Spolupráce mezi Českou republikou a Makedonií v oblasti policejní výpomoci je velmi intenzivní už od propuknutí imigrační krize v roce 2015.
Když se do Evropy valily statisíce imigrantů, byla Makedonie jednou z nejpostiženějších zemí na trase z Turecka, které se začalo říkat „západobalkánská“. Záběry z jejích hranic, na které se tlačily davy, obletěly celý svět.
Již za Hamáčkova předchůdce Milana Chovance, jen pár měsíců poté, ČR vyslala první policisty, aby na hranicích Makedonie a případně v táborech pomáhali se zajišťováním pořádku a bezpečnosti. Jak dnes připomněl ministr Hamáček, v kontingentech, které se v Makedonii střídaly, jich bylo vždy přibližně 850.
Po jednání na ministerstvu vnitra v Praze na Letné vystoupili oba ministři na tiskové konferenci. Jako první si vzal slovo Jan Hamáček, který poděkoval ministrovi Spasovskému, makedonské policii i celému národu za to, jak dokázali pomoci celé Evropě s řešením migrační krize.
„Bez Makedonie by bylo velmi složité uzavřít západobalkánskou trasu,“ zdůraznil Jan Hamáček.
Připomněl, že Česká republika Makedonii s řešením tohoto nesnadného úkolu vždy pomáhala, kromě stálé přítomnosti českých policistů připomněl i 73 milionů korun jako finanční pomoc, kterou ČR poskytla.
Úspěšná spolupráce je podle ministra Hamáčka mimořádně důležitá i proto, že dnes imigrační vlna přes Makedonii opět sílí. Čísel z roku 2015 zdaleka nedosahuje, ale i tak začíná být opět velkým problémem. „Z tří tisíc migrantů vloni se letos počet zvýšil na čtrnáct tisíc,“ připomněl ministr. Vyčíslení navýšení v procentech, 466 %, bylo ještě dramatičtější.
„Ujistil jsem pana ministra, že v tom Makedonii nenecháme,“ dodal k tomu Jan Hamáček. Zmínil možnost dalšího navýšení počtu policistů či rozšíření pomoci, kterou poskytují.
Pak ministr zmínil konkrétní výsledek dnešního jednání na pražském ministerstvu, a to Protokol o zpětném vydávání nelegálních migrantů. „Společný podpis protokolu považuji za úspěch, protože readmisní dohoda představuje důležitý nástroj boje proti nelegální migraci,“ řekl Jan Hamáček.
Pak si vzal slovo makedonský ministr, který vystoupil ve své mateřštině, nicméně jeho projev následně přeložil tlumočník. Ministr Spasovski poděkoval české policii za to, že zesílila dozor a kontrolu na jižní makedonské hranici, kde byl od roku 2015 největší tlak imigrační vlny.
„Jejich profesionalita je v naší zemi přijímána s velkou úctou,“ ocenil Makedonec. Česká republika prý i v dalších směrech učinila hodně pro to, aby Makedonii s uprchlickou vlnou pomohla. Ministr za to poděkoval svému protějšku i celé ČR.
Pan Oliver Spasovski pak vysvětloval, že zvládnutí statisícové karavany uprchlíků byl pro malou Makedonii jeden z největších úkolů, jakému země ve své samostatné historii čelila.
Ministr zdůraznil, že dnes podepsaným protokolem se Makedonie zavazuje přejímat z České republiky nelegální imigranty, pokud budou dodrženy podmínky v protokolu stanovené.
Nakonec vyjádřil víru, že spolupráce Makedonie a České republiky se bude nadále upevňovat.
Pak dostali prostor k dotazům novináři a redaktorku ČT zajímalo, zda dojde k navýšení počtu českých policistů v Makedonii.
„Nenecháme je v tom,“ odpověděl lapidárně Hamáček. Pak upřesnil, že v současnosti kontingent v počtu 850 policistů stanovené úkoly zvládá. „Pokud bude ten tlak takový, že to nebudou zvládat, tak současný počet navýšíme,“ objasnil český ministr.
Jeho protějšek uvedl, že i současný počet policistů je velmi významnou pomocí. Pak Spasovski dodal, že Makedonie se chystá podepsat smlouvu o spolupráci s Frontexem, orgánem EU pro zajištění unijních hranic. K podpisu by mělo dojít ve velmi blízké budoucnosti, jednání o podobě dohody už podle něj byla úspěšně uzavřena. Ale než tato dohoda začne platit, je Makedonie připravena intenzivně spolupracovat s členskými zeměmi na základě separátních dvoustranných dohod. Ministr závěrem znovu zdůraznil, že s Českou republikou je spolupráce příkladná.
Spor Zemana s Petříčkem? Jen bouře ve sklenici vody...
Po tiskové konferenci ještě ministr Hamáček sám odpovídal na otázky novinářů, které už se netýkaly dohody s Makedonií. Redaktorka ČT se jej ptala na spor mezi jeho stranickým kolegou, ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem, a prezidentem republiky Milošem Zemanem ohledně „snížení významu“ některých ambasád.
Ministr Petříček se rozhodl u čtyřech velvyslanectví zrušit statut „nejvyšší politické důležitosti“. Šlo o velvyslanectví v Maďarsku, Itálii, Ukrajině a Turecku.
Prezident Miloš Zeman se ve svém pravidelném vystoupení na TV Barrandov velmi podivil, že ministr takto „degradoval“ zastupitelské úřady v Maďarsku a Itálii, protože se podle něj jedná o naše významné spojence v rámci EU. Rovněž naznačil, že za tím možná stojí europoslanec Miroslav Poche, o jehož silném vlivu na Petříčka se hovoří již od jeho nástupu na ministerstvo (Petříček dělal Pochemu v Bruselu asistenta). Prezident v té souvislosti připomněl, že Poche v europarlamentu hlasoval proti Maďarsku.
„Jsem přesvědčen, že jsem už prokázal, že svou funkci vykonávám samostatně a nikdo mi šňůrky k rukám nepřivazuje,“ ohradil se proti tomu Petříček pro Novinky.cz. Zrušení statutu „nejvyšší politické důležitosti“ u čtyřech velvyslanectví je podle něj jen administrativní opatření, které nijak nemění priority naší zahraniční politiky.
Důvodem je prý to, že velvyslanectví se statutem „nejvyšší politické důležitosti“ jsou preferována finančně a vedení ministerstva došlo k závěru, že bude užitečnější, když se část prostředků přesune na jiná velvyslanectví.
Ministr Petříček uvedl, že je připraven prezidentovi vysvětlit, pokud o to tedy bude prezident stát.
Podobně se k problému po dotazu ČT postavil i ministr Hamáček, Petříčkův stranický předseda. „Je to bouře ve sklenici vody,“ komentoval celou aféru. Podle něj se jedná o interní administrativní krok v rámci ministerstva zahraničí. „Prostě se tam jen trochu sníží platy, aby mělo ministerstvo peníze jinde,“ shrnul vše Hamáček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
