Levic bije na poplach. Podle ní není ve hře totiž nic menšího, než porušení Ústavy a tak lze očekávat ještě bouřlivá projednávání této vojenské mise na půdě obou našich zákonodárních komor.
K nasazení vojáků na Slovensko: I přes jejich bílé pláště to jsou armádní experti s vojenskými hodnostmi, podléhající vojenským zákonům a vojenské části trestního zákona prostě jsou. K jejich vyslání na území cizího státu je nutné nejen rozhodnutí vlády, ale i souhlas celého parlamentu. Jinak je taková mise nezákonná. Správný postup je zcela jasně popsán v článku 43 nejvyšší zákonné normy českého státu, totiž Ústavy a jakékoliv jiný je prostě mimo všechny české zákony.
Kromě všech právníků oslovených ParlamentnímiListy.cz to tvrdí i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který se kvůli tomu obrátil i na premiéra Petra Nečase (ODS). Ten však jakékoliv pochybení své i své vlády briskně a bez sebemenšího zaváhání odmítl: „Bratislava o pomoc oficiálně požádala, a proto není namístě, aby Praha pitvala důvody," uvedl na vysvětlenou. Podle premiéra je to prý stejné, jako kdyby šlo o pomoc třeba při živelných katastrofách typu povodně. Se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou situaci prý Nečas několikrát konzultoval.
Co je však zajímavější, je informace, která přitom utekla z úst samotného premiéra, že se ve skutečnosti o nasazení českých armádních lékařů dohodl už předběžně s ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS). Teprve pak do Prahy dorazila ze Slovenska oficiální žádost. Zdá se tedy, že si Vondrovi podřízení i sám ministr z nějakých ustanovení Ústavy příliš velkou hlavu nedělají.
Také podle stínové ministryně zdravotnictví KSČM Soni Markové je krok české vlády velmi sporný. „Chápala bych to v případě, že by Slovensko postihla živelní katastrofa, nebo bylo po válečném konfliktu. Ale v situaci, kdy si Slovensko jen řeší své vnitropolitické problémy, mi vyslání vojenských lékařů nepřijde jako vhodné," uvedla pro ParlamentníListy.cz Marková.
„Česká armáda by neměla být tím, kdo bude aktivně řešit a potlačovat vnitropolitické spory a protesty profesních skupin za svá práva v cizí zemi," souhlasí také stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD).
Stávkokazové, zní z Čech i ze Slovenska
Nasazení na Slovensku se ovšem příliš nelíbí nejen českým lékařů, kteří zůstali doma a musí teď překopávat své služby a pracovat i za své odvelené kolegy. Navíc se svými slovenskými kolegy, kteří od nich okoukali i značně kontroverzní taktiku vymáhání svých už tak oproti většině společnosti nadprůměrných platů, silně stavovsky cítí. Což je jev, který je všeobecně známý. Pro příklad, v Čechách nebyl přes mnohačetná poškození zdraví pacientů na základě revizního posudku od jiného lékaře odsouzen jeden jediný „bílý plášť". Povinnost nastoupit na rozkaz však nicméně i vojnou nepolíbení civilní lékaři vesměs chápou. Vědí, že odmítnout jej by mělo pro jejich vojenské kolegy naprosto fatální důsledky.
Vyslání českých vojenských lékařů kritizoval i šéf lékařských odborů Martin Engel. Ten už ve čtvrtek upozornil, že i když lékaři- vojáci dostanou přesun na Slovensko rozkazem, ostatní čeští civilní lékaři by na východ jako „stávkokazi" jezdit neměli. Na pomoc Slovensku zřejmě nepřijedou ani lékaři sloužící ve fakultních nemocnicích, ačkoliv je o to požádal ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Působení českých armádních felčarů ovšem ostře kritizují i sami jejich slovenští kolegové. Taky oni to totiž považují za zradu spáchanou na nich, i když z ní neviní samozřejmě na rozkaz nastoupivší české armádní lékaře, jako spíše naše a hlavně slovenské politiky. Jedním z těch, kteří se ohradil proti povolání českých lékařů do země, je i šéf tamních lékařských odborů Marian Kollár. „Vláda k zamaskování své neschopnosti ukázala, že je ochotna použít finanční prostředky našich daňových poplatníků spíš k zaplacení zahraničních lékařů, než na spravedlivé odměňování vlastních, slovenských lékařů," prohlásil Kollár.
Držet hubu a krok
Výhrady ovšem mají i ony tři desítky vybraných felčarů, byť musí kvůli obavám před pomstou svého nadřízeného, ministra obrany Alexandra Vondry, držet jazyk za zuby. Nejen, že jim vadí jejich působení v cizině v době těsně před Vánocemi, kdy nechávají doma své rodiny a děti samotné, ale ještě se museli zabalit a opustit své blízké jako za války zčista jasna, prakticky jen za několik hodin od vydání rozkazu. Není tedy divu, že jejich úsměvy do televizních kamer při odjezdu a jejich prohlášení byly značně strnulé a nejisté. „O rozkazu jako vojáci, právě na rozdíl od civilistů, kteří jej mohou odmítnout, a nic se jim v době míru nestane, my nemůžeme diskutovat," řekl ParlamentnímListům.cz pod podmínkou anonymity jeden z vojenských lékařů pražské Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích, který teď má kvůli odchodům svých kolegů za hranice mnohem více práce a s vidinou Vánoc v rodinném kruhu se už kvůli tomu rozloučil.
Jeho slova potvrzuje i právník Aleš Čermák: „Neuposlechnutí rozkazu nastoupit službu v zahraniční misi a nenastoupit do transportu trestá zákon sazbou jeden, respektive až pět let vězení. I kdyby ale české soudy, které s tím nemají dosud prakticky žádné zkušenosti, byly vzhledem k okolnostem velmi mírné a souhlasili by jen s podmínečným potrestáním, samozřejmostí je okamžité propuštění z armády nebo minimálně postavení mimo službu až do vynesení rozsudku. To by mělo pro vojenské lékaře a jejich rodiny fatální následky," řekl ParlamentnímListům.cz Čermák.
Co bude dál, nikdo neví
Česká vláda poslala na Slovensko v pátek narychlo 30 vojenských lékařů, aby pomohli tamnímu zdravotnictví, ochromenému hromadnými výpověďmi tamních lékařů kvůli neuspokojeným finančním požadavkům. O svém kroku rozhodla na mimořádném zasedání, ale bez souhlasu parlamentu. Rozkaz k okamžitému odsunu postihl celkem 25 lékařů, z toho 11 chirurgů, 10 anesteziologů a po dvou internistech a traumatolozích. Původně sloužili ve vojenských nemocnicích v Praze a Hradci Králové a na armádou stavěné letecké záchranné službě v Plzni-Líních. Nyní budou zaskakovat na nejvíce ochromená místa v Bratislavě, Trnavě, Žilině, Ružomberoku a Nitře.
Na Slovensku dalo výpověď původně přes 2000 lékařů, kteří marně požadovali v době krize navýšení svého platu až o 30 procent. I když část z nich kvůli vládou vyhlášenému nouzovému stavu, který jim pod trestem vězení přikázal vrátit se zpět do práce, svou výpověď stáhla, ve středu jich bylo ve výpovědi ještě 1200 z celkových asi 7000 lékařů. Mnozí lékaři navíc vyhlášení nouzového stavu a svou pracovní povinnost ignorovalo a buďto se sami hodili „marod" nebo nepřevzali úřední dopis. Kritický stav kvůli tomu panuje ve čtyřech velkých slovenských nemocnicích, ale ohrožen je chod dalších 16 z 90 nemocničních zařízení. Slovenské lékařské odbory se zatím s vládou premiérky Radičové dohodly jen na částečném navýšení mezd. Do Čech, ale i do Rakouska už v obavách před zhoršením zdravotnické péče míří první slovenští pacienti.
Související:
- Kdo jde na Slovensko, je ubožák. Varování lékařům z vysokých míst
- Ministr Heger: Pomoct Slovensku v čase nouze je naší povinností
- Premiér Nečas: Poskytnout pomoc spřátelenému státu je naší povinností
- Vláda schválila vyslání vojenských lékařů na pomoc Slovensku
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
