Že jde o zdůraznění původně socialistického svátku, který vehementně propagovala právě komunistická strana před rokem 1989, si hejtman nemyslí. Některé pamětnice, které si vybavují pozastavení svátku MDŽ s koncem komunistického režimu, kvitují obdobné ceremonie dokonce s velkým povděkem.
Byť Mezinárodní den žen se slaví až v pátek, tedy 8. března jako každoročně zhruba sto let, nejvyšší vedení kraje by přišlo o možnost účastnit se v tento termín inaugurace nového prezidenta. „Byl jsem rovněž pozván a dorazím tam,“ potvrdil hejtman. Proto na symbolické připomenutí úlohy žen jich pozval kolem 150 už o dva dny dříve, a to do prostor hradu Litoměřice. O ty se rovněž stará dáma, stejně jako ředitelka celého litoměřického Centra cestovního ruchu, Anna Matulová, která nechyběla mezi přítomnými a připomněla historii přemyslovského hradu, který funguje po rekonstrukci teprve druhým rokem.
Kde jsou ty veřejně známé ženy?
V předsálí se šuškalo, že řada známých političek nedorazila zřejmě z přesvědčení, že pozvání směřuje od hejtmana za stranu KSČ. „Je to naprosto dobrovolné. Vím, že se omluvila jedna ředitelka, která je služebně mimo, jinak nevím, že by se někdo další omlouval. Pokud nepřijdou některé starostky nebo ředitelky na mnou zaštítěnou akci, neberu to v žádném případě osobně,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz hejtman Bubeníček.
Sám vůbec nevnímá MDŽ jako komunistický svátek v pejorativním významu, jak se k tomu někdy jedinci staví. „Ten svátek existuje více jak sto let, takže to takto určitě neberu. Navíc nejde o nic nového. Tradici zavedl už kolega Jiří Šulc za dobu svého hejtmanství,“ podotkl s tím, že účelem zachování tradice je poděkování ženám ve vedoucích a samosprávních funkcích za jejich činnost. „Víme, že pak mají doma ještě tu druhou směnu,“ poukázal na fakt, že je to stále především ženské pohlaví, které musí zvládnout profesní uplatnění i s péčí o děti a domácnost.
Apolitický hejtman? Snaha je očividná
Ženy mohly sálem litoměřického hradu na svá místa sice projít po červeném koberci, žádný další známý atribut symbolizující „rudou KSČ“ se na slavnostním odpoledni nijak nepodepsal. A to ani výběrem darů - květin, byť má Komunistická strana Čech a Moravy, kterou hlava kraje zastupuje, jednu specifickou v oblibě. Těch se přesto možná dámy dočkají tento týden na několika místech kraje, protože KSČ v tisku avizovala i několik veřejných setkání pro zájemkyně v restauracích či kulturních domech několika okresních měst i obcí.
Psali jsme:
Přestože podle řady vyjádření politických rivalů z posledních měsíců a demonstračních akcí typu Palachova týdne 2013 je možné vyvodit protikomunistické nálady části společnosti, na hradě v Litoměřicích působilo feminizované setkání téměř idylicky. „Jsme tu za agrární komoru poprvé po třiadvaceti letech a vnímáme to dobře. Vždy jsme měly MDŽ rády a myslíme si, že bylo škoda, že se svátek tehdy zrušil,“ vyjádřila se za sebe a své kolegyně šéfka severočeské agrární komory Ludmila Holadová pro Mostecko a Teplicko. „Pan hejtman udělal dobře,“ zhodnotila jeho kroky žena, která se politicky neangažuje, a od Jany Vaňhové nebo Jiřího Šulce nikdy pozvána nebyla.
Účastnice akce vyslechly několik populárních písní v podání teplické konzervatoře, pokochali se pohledem na přehlídku moderních účesů studentek sloučené školy Gymnázium, SOŠ, SOU Litoměřice, které svou tvorbu doplnily netradičními kostýmy dokonce z mikrotenu. Mezi zhruba sedmdesátkou žen nechyběla například asistentka sociálnědemokratického europoslance Falbra Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka Helena Veverková nebo Liběna Novotná, ředitelka pro regionální politiku skupiny Czech Coal.
Exhejtman to bral genderově
Bývalá hejtmanka Jana Vaňhová, která dnes na akci nedorazila, loni ve své funkci zvala starostky a místostarostky obcí k Mezinárodnímu dni žen na ústecký zámeček Větruše. Rok předtím se setkala se „slabším pohlaví“ včetně senátorek a poslankyň na krajském úřadě, kam přijela zazpívat Monika Absolonová. V roce 2010 byl svátek zpestřen plavbou z Litoměřic proti proudu Labe. Podobné akce pořádal i její předchůdce Jiří Šulc. Například už v roce 2004 se při té příležitosti vyjádřil, že boj žen, které si vždy musejí svoje místo na slunce vydobýt, za rovné podmínky s muži ještě neskončil. Právě v daném roce se po třináctileté přestávce začal MDŽ v České republice znovu slavit.
Mezinárodní den žen se slaví od roku 1909 a v roce 1975 ho Rada OSN uznala jako mezinárodní svátek. Poprvé byl slaven 28. února 1909 Americkou socialistickou stranou (datum 8. březen se ustálilo až po první světové válce). Mezi prioritní cíle patřilo v první polovině minulého století volební právo žen, od uznání Organizací spojených států v roce 1975 je považován za výraz solidarity žen za rovnoprávnost obecně. Jeho apolitickou alternativou se stal Den matek, který v českém kalendáři připadá na druhou květnovou neděli. Byl u nás slaven od roku 1923, ale uvádí se, že po druhé světové válce ustoupil komunisty preferovanému MDŽ.
Psali jsme:
-634974048562640340.jpg&id=10112)
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
