„Nežil jsem tam dlouho, ale zdá se mi, že ve spojených obcích (Spojených státech amerických) za mořem, když je někdo podezřelý třeba z harassmentu či něčeho takového, tak ihned odchází. Tady ale člověk vydrží i to nejtvrdší, třeba i nepodmíněný trest,“ zahájil Saudek rozhovor pro ParlamentníListy.cz.
Televize masíruje mozky, já se nedívám
„Já ty lidi osobně neznám (Vít Bárta, Jaroslav Škárka), jenom o nich vím od dědků ze cvičiště, kam chodím cvičit třikrát týdně. A oni mluví jenom o tom, co je v televizi,“ informuje Saudek, který se sám na televizi nedívá.
„Teď snad lidi věří televizi, ať je tam cokoliv. Kdyby tam byly nějaké podprahové zprávy, že by se tam třeba každé desáté okénko objevilo „vraždit cikána“, tak lidem by to zůstalo v paměti a začali by vraždit cikány, nebo blonďáky, zrzavý, prostě kohokoliv,“ kroutí Saudek nechápavě hlavou.
„Televize masíruje mozky. Třeba slovník. Když někdo přijde s nějakým novým úslovím, třeba „to je hustý“, tak je všechno najednou hustý. Nebo před lety přišla paní Holubová s úslovím „to neřeš“. A pak všichni říkali to neřeš, protože to bylo v televizi,“ konstatuje umělec.
Charta 77? Půl chartisté a půl navíc udavači
„A já tohle odmítám, proto se na tyhle média nedívám. Ano, rád bych v nich byl, protože dělám rád blbce, ale oni mě tam nechtějí. Ale samozřejmě vím přesně, co se děje. A mně přijde, že tu není žádná politická kultura,“ myslí si Saudek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk