Podle slov zástupce honebního společenství v Tachovské Huti u Mariánských Lázní Erika Rosola je situace v pytláctví velmi vážná. "Co vyšetřuje policie je jen zlomek případů. A i když je lesní pych  trestným činem, odsouzeno je nakonec směšné množství lidí. Většinou nejsou důkazy. My samotní, včetně lesní stráže, nemáme v lesích moc dobrý pocit. Starý pytlák vlastně už neexistuje. Těch pár kusů, co si někdo přilepší, je směšné ve srovnání s organizovaným lesním pychem. Používají se terénní čtyřkolky, speciální kuše, samostříly, laserové zaměřovače na zbraně a dokonce přístroje na noční vidění, takže tihle lidé si bez problémů zjistí, zda se někdo pohybuje v jejich akčním rádiusu. Samozřejmě se domlouvají přes mobily. Vyjíždějí na zakázku pro hoteliéry, novodobé zbohatlíky nebo zahraniční zájemce, kteří zase třeba chtějí pěknou trofej,“ konstatuje myslivec.

A jak je to po amnestii?

„Smějí se nám do tváře,“ pokračuje Rosol. „Jsou čistí a mohou jet nanovo.“ To samé potvrzuje neformálně i policie. Vyšetřovatelé, kteří se s důkazy, hromaděnými velmi pomalu, museli rozloučit. “Jako i v jiných případech, co se týká amnestie, i tady je to zbytečná práce. Hodiny a hodiny jsou ztraceny. A to jsme řešili jen těch pár případů, které se daly zdokumentovat. Ostatně, ani ochránci přírody jistě nejsou nadšeni. Ti, kteří lovili vzácné dravé ptáky nebo sbírali vejce chráněných druhů, jsou v pohodě a bez záznamu,“ pokračuje jeden z policejních důstojníků, který celkem logicky nechce být jmenován.