Co si dnes investigativní novináři myslí a zda dojde konečně k nějaké zásadní změně při vyšetřování politicko-ekonomických kauz, se ParlamentníListy.cz zeptaly jednoho z nich - novináře z týdeníku Ekonom Jiřího Pšeničky, který se citlivými případy ve své práci zabývá.
Mladí policisté, žalobci a soudci ucítili šanci pro rychlou kariéru
Některé případy, například odsouzení klíčové postavy v politické straně Věci veřejné poslance Víta Bárty, obvinění středočeského exhejtmana a poslance Davida Ratha nebo vyšetřování exministryně obrany a dnes už bývalé místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové, jsou prvními vlaštovkami, svědčících o tom, že se někteří policisté, státní zástupci ani soudci už nezastaví před branami vysoké politiky. „Vidím to tak, že spousta policistů, státních zástupců a soudců ucítila šanci pro rychlý karierní růst, které se chtějí, především ti mladí chopit. Cítí, že je to správný čas vydrápat se přes tyto mediálně sledované případy nahoru,“ míní Jiří Pšenička. Vidí to prý u ústecké návladní Lenky Bradáčové nebo u soudce Jana Šotta, který soudil poslance Víta Bártu a Jaroslava Škarku kvůli korupci. Není prý v tom nic zas tak špatného. „Je to přirozený lidský instinkt, každý chce ve svém oboru dokázat co nejvíc,“ vysvětluje.
Psali jsme:
Většina dělá svou práci poctivě
Novinář se však obává, že by se lidé, kteří ucítili příležitost a vyšetřují politické kauzy, znovu stáhli, kdyby nebyla živná půda. „Kdyby atmosféra ve společnosti nebyla příznivá ve smyslu očisty policie a justice, tak by do toho nešli,“ je přesvědčen. Přesto si nemyslí, že by jejich motivem byla jen snaha po kariéře a chyběly b u nich nějaké ideály, třeba snaha dosáhnout spravedlnosti. „Těžko posoudit motivy, může to být jejich kombinace. Jsem přesvědčen, že 80 až 90 procent novinářů dělá svou práci poctivě, protože je to těší, a to samé určitě platí i pro policisty, státní zástupce a soudce,“ dodal Pšenička.
Musí cítit podporu svých šéfů
Jenže některým politikům se nově probuzená iniciativa policie, státních zástupců a soudců příliš nelíbí, někteří z nich – například ministr financí Miroslav Kalousek nebo Petr Nečas – dali hodně najevo svoji nelibost, Kalousek byl dokonce opozicí obviňován i ze zastrašování policistů a útoků na ně. Objevily se dokonce obavy, že se orgány činné v trestním řízení mohou nakonec zaleknout a začít, stejně jako v minulosti, kauzy, v kterých figurují politici, zametat opět pod koberec. „Hodně záleží na jejich šéfech, jestli jim vytvoří podmínky pro práci. Pro investigativní novináře je také důležité mít oporu, aby mohli pracovat na citlivých kauzách, u policistů je to stejné. Když uvidí, že jejich šéf stojí za nimi, tykadla nezatáhnou,“ je přesvědčen novinář z týdeníku Ekonom.
Prezident Václav Klaus překvapil
Policejní prezident Petr Lessy se dokonce obrátil na policisty v Provolání, v němž dramaticky prohlásil, že policie v této chvíli stojí na ostří nože a může se rozhodovat o její další nezávislosti a schopnosti odhalovat závažné trestné činy i v nejvyšších patrech české politiky a vyzval policisty, aby nepodlehli tlaku, když odhalují trestné činy „osob veřejně známých, vlivných a mocných“. Ale hned byl obviněn, že použil pro policejního prezidenta nevhodný postup. „Provolání k policistům bylo nestandardní, to je pravda, ale předcházelo mu nestandardní jednání politiků,“ obhajuje krok policejního prezidenta novinář. A přiznává, že ho překvapilo, když Lessyho ve sporu s Miroslavem Kalouskem podpořil prezident Václav Klaus. „Nečekal bych to, sám jsem hledal odpověď, co za tím je,“ řekl. Ale prezident nás prý podobně překvapil v minulosti mnohokrát.
Psali jsme:
Ministr Blažek by měl sdělit, proč nejmenuje Bradáčovou
Pokud jde o otálení nového ministra spravedlnosti Petra Blažka jmenovat ústeckou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou šéfovou Vrchního zastupitelství v Praze, za což ho premiér Petr Nečas ještě pochválil, má Jiří Pšenička obavy, že „chuť jmenovat Bradáčovou bude slábnout“. „Nejsem si jist, že k tomu jmenování dojde. Ale jestliže má premiér a ministr spravedlnosti nějaké závažné pochybnosti, bylo by dobré, aby veřejnosti informovali, z jakých informací, které zpochybňují její vhodnost pro tuto funkci, vycházejí“, prohlásil.
Získávat podrobnější informace o zmanipulovaných veřejných zakázkách nebo nápadně pro stát nevýhodných smlouvách bývá pro novináře často velmi obtížné. Přestali se lidé ve státních institucích bát poskytovat informace o pochybných praktikách? „Lidé, kteří chtěli poskytovat informace, je poskytovali i v minulosti. Vždycky byli takoví, kteří se obracejí na novináře jako na poslední instanci s různými kauzami, když potřebují pomoci. Mírně jich přibylo, přece jen možná cítí větší oporu ve svých šéfech, ale zas až k tak výrazné změně nedošlo,“ uvažuje novinář.
Staré kauzy Grosse nebo Řebíčka už se asi nevyšetří
Je podle investigativce nějaká naděje, že se podaří vyšetřit i některé staré kauzy, jako pohádkové zbohatnutí expremiéra a expředsedy ČSSD Stanislava Grosse nebo někdejšího ministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka, který za podíl ve stavební a dopravní firmě Viamont, která za jeho pobytu ve vládě získala státní zakázky za 3,5 miliardy, dostal 750 milionů korun? „V tom optimista nejsem, už kvůli tomu, že od policie odešla řada pamětníků, kteří na různých případech dělali. I kdyby to mladí nadšenci dnes chtěli došetřit, bez znalostí z minulosti nemají šanci,“ obává se Jiří Pšenička. Byl by prý ale rád, kdyby aspoň nové kauzy byly řádně vyšetřeny a byly tak dostatečným varováním pro všechny, kteří by se chtěli trestné činnosti dopouštět v budoucnu.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
