své hodnoty,“ objasňuje Adamusová, proč se některé političky chovají v politice podobně tvrdě a necitlivě jako jejich kolegové. „Dokud jsou ve vládě tři ženy z šestnácti a dvacet procent v parlamentu, nemohou v politice nic změnit,“ konstatuje Adamusová. I když 60 procent žen má vysokoškolské vzdělání, stále o všem rozhodují muži. „Ukázalo se, že ženy dokáží uspět, je to jen otázka času, kdy to začne být normální i v politice. Ale ještě nejsme zvyklí, že se ženy podílejí na rozhodování,“ říká koordinátorka organizace Fórum 50procent.
Předsudky se nevyhýbají ani médiím
Ale předsudky se nevyhýbají ani médiím. „Když jde žena do politiky, novináři se jí ptají, jak to zvládne, když má malé děti. Mužů se na nic takového neptají,“ kritizuje Adamusová. To potvrzuje z vlastní zkušenosti ParlamentnímListům.cz i Michaela Marksová-Tominová. „Otázky u političek směřují na děti, manžela, spíš než na odborné věci. A novináři řeší u žen mnohem víc vzhled a oblečení,“ upozorňuje na další odlišnosti v přístupu.
I v novodobé české historii máme řadu úspěšných političek
I někteří muži se začínají zamýšlet nad tím, jestli vstup slabšímu pohlaví do politiky trochu neulehčit. „Ženy v politice a rozhodovacích pozicích často čelí více překážkám než muži. Proto považuji za důležité vést diskusi o tom, jak vyšší účast žen v politice a rozhodovacích pozicích podporovat,“ prohlásil náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jan Dobeš.
Přes všechny překážky však řada žen v politice v posledních letech výrazně uspěla. Ať už to byla již zmíněná Petra Buzková, někdejší ministryně spravedlnosti a předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, politička, diplomatka, lékařka, spisovatelka a překladatelka Jaroslava Moserová, expředsedkyně Unie svobody advokátka Hana Marvanová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, senátorka Milada Emmerová nebo europoslankyně a kandidátka na prezidentku Zuzana Roithová.
Mgr. Michaela Marksová
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
