Jak to vše začalo? „Dne 17. září letošního roku potvrdil Krajský úřad Jihomoravského kraje převzetí kandidátní listiny Aktivu nezávislých občanů v Jihomoravském kraji. Podle zákona je pak vyhrazen čas volební kampani také ve veřejnoprávních médiích (Česká televize a Český rozhlas). Televize mě proto v těchto souvislostech telefonicky oslovila a pozvala mě do předvolebního vysílání pořadu Interview Daniely Drtinové. To bylo součástí Programu předvolebního vysílání. Pozvání posléze potvrdila televize 20. září v e-mailové korespondenci. V odpovědi o den později jsem zaslal veškeré žádané podklady k vysílání a pro jeho přípravu, kde mimo jiné bylo klíčovým programovým cílem Aktivu nezávislých občanů zrušení Exekučního řádu a zamezení dalšího vlivu soukromých exekutorů ve společnosti,“ popsal ParlamentnímListům.cz Jiří Bezděk. Jak však každý, kdo dění kolem něj sleduje, ví, ten nakonec v televizi nevystoupil.
Psali jsme:
„Přestože dle zákona odpovědnost za obsah vysílaných pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice, tak těsně před vysíláním pořadu neoprávněně zasáhl jeho šéfeditor, a tím zasáhl i do předvolební kampaně Aktivu nezávislých občanů (ANeO). Trval totiž na změně kandidáta v prezentaci a na tom, abych v pořadu za ANeO nevystupoval, přestože jsem byl zástupci ANeO na osobním jednání v budově ČT24 potvrzen,“ pokračoval dál Bezděk ve vysvětlení jednotlivých bodů toho, co obsahuje jeho návrh na zrušení výsledků voleb. Podle něj se jednalo o nepřípustný zásah jak ze strany ČT, tak i Exekutorské komory. O tom, do jaké míry se však jeho názor potvrdí, by měl rozhodnout Nejvyšší správní soud.
Jiří Bezděk, jehož příběh ParlamentníListy.cz dlouhodobě sledují, poukazuje ve svém návrhu také na to, že neexistuje v Česku v současné době žádný odpovědný úřad, který by statisticky evidoval souhrnný počet osob, proti kterým je vedena exekuce.
Kandidatura byla obecným zájmem?
„Je jen odhad, na základě kterého je možno relevantně určit i volební potenciál politické strany ANeO, která by mým odborným výkladem problematiky exekucí v pořadu Interview Daniely Drtinové měla možnost oslovit zhruba milion voličů, neboť tento pořad byl vysílán v počátečním období předvolební kampaně dle Programu předvolebního vysílání České televize a měl být pouze odrazovým můstkem předvolební kampaně. Byl jsem pozván i do jiných pořadů nejen České televize, ale tato pozvání byla posléze zrušena. Nemůže být s ohledem na počet občanů – voličů, kterých se exekuce dotýkají, pochyb o tom, že přitom toto téma je věcí veřejného zájmu s významným společenským dopadem. A že tedy i moje kandidatura byla obecným zájmem, tedy zájmem vyšší hodnoty než zájem soukromého subjektu, který zastupuje Exekutorská komora,“ domnívá se dále Jiří Bezděk.
Jak dodává, podle předvolebních průzkumů těsně před konáním hlasování v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny zhruba 40 procent občanů potvrdilo svoji neúčast. „Jako důvod uváděli nedůvěru v možnost pozitivních změn, které definují provázaností dosavadní politiky parlamentních stran, špatným volebním zákonem a napojením na korupci,“ argumentoval Bezděk. Návrh na neplatnost voleb přitom podal 2. listopadu.
Psali jsme:
ParlamentníListy.cz oslovily s dotazem na to, jak velká šance existuje, že by návrh uspěl, dva politology. Oba se shodli na tom, že naděje je zřejmě minimální.
Takové návrhy se objevují po každých volbách, šanci na úspěch velkou nemají
„Pokud si vybavuji, v minulosti se takovéto návrhy a stížnosti občas objevily, ale nevzpomínám si na situaci, kdy by to nějak zásadně výsledkem voleb pohnulo. Nepředpokládám, že by v tomto případě byl vývoj odlišný,“ řekl redakci k dotazu Jan Bureš. Podle něj je potíž i v tom, že zpracování objektivních analýz výstupů jednotlivých poltických stran v médiích je velmi finančně i časově náročné.
To druhý politolog, Jan Kubáček, poukázal na to, že v zahraničí se také tyto snahy o znevěrohodnění voleb objevují, a tak se tam mnohdy detailní analýzy zpracovávají. „Stalo se pak, že na jejich základě došlo ke změnám, většinou ve výkladové části zákona. Dá se tedy předpokládat, že by soud v případě úspěchu mohl ideálně zpřesnit pravidla veřejnoprávních médií pro výběr hostů a zástupců stran, zpřesnit například i další pravidla pro jejich vystoupení,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kubáček.
Ani on však to, že by došlo ke zvrácení výsledků voleb, neočekává. „Samozřejmě, na onom navrhovateli bude nyní to, pokud by měl pocit, že strana, za kterou kandidoval, nějak utrpěla diskriminací, aby to dokázal,“ doplnil Kubáček.
Musel by prokázat, že jeho osoba je významnější než program strany, za kterou kandidoval
Jenže situace s vystoupením v ČT byla vyřešena tak, že místo Jiřího Bezděka u Daniely Drtinové nakonec usedl jiný kandidát strany ANeO – Vladimír Stehlík.
Psali jsme:
„Samozřejmě dá se argumentovat tím, zda byla dotyčná původně pozvaná osoba nahrazena někým na podobné úrovni a třeba se stejným či blízkým číslem na kandidátní listině. Pokud by stěžovatel či navrhovatel trval na tom, že tím šance na úspěch ve volbách byly sníženy, pak by musel doložit, že právě on je významnější než třeba i program té strany, kterou zastupuje, a že na něm úspěch, či neúspěch u voleb závisel. To je ale zase nekonstruktivní vzhledem k té straně, která mu umožnila za ni kandidovat,“ domnívá se politolog Kubáček.
Strana ANeO, za kterou Jiří Bezděk, bojovník proti systému exekucí v Česku, kandidoval, získala v těchto volbách 0,02 procent hlasů voličů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
